Hraběnka z Hongkongu

"Nemůžu se objevit v jedenáct dopoledne ve večerních šatech." My modrokrevníci to máme těžké. Taky bych radši spáchal sebevraždu, než bych vyšel před obědem ven ve večerních šatech, takže černé pasažérce hraběnce Nataše naprosto rozumím. Na druhou stranu Nataša nedokázala být tou, kvůli které bych hodil do moře své bohatství, pověst a funkce. Přesto se mě svým zmateným pobíháním po kajutě s Ogdenem snažili pobavit, což oceňuju. A to, co se nepodařilo jim, tak zvládli kamarád Harvey a zejména komorník Hudson, kteří při groteskních záblescích Chaplinovy dávné slávy skutečně váleli. (19.12.2016)

Romantický film? Částečně. Komediální? Nepatrně. Ale romantická komedie to není. Sám Chaplin svou labutí píseň označil za "film o tlukotu srdce". To je výstižné; jakési srdeční napětí (místy přecházející v arytmii) je přítomno na obou koncích úsečky Brando-Lorenová. Ale sorry, Charlie, to je málo. 40 % (18.03.2005)

Poslední Chaplinův film o kterém jsem kdysi četl někde (Cinema?) že šlo o velký průšvih. Nebylo to tak špatné, ale ani žádný velký zázrak. Mladá žena s hraběcím původem prchá na lodi z Hongkongu, kde byla nucena k prostitutci. Snaží se dostat do USA a tak se schová se kajutě mladého magnáta, který se ji marně pokouší zbavit. A cestou se pochopitelně zamilují. Luxusní načinčané lokace, pár vedlejších postav (sluha, kamarád, exmanželka, otravná dívka na lodi) a celé to působí, jak natočené ve stylu 30. let. Brando a Lorenová jsou fajn, občas je to vtipné jak jim do kajuty neustále někdo leze, občas natahované zejména finále a několikeré falešné manželství. Stařičký Chaplin se mihne v cameu jako lodní stewart. Celkově neurážející starosvětská romantická komedie. (08.08.2022)

Niežeby niektoré momenty filmu neboli samé o sebe vtipné, avšak pokiaľ ich dáte do mierne nadpriemerného filmu, tak ich pôsobivosť klesá. Romantická komédia a 120 minút taktiež dokopy nejdú a musím sa priznať, že krása Sophie Loren v mojich očiach nedosahuje pôvaby Tippi Hedren, v čom budem obávam sa osamelý. Tak jediným prvkom, ktorý ma skutočne zaujal, sú okolnosti, v ktorých sa postavy ocitajú a ich príčiny. Čiže podtext filmu. Sme totiž vo filme Charlieho Chaplina a ten si kritiku spoločnosti neodpustí ani v romantickej komédii. Brando a Hedren ako smotánka spoločnosti predsa lásku nepozná, tak ju Branda musí naučiť až ruská emigrantka s ťažkým osudom. Je to smutné, zároveň dávajúce pocit akéhosi vyslobodenia a je to romantické. (26.07.2014)

Aneb jak zvučná jména ještě nedělají dobrý film. Poslední Chaplinův snímek s Marlonem Brando a Sophii Loren není ničím jiným než velmi slabou romantickou komedií. Opakovaný "vtip"  v podobě neustálého pobíhání po třech místnostech lodní kajuty měl zřejmě odkazovat na éru němé grotesky, ale působí tu spíš jako deska, kterou si stále dokola přehrává nostalgií přemožený starý velikán a všichni kolem si ji musí vyslechnout  a ocenit, tedy jen a pouze otravné s příchutí skrývaného pocitu trapnosti. Zasmál jsem se paradoxně nikoliv situačním gagům, ale  skutečně vtipným scénám s Angelou Scoular a jejím tatínkem, založeným na konverzaci. Jinak pohádkový příběh o bohatém muži a chudé dívce, nejlépe kurtizáně z donucení, aby jako erotický nádech, klišé staré jako nejstarší řemeslo. V romantickém filmu pochopitelně odpustitelné  a nutno říct, že Brando a Lorenová se činili, seč jim slabý scénář dovolil, tedy zejména pozdější Kmotr byl rozhodně fajn a na Lorenovou se vždycky pěkně kouká. Přítomná společenská kritika pak spíš jen probublává v pozadí a výrazněji se projeví jen v proklamaci prázdných hesel o míru či v chování netečné  a skvělé Tippi Hedren.  Celkově ale promarněné téměř dvě hodiny, je spousta lepších filmů, poslední film skvělého komika mohl dopadnout lépe (i hůř).  Víc než dvě hvězdy ze sebe bohužel nedostanu, velmi slabý průměr. (29.06.2021)