Sladký život
The Sweet Life
Režie:
Tomáš HoffmanKamera:
Jan DrnekHrají:
Vladimír Polívka, Petra Hřebíčková, Jan Cina, Alžběta Dolečková, Olivie Sulženková, Jenovéfa Boková, Vojtěch Kotek, Hynek Čermák, Miroslav Táborský (více)Obsahy(1)
Hokejový reprezentant Rosťa Beran (Vladimír Polívka) je borec každým coulem. Žije v luxusním bytě, má rychlé auto a spoustu mladých milenek v duchu hesla: Nad třicet let neberu! Peníze a titul mistra světa mu dávají báječný pocit nedotknutelnosti a nadřazenosti. Ale nic netrvá věčně… Nečekaný kolaps v posteli s krásnou blondýnou udělá za Rosťovou bohorovnou pohodou tlustou EKG čáru. Transplantaci jeho nového srdce povede přísná lékařka Magda (Petra Hřebíčková), se kterou kdysi strávil jedinou noc a už se jí nikdy neozval. Dluhy z rozmařilého života navíc Rosťu připraví o poslední korunu a jediné, co mu ze slavného života zbude, je medaile mistra světa, kterou pro něj zachrání bývalý manažer a kamarád (Vojtěch Kotek). Rosťa v sobě musí najít novou životní energii, optimismus a odvahu začít znovu od nuly. Pomáhá mu především Jindřich (Jan Cina), seriózní a zodpovědný chlapík, který sám vychovává šestiletou dcerku, má zlaté srdce a i když Rosťu nejdřív upřímně nesnáší, brzy se z nich stanou nejlepší přátelé. Rosťa s překvapením zjišťuje, že život obyčejných smrtelníků může být stejně nádherný a jedinečný, jako láska k té pravé ženě nad třicet… (CinemArt)
(více)Videa (1)
Recenze (27)
Tomáš Hoffman je režisér, který dokázal filmem Bezva ženská přilákat hodně lidí do kina a získat i mé sympatie, bohužel v tomto filmu jsme se nepotkali. Především mě prostě nehrál ten věkový rozdíl hlavních představitelů. V realu jsou od sebe 10 let a v tom filmu je to cítit, Vladimír Polívka vypadá velmi mladě a s ohledem na zápletku i když mu filmu přidali to vypadá, že hlavní událost příběhu se stala v jeho dětském věku což není jení boj co jsem s filmem měl. Druhý je neskutečně ohraný stereotypní náhled na chlapské postavy v českých romantických komedií. Věřím, že Tomáš umí režii o hercích dokonce nepochybuji a i tady hrají v rámci možností dobře. Vláďa Polívka herecky zraje, ale panebože ten scénář, to je obecně největší slabina tuzemské kinematografie, o to víc mě mrzí, že v současné době vidím ve filmech i v divadlech, že hereckého talentu tady máme opravdu strašně moc, ale i tento žánr by měl mít vyšší ambice, než jen "natočit, , vymyslet pár fórů, vydělat, další prosím" . Hele, umělci myslím to s Vámi dobře, nenasírejte se a víc ty scénáře řešte a vy herci taky tlačte na scénaristy, režiséry ať se tady máme v kinech krásně, kurva fix. ()
V 80. letech natáčeli ve společnosti Cannon Films imitace, které se přesně držely šablon akčních blockbusterů a slušně vydělávaly, protože se líbily akcechtivým mladým mužům, kteří se viděli v Chucku Norrisovi a Van Dammeovi. "Sladký život" je ekvivalentním filmovým produktem pro ženy ve středním věku. Nepochybuji, že bude mít velký úspěch. Rozhodně je profesionálněji natočený, než většina podobných českých napodobenin, ale je to především mechanicky vyrobený produkt. ()
Cíl v podobě moralistické feel-good komedie o proměně jednoho hajzlíka a nalezení pravé lásky se v mezích oddychové zábavy a nulového očekávání snad i daří naplnit. Pomáhá tomu i profesionální vizuální stránka zdůrazňující fotogenické pražské lokace a patrná je i schopnost působivě nasnímat jednotlivou scénu. Celkový příběh však osciluje mezi banalitou a bizarností a divácký zážitek shazuje do tuzemského žánrového průměru. Vrcholem zmaru je pak nepochopitelně vložená montáž záběrů z filmu, zatímco na podkresu hrají Chinaski. Cesta vstříc divákovi nekončí vždycky dobře. Více zde. ()
Když jsem poprvé viděl plakát filmu, myslel jsem si, že se jedná o pokračování Srdce na dlani, které měl na svědomí Martin Horský, spoluscenárista Sladkého života: Polívka se jen z invalidního vozíku přesunul na operační sál, aby zažil cestu za niterným prozřením aneb Jak se ze šovinistického borce stal chápavý sympaťák (se "srdcem na dlani"). Samotný scénář a v něm obsažené peripetie (ba dokonce plot twisty) působily sice kdovíjak - místy až jako kýčovitá telenovela - avšak film jako takový jsem si v kině veskrze užil. Cameo Táborského a Adamovské bylo, ehm, překvapivé a lehce zarážející. ()
Tomáš Hoffman se stává takovou sázkou na jistotu…..můžeme očekávat veskrze romantickou komedii, která nebude vyloženě propadákem, jakými jsou například tematicky podobné kousky Milana Cieslara, ale zároveň laťka nastavená jím produkovanými Ženami v běhu přeskočená nebude. Poslední Hoffmanovu positive marmeládu jsem viděl v kině……nachos, cola, manželka vedle…..takže dejme tomu…..ale z pohodlí domácího gauče bych zřejmě začal mít připomínky. Proč mi celé dění okolo připadalo až přespříliš cílené na ženské pohlaví? Proč Polívka mladší víc pasuje ke své filmové dceři, než Petře Hřebíčkové? Proč režisér dokola oslovuje stále stejné herce? Proč se průběhem vytratil veškerý humor na úkor vlhkých kapesníčků? Proč? Proč? Proč? Neurazilo - nenadchlo, ale možná by bylo načase přestat se točit v romantickém začarovaném kruhu a poohlédnout se taky po jiné látce. ()
Reklama