The Greatest Night in Pop
Režie:
Bao NguyenHrají:
Lionel Richie, Bruce Springsteen, Huey Lewis, Kenny Loggins, Smokey Robinson, Dionne Warwick, Harry Belafonte (a.z.), Quincy Jones (a.z.) (více)VOD (1)
Obsahy(1)
Nahlédněte do zákulisí historické události z roku 1985, kdy se jednoho lednového večera sešly největší hudební hvězdy světa, aby nahrály skladbu „We Are the World“. (Netflix)
Recenze (39)
Bravurní dokument o jedné noci, kdy zpěváci "odložili svá ega" a šli udělat něco prospěšného pro svět. Zároveň to ukazuje že tyhle superhvězdy bez svých nohsledů jsou jen a pouze lidé. Nejsem rád sentimentální ale tohle dílo prostě dokáže člověka pohladit. PS: Prince je ko*ot. Netflix tyhle věci prostě umí. Skvělá práce. ()
Objektivně, oprostěno od patosu - ten dokument nijak výjimečný není. Počin a píseň ano, ale filmařsky je samotný dokument rutina, trpící hlavně nedostatkem autentického dobového materiálu vyjma dne natáčení a tak první půle je dost vaření z ničeho. Ale klobouk dolů, dnes by už nic takového, jako spousta jiných věcí, nebylo možné, aby se v jednu noc sešlo v jednom studiu současně čtyřicet tehdejších nehomogenních superhvězd a nazpívali pro dobrou věc hit! Quincy Jones a Lionel Richie zaslouží metál. A Bob Dylan, protože celý dokument až na pár posledních minut trpíte bolestně při záběrech na něj, jak moc chce být někde na Měsíci a ne obklopen hordou lidí, s nimiž není na stejné frekvenci a lituje, že se nechal přemluvit k pro introverta takovému masakru. ()
Lionel a Michael neznali frázi "to nejde"....prostě vzali skoro 50 zpěváků, zavřeli je v 10 večer do nahrávacího studia a přes noc nahráli písničku, kterou zná snad každej. Žádný postupně nahraný separovaný vokály, prostě hezky unisono...i Bob Dylan to nakonec dal...Prince byl prostě ko*ot, kterej nedokázal nechat ego před dveřma. ()
Tohle je presne ten film, který není dobrý kvůli tomu, kdo ho poskládal, ale fungoval by sam o sobě, protože hromada dobového materiálu z natáčení má extrémní silu. Samozřejmě je fajn poslechnout si i současný doprovodný komentář tehdejších protagonistů. Ale ona atmosféra noci, kdy se natáčelo na diváka sama přechází a střídá v nem haldy energie, bezmoc, vysílení, radost i euforii. Na konci jsem byl vyšťavený stejně jako umělci, ale jak film skončil, dostal jsem výbornou náladu a nadseni, ze jsem viděl neco, co se v historii hudby uz takhle perfektně nikdy nezopakuje. ()
Husí kůže.. ()
Zpočátku jsem se bál, že když znám čistě z doslechu jen několik interpretů hitu „We Are the World“, tak že se budu v dokumentu ztrácet a že mi nic nedá. Jsem rád, že i pro takové neznalce je dokument nesmírně zajímavý a poučný, obsahuje opravdu velkou spoustu dobového materiálu, doplněného o různé postřehy a vtipné historky lidí, kteří se přímo či nepřímo účastnili natáčení slavného hitu. Film má po celou dobu příjemně pozitivní atmosféru, jen ta stopáž mi dělala trochu problém. Hodina a půl byla vzhledem k tématu až až, zkrácení stopáže o čtvrtinu by bylo jenom ku prospěchu věci. Tak či tak to byl fajn zážitek. Víc takových projektů. 7/10. ()
Povedený dokument. Mít k dispozici jednu noc a plný studio hvězdných eg musel být adrenalin. Přiznám se že chvílemi jsem měl husinu. ()
Skvěle zpracovaný dokument o jedné výjimečné skladbě (ať už se vám líbí, nebo ne). Tvůrcům se fakt parádně podařilo postupně přenášet emoce, které té noci v té jedné přehřáté místnosti všichni zažívali - zvědavost, nervozita, únava, podráždění, pobavení (ten zpívaný vtípek Stevieho Wondera mě fakt rozsekal), úleva, náhlý přísun energie, zase únava... A nakonec uvolňující pocit zadostiučinění. ()
Cítil som sa pri sledovaní ako Bob Dylan pri nahrávaní... ()
Co říct - pro mě, jako pro pamětníka, který si myslel, že o téhle písničce ví všechno, to je pecka. Musela to bejt fakt síla, když to celý vydržel i Dylan, byť, až na závěrečné nahrávání jeho partu, s výrazem: nic nechápu a vůbec tady nejsem ...... ()
Skvělý dokument. Ocenil jsem ho hlavně jako muzikant amatér, který se ve svém „hudebním“ životě potýkal s problémem najít do kapely zpěváka. A tady jich je plné studio – a jakých!! Když jsem slyšel ty sólo hlasy tehdejší špičky světové pop music, tak mě, starému rockerovi, permanentně stály chlupy na ruce a mráz mi projížděl páteří – ano …skoro hodinu. Běžným lidem, co si kupují vstupenky na ty svoje hvězdy nedochází, kolik práce kolika lidí je za napsáním a nahráním písničky, která se dotkne srdcí lidí po celé planětě. Pamatuju tu dobu, když ten singl vyšel, ani socialistické československo neminul. Nemůžu nedat míň než plný počet, děkuju za tu vzpomínku i za tu příležitost nahlídnout pod pokličku opravdu velkého nahrávání. Trochu vím o čem je řeč a už nikdy se nebudu ušklíbat nad Cindy Lauper nebo Lionelem Ritchiem. Je to za 100% ()
Nový dokument z roku 2024, mapujúci jednu jedinú noc, počas ktorej sa podarilo nahrať 5. najpredávanejší singel na svete - We are the World. Tvorcom v podaní legendárneho Michaela Jacksona a Lionela Richieho, pod taktovkou producenta Quincyho Jonesa, sa do jednej miestnosti podarilo dostať 40 megahviezd svetového hudobného showbiznisu. Aj preto boli asi očakávania od dokumentu výraznejšie, než konečný výsledok, ktorý balansuje medzi 3 a 4 hviezdami. Napriek tomu sa zopár zaujímavostí zo zákulisia dozvieme, najmä to vzájomné podpisovanie, mierny chaos, tvorcovský pretlak v podobe všakovakých nápadov (a ktože bude odporovať Steviemu Wonderovi, keď ho napadne, že by jedna sloha mala byť po africky?!), neistota Bob Dylana, ale aj pozvoľná konzumácia alkoholu Al Jarreaua, zahviezdenie hviezdneho Springsteena, či zopár technických problémov. Ideálne na rýchlu víkendovú alebo večernú hudobnú Netlixácku konzumáciu. ()
Celkom zaujímavý dokument o tvorbe "pesničky". Bolo zaujímavé vidieť a počuť pikošky o rôznych ľuďoch, ako aj to, že tieto MEGAhviedzy sú bez svojich agentov pochlebovačov len obyčajní, niekto viac niekto menej, vystrašení ľudia zo svojimi problémami. Za mňa 80%. ()
Ani po zhlédnutí dokumentu nechápu, jak ta písnička mohla vzniknout. Klobouk dolů před všemi. Pecka dokument a Bob Dylen a jeho pohled jasných 5* ()
Aniž bych chtěl jakkoliv znehodnocovat práci, která se tehdy povedla, tak dokument sám o sobě není jedním z těch lepších. Dávám tři hvězdičky hlavně kvůli velikosti projektu ne kvůli kvalitě samotnému dokumentu. Jinak bych klidně sáhl po dvou. Záběry jsou za sebou poskládané bez silnější logiky a dějové linky, kterých bylo hodně, ani jednou nevydrží dostatečně dlouho na to, aby se do nich divák ponořil. Takhle akorát skáčeme z jedné celebrity na druhou a míjíme silnější emoce, které tam jistě byli. Samozřejmě není to nejhorší, jen to na mě působí jako splácané na koleni. ()
Tak to je něco, co mě neskutečně zaskočilo. Od začátku až dokonce jsem s napětím sledovala, jak se to vyvíjí. Nádherný dokument, víc nic není potřeba říct! Dávám 5 hvězd. ()
Člověk by si řekl, “Taková hloupost a kolik to dalo práce”. Jako laický milovník hudby mě tento dokumentární film o vzniku jedné písně velmi potěšil. Píseň samozřejmě znám, ovšem netušil jsem že se na ní pěvecky podílelo 40 amerických hudebních superstar a že nebylo vůbec jednoduché vše naplánovat a dostat je v jeden večer do jednoho nahrávacího studia bez jakéhokoli nároku na honorář. Můžeme dále polemizovat o tom, jestli byl tento počin opravdu nezištný, neboť jak Lionel v dokumentu zmínil, s myšlenkou společné písně přišel Harry Belafonte se slovy, že v Evropě bílí lidé zachraňují Afričany před hladomorem písní Do They know it´s Christmas time a koncertem Live Aid, zatímco Američané nedělají nic, ale ve finále je to stejně jedno, protože se podařilo něco naprosto mimořádného. Největší hudební hvězdy, nejen své doby se sešly po vyhlašování hudebních cen v jednom hudebním studiu, kde celou noc a kus rána, kousek po kousku dávali dohromady píseň, která vydělala miliony dolarů a veškerý její zisk šel na pomoc v boji proti hladomoru bez jakéhokoli nároku na honorář. Vzpomínání některých zpěváků na tento výjimečný večer vás dojme. Když Lionel přirovnal začátek večera jako první den ve školce, kdy se největší hudební star sešli ve studiu bez svých manažerů a asistentů a byli ze sebe navzájem nervózní, protože sami ani dost dobře nechápali, co dělají zrovna oni vedle hvězd jako Michael Jackson, Steve Wonder, Bob Dylan, Tina Turner a mohl bych pokračovat dál a dál je v mých očích nějak polidšťuje, protože i přes své úspěchy a talent, si připadali vedle svých hudebních idolů jako něco méně. Detaily vyprávění, kdy se počítala každá minuta a hrálo se o čas, protože jindy nebylo zkrátka možné se opět sejít a i neskutečná trpělivost všech zúčastněných přes horko a smrádek v jednom studiu, kde spolu přes 40 lidí nahrávalo jednu píseň, aniž by se někdo pohádal či odešel, až na jednu výjimku, je opravdový výkon a akorát to ještě podtrhuje výjimečnost večera, kde nikdo neodešel dříve, i když neměl co dál zpívat, dokud se neřeklo, že skladba je hotová, ukazuje, že i sami zpěváci si uvědomovali, že něco takového už se nikdy nezopakuje. ()
Úžasný dokument popisující naprosto neuvěřitelnou a neopakovatelnou noc, která vstoupila do historie pop music. Člověk si říká, že to mohlo být i lepší, kdyby přijel Prince, Madonna...na kdyby se ale nehraje. ()
skvelé...a až dodnes som netušil že tam bol aj Dan Aykroyd :) ()