Ratatouille

Velký pařížský animovaný šéfkuchař Gusteau s grácií sobě vlastní tvrdí: ,,Každý může vařit". Tvůrci z filmového studia Pixar s grácií hodnou šéfkuchařů k tomu mají svou alternativu: Každý se může bavit (u Ratatouille). A já si to myslím společně s nimi...a to moc nevařím... Podobné filmy: Spláchnutej, Hledá se Nemo (16.10.2008)

To, čím zaujmú pixarovky na prvý pohľad je vždy veľmi vkusne, lákavo, zaujímavo, inovatívne a prefíkane vybrané prostredie. Pomocou neho sa dá z filmu urobiť vychytenú záležitosť, ktorá je však vo svojej podstate len niečo, čo je stokrát omieľané dokola. Pokiaľ si to ale divák počas sledovania neuvedomí, príbeh mu dokáže vyčariť úsmev i donúti sa zamyslieť, je to všetko v poriadku. To platí aj tu. Škoda však, že tých úsmevov nebolo viac. Ale na dokonalé prevedenie myšiakovej postavičky by sa dalo dívať stále. Pochyboval o tom niekto? Možno o slovenskom dabingu. Ale tí mi to tiež natreli! 80%. (09.10.2007)

Kdybych měl najít v Ratatouille chlup, bylo by to asi trošičku haprující tempo v druhé třetině, nicméně tolik úžasných a okouzlujících scén a momentů vám nejspíš žádný jiný animák nedá. A herecký výkon (ta mimika!) Remyho mě naprosto sejmul. Chci do Paříže nebo aspoň do francouzské restaurace! (05.10.2007)

Jeden z úplně nejlepších animáků, co sem viděl, nejenže to je fakt originální, ale zároveň to je taková lehká nenucená zábava proložená několika nečekanýma a až skoro geniálně vtipnýma scénkama. Prostě postavu Remyho sem si fakt oblíbil, stejnětak i jeho přitroublýho, nenažranýho bratříčka Emileho, ostatně i další postavy si prostě oblíbíte, to prostě jinak nejde. Triky jsou opět na vynikající úrovni a mimika obličejů takřka dokonalá a skvěle výstižná, tomu fakt neni co vytknout, krom toho animace vody zase boduje. Co se týká příběhu, tak ten se sice nakonec přece jenom stočí, tam kam směřuje většina podobných animáku, ale je to udělaný s takovým citem, že to prostě nevadí a hlavně to neni zbytečně přitlačený ke zdi a nakonec se z toho moc pěkně vyklouzne a udělá geniální neklišovitý zakončení. A doknoce ani docela slušná délka tomu vůbec nepřekáží, příběh je prostě natolik promyšlenej, zábavnej a svižnej, že to uteče jako voda a ani si nestačíte všimnout, že už to skončilo. (20.10.2007)

Pixarovské animáky v poslední době do mrtě vyvařují své ingredience. Míchají rodinné hodnoty, přátelství i s jejich krizemi, lásku, koření akčními scénami, solí i sladí slzami... A tajná ingredience? Zde jím snad je jen Anton Ego, který právem volá: "Přineste mi něco neokoukaného!" Volám to i já. Mně, narozdíl od Ega, pokrm jménem Ratatouille příliš nechutnal. Snad je to tím, že ještě stále jakž takž dokážu sledovat film jako puberťák, ale jako dítě už pramálo. Ratolesti se možná budou oblizovat, ale jako dospělý nedokážu jít nad ***. (06.09.2008)