Melinda a Melinda

Jeden z nejslabsich filmu, co jsem od Allena videl. Napad na zpracovani jednoho pribehu jako komedie i tragedie je sice fajn a i kdyz se bez nejaky vetsi logiky tyhle dva pribehy proplejtaj, clovek se v tom neztraci. Jenze problem je, ze kolikrat ta tragicka varianta zas tak tragicka neni a zaroven ta komicka neni tak komicka, takze to oboje vypada misty prakticky stejne. Navic ani jeden z tech pribehu cloveka poradne nezaujme a nenabizi nic originalniho. Vsechno to vlasne zachranujou jen herci, paradni Mitchell, Ferrell podavajici asi nejlepsi "nekomedialni" vykon, ale i ostatni. Akorat mi tu trosku chybel samotnej Woody, kterej by se sem hodil. Celkove jsem se ze zacatku docela dost nudil, nastesti ke konci uz film drobet nabral na obratkach a nakonec to na ty 3* bude. (25.05.2008)

Melinda a Melinda jsou klaunovou hříčkou s prožitkem toho, čemu se říká láska. Klaun se rozkročil nad termínem dualita a zatroubil své úsměvné zamyšlení nad odlišností potřeb a vnímání života. Klaun sarkasticky odhaluje křehkou zranitelnost vnitřních světů, pocity nenaplněnosti a přizpůsobení se potřebám, a byť je rozdělení předkládáno klaunovou divadelní tezí o tragédii a komedii v kontextu se životem, jsou obě části díky sarkastické klaunově podstatě směle karikovány. Melinda a Melinda svítí rozvernou náladou, prokáží schopnost úspěšně pobavit, ale mezi vrcholy klaunovy tvorby nezasahují. Obětí klaunovy povznesené nálady a jeho škádlivého pokusu svátku tragédie s komedií je Melinda Robicheaux (velmi zajímavá Radha Mitchell), nešťastnice s vypáleným cejchem nevěrnice a kořist elitářského mužského šovinismu. Jednou je tak pro ni romantický idealismus jedinou přijatelnou normou, podruhé je po výkřiku zoufalství pokornější. Vede-li některá z cest i k naplnění? Hlavní mužskou postavou je tu Hobie (příjemný Will Ferrell), neznámý a nepříliš vytížený herec a muž v trpkém pocitu rozrůstající se prázdnoty manželství. Láska se šibalsky usmívá. Důležitou postavou filmu je Laurel (zajímavá Chloë Sevigny), bývalá Melindina spolužákyně a žena z vyšší střední třídy v citovém odcizení manželství, uzavřeného překotně mladým věkem. Potřeba intimního naplnění si zlomyslně kasá rukávy. Významnou postavou je Ellis Moonsong (zajímavý Chiwetel Ejiofor), klavírista a mladý a ctižádostivý hudební skladatel. Klaun vyhrožuje emočně konkurenčním střetnutím a nepokojně poskakuje. Výraznější postavou je zde Susan (příjemná Amanda Peet), Hobieho manželka a asistentka filmové režisérky s ambicí vlastního prosazení. A příležitosti se přizpůsobují potřeby i intimita. A k výraznějším postavám patří též Lee (příjemný Jonny Lee Miller), herec a Laurelin manžel, který své možnosti utápí v malichernosti a intimním vzdálením v manželství. Z dalších rolí: vypravěč tragičtějšího příběhu Max (Larry Pine), a oponující vypravěč komediálního příběhu Sy (Wallace Shawn), posluchači soupeřících příběhů Louise (Stephanie Roth Haberle) a Al (Neil Pepe), nejlepší kamarádka a spolužačka Melindy a Laurel v těhotenském stavu Cassie (Brooke Smith), její manžel a úspěšný právník Peter (Zak Orth), možný investor filmu, úspěšný a bohatý Steve Walsh (David Aaron Baker), nezkušená a mladá studentka herectví (Alyssa Pridham), Susanina režisérka (Katie Kreisler), Hobieho kamarád Walt (Steve Carell), neúspěšně navrhovaný nápadník a zubař Bud Silverglide (Geoffrey Nauffts), neúspěšně navrhovaný nápadník a okázale úspěšný zubař Greg Earlinger (Josh Brolin), Hobieho sok v lásce a pianista Billy Wheeler (Daniel Sunjata), či nepovedené Hobieho rande a s rozvodem dosud nevyrovnaná Stacey Fox (Vinessa Shaw). Melinda a Melinda jsou lehkou filmovou hříčkou kabaretního klauna, aneb láska lidí má různé podoby, chutě a vůně. Stylově škádlivé klaunovo pobavení. (21.11.2020)

Hned na zaciatok treba povedat, ze Melinda a Melinda je bezpochyby najhorsi Woodyho film aky som videl. Rozdvojene ladenie pribehu je velmi originalne, avsak vyznenie tak dramatickej linie, ako aj komickej je skor "tragicke" v tom nie pozitivnom vyzname. Postava Melindy je nenaplnena, aj ked Radha Mitchell sa snazi. Dalsie postavy pre mna skor vyznievaju ako karikatury predchadzajucich Woodyho "hrdinov". Ferrell ako neurotik je skutocne hrozny a tak jedine Chloe Sevigny a Chiwetel Ejiofor (ktory bol vsak v Spine Londyna podstatne lepsi, zrejme aj vdaka poskytnutemu priestoru) vnasaju do filmu z hereckej stranky aky taky vietor. Woodyho scenar je opat dobovo nadpriemerny. Niektore dialogy a hlasky su opat vyborne, avsak herci, ktori ich prednasaju su prazdni a tak vyznievaju skor na pousmiatie. Kazdopadne...Moje hodnotenie vyznieva v podstate iba kriticky, nie je to tak...to hodnotenie je skor vysledkom sklamania, pretoze napad bol fakt dobry. Skoda, ze toto Woody nespracoval v rokoch 1970-80 a zrejme by som sa dockal aj tak ocakavanej a krasne absurdnej situacie, ze by sa stretli postavy z paralelnych pribehov...skoda preskoda.. (07.07.2005)

"Nerad bych pak zjistil, že se rozcházíme v otázkách daňových úlev." Tak tady s Hobiem souhlasím. Tyhle důležitý otázky by se měly vyřešit před prvním sexem. Hobie mě vůbec bavil. Nikdy nezapomenu na jeho šťastnej výraz, když zastihl manželku při nevěře. Tady však pozitiva končí. Veškerý rozhovory jsou neskutečným mlácením prázdný slámy, při kterým jsem se hrozně nudil. Navíc mě nebavila Melinda. A ani Melinda. Prostě vyprávět příběh dvěma naprosto odlišnejma způsobama je sice skvělej nápad, ale jedinej rozdíl mezi komedií a tragédií byl Hobie. A to je dost málo. (09.06.2022)

Sebekriticky přiznávám, že mě ten ukecanej Žid zase dostal a jeho vztahová konverzačka mě uspokojila mnohem víc než většina jeho v poslední době zhlédnutých filmů snad s výjimkou Vicky Cristiny Barcelony. Melinda mi přijde zajímavější a sympatičtější než např. Cokoliv, Sólokapr nebo Stíny a mlha. Patří do skupiny snímků, kde režisér experimentuje - tak, jako ve Stínech a mlze experimentoval s atmosférou, tady si hraje se žánrovými základy a konfrontuje přístupy uplatňované v žánru komedie a tragédie. Jeho Melindy nejsou totožné ženy a v jejich příbězích nevystupují totožné postavy, jen výchozí modelová situace je stejná. Zatímco "tragická" Melinda je ukázková hysterka, jakou ve svých publikacích vymodeloval doktor Plzák a jako taková za sebou vzhledem ke svým nerealistickým představám o milostných vztazích zanechává jen požáry a spáleniště a je odsouzena k neustálým neúspěchům v budování vztahů ke svému okolí, její komediální protipól je podstatně sympatičtější a realističtější. Díky tomu, že nejde o totožné příběhy, je film zajímavější i z dějového hlediska. Na čtvrté hvězdičce se významnou měrou podílí i půvabná Australanka Radha Mitchell. Její dvojrole je jednou z největších hereckých příležitostí v její dosavadní kariéře. Celkový dojem: 75 %. (15.06.2010)