Sladký život

Když jsem poprvé viděl plakát filmu, myslel jsem si, že se jedná o pokračování Srdce na dlani, které měl na svědomí Martin Horský, spoluscenárista Sladkého života: Polívka se jen z invalidního vozíku přesunul na operační sál, aby zažil cestu za niterným prozřením aneb Jak se ze šovinistického borce stal chápavý sympaťák (se "srdcem na dlani"). Samotný scénář a v něm obsažené peripetie (ba dokonce plot twisty) působily sice kdovíjak - místy až jako kýčovitá telenovela - avšak film jako takový jsem si v kině veskrze užil. Cameo Táborského a Adamovské bylo, ehm, překvapivé a lehce zarážející. (01.04.2024)

Největší slabinou filmu je vyloženě pitomý děj, nad jehož některými aspekty zůstává rozum stát. Chlapáckému hokejistovi je po infarktu transplantováno ženské srdce, takže se pochopitelně stane empatičtějším a začne se aktivně zajímat o pletení a vaření marmelád. Zamiluje se do doktorky, která mu tu transplantaci prováděla, ale zároveň se začne tajně scházet i s její dospělou dcerou. A rozhodne se zjistit identitu dárkyně a nastěhuje se k jejímu ovdovělému manželovi, aby jejich šestiletá holčička mohla v jeho hrudi poslouchat maminčino srdíčko. --- Postavit proměnu hlavního hrdiny z ješitného sexisty na postavu hodnou sympatií diváků z větší části na tom, že se mu v důsledku vpravení orgánu patřícího zesnulé ženě do těla významně posílí ty aspekty jeho osobnosti, které tvůrci filmu považují za typicky ženské, vyznívá dost obludně. Naštěstí jeho charakterová přeměna není hlavním tématem filmu, tím je těžkopádná a nevěrohodně působící romantická linie, která vrcholí jednou z nejkřečovitěji realizovaných sérií závěrečných zvratů v historii českých komedií. Pozitivum je, že místy je se čemu zasmát a řemeslné zpracování je v rámci žánru nadstandardní, když si člověk odmyslí zcela generickou hudbu a chvílemi i chyby v návaznosti mezi scénami. (13.03.2024)

Chlápek je sportovec co má bohatý sexuální život jednou má mrtvici a skončí v nemocnici. Tam  mu řeknou, že musí dostat nové srdce jinak na tom bude špatně operuje ho ženská co s ní kdysi něco měl a ta mu naznačí , že má možná ženské srdce a on pak hledá tu od , které to má.  Narazí na rodinu co přišla o manželku a snaží se jim pomáhat jelikož si myslí,  že je to ona a do toho se snaží chodit s tou doktorkou a s její dcerou píše nějakou školní práci. V rámci české produkce nadprůměrný film bez pitvořících se herců s zajímavým námětem. Jinak není to moc komedie (jediná vtipná scéna je tam pořád to, že chlap trpící narkolepsií usne) ,  ale to vůbec nevadí největší mínus je tak nevýrazná hudba  . 80 procent (15.03.2024)

Mám pocit, že Tomáš Hoffman je sázka na jistotu a oceňuji jeho přístup, že česká komedie nemusí být trapně třaskavá. Umí najít laskavý příběh a podat ho citlivě i s humorem. Našla bych spoustu chyb, ale úplně se mi nechce. Drhlo mi trochu ženské obsazení (Jenovéfa Boková ale skvělá) a vadil mi pocitově zvláštní věkový rozdíl. Nejhorší byla asi volba většiny hudby. Ve vysledku ale odcházíme z kina dojaté a vlastně spokojené, že jsme dostali, na co jsme měli náladu. (16.03.2024)

Tomáš Hoffman se stává takovou sázkou na jistotu…..můžeme očekávat veskrze romantickou komedii, která nebude vyloženě propadákem, jakými jsou například tematicky podobné kousky Milana Cieslara, ale zároveň laťka nastavená jím produkovanými Ženami v běhu přeskočená nebude. Poslední Hoffmanovu positive marmeládu jsem viděl v kině……nachos, cola, manželka vedle…..takže dejme tomu…..ale z pohodlí domácího gauče bych zřejmě začal mít připomínky. Proč mi celé dění okolo připadalo až přespříliš cílené na ženské pohlaví? Proč Polívka mladší víc pasuje ke své filmové dceři, než Petře Hřebíčkové?  Proč režisér dokola oslovuje stále stejné herce? Proč se průběhem vytratil veškerý humor na úkor vlhkých kapesníčků? Proč? Proč? Proč? Neurazilo - nenadchlo, ale možná by bylo načase přestat se točit v romantickém začarovaném kruhu a poohlédnout se taky po jiné látce. (23.04.2024)