Jmenuji se Sam

Když dobrý herec dostane roli mentálně retardovaného, má u většiny diváků už předem úspěch zaručený. Vzpomeňme třeba Leonarda Di Capria ve filmu Co žere Gilberta Grapea nebo Roberta De Nira v Čase probuzení (zde nešlo o mentální retardaci, ale projevy byly hodně podobné). No a zvládl to i Sean Penn. Jasně, tenhle film je frontální útok, přímo ofenziva na city diváků a jejich slzné kanálky. Možná od začátku poněkud vykalkulované, ale záměr se zdařil. Pennovi výborně sekundovali Dakota Fanning, Michelle Pfeiffer a jeho retardovaní kámoši. (25.11.2014)

Hej Seany, nechceš si zahrát dementa, kterýmu odebrali dceru? Budou ti kvůli roli muset vytrhat obočí, abys vypadal i v reálu jako retard. No jasně, z toho kouká Oscar. Když ho dali Hanksovi za Forresta, tak proč ne mně, že jo? Vůbec nevadí, že to bude působit trapně, bude to plitký až k poblití... Narážka Roberta Downey Jr. v TROPICKÝ BOUŘI dokonale sedí. (18.08.2005)

Mám Seana Penna moc rád. Nebojí se jít do hodně vážných rolí totálně na plno. A většinou není chyba u něj, jako spíše u celého filmu. Třeba zrovna tento kousek s názvem Jmenuji se Sam vůbec není špatným filmem. Jenom s vážným tématem nezachází do krajností, nic nevysvětluje. Prostě Seana Penna hodil do role mentálně zaostalého, ten jede herecky o sto šest, ale to, co se děje kolem něj, to divák musí víceméně přehlížet. No a abych tu nechválil jenom Seana, tak musím říct, že i Dakota Fanning a Michelle Pfeiffer byly ve svých rolích výborné. Jen tam na dvě hodiny a 12 minut bylo na můj vkus moc soudů a také mi přišlo, že se to všechno ohledně sociálky začalo řešit až nějak moc pozdě. Vždyť pokud se byl Sam schopný postarat o své dítě do jeho osmi let, tak proč by to nedokázal i potom? (25.05.2016)

Jakou naději má milující otec a jeho dcera pokud neodpovídají společenské představě ideální rodiny? Nádherné, dojemné, strhující drama, možná nereálné, přesto nezapomenutelné. A to nejen díky vynikajícím hereckým výkonům Seana Penna, Michele Pfeiffer a malé Dakoty, ale především příběhem a řadou scén, které mě střídavě bavily, dojímaly a dostávaly do kolen. Dojímá, okouzluje a rozvíjí nešifrované a možná pro někoho příliš přímočaré úvahy nejen o rodině, lásce, rodičovství, ale také zažitém despektu společnosti k retardovaným, a to nejen ve scénách, kdy proti sobě staví prosťáčka Sama a jeho úspěšnou obhájkyni. (06.12.2010)

Snímek I am Sam je " dokonalou " ukázkou americké představy silného dramatu se všemi jejími neduhy a bolístky ukazující se v celé své nahotě. Jedinou světlou stránkou jsou zde herecké výkony dua Sean Penn, ( jehož mentálně zaostalý Sam Dawson je vskutku citlivě zahraný) a uvěřitelná Michelle Pfeiffer (coby Samova právnička Rita ). Dokonce mě zde iritovala i mladičká Dakota Fanning coby Samova dcera Lucy, jejímž největším kámenem úrazu zde je, že se snaží HRÁT, namísto bezbřehé dětské přirozenosti a " naivity". Tomuto snímku ( tématu ) by mnohem více slušel ( prospěl ) zkušený evropský režisér ( pohled na věc )a komornější provedení. Vrcholem naprosté kýčovitosti je potom samotný konec. Je mi líto, ale takto JÁ si zpracovaný námět: otec ( mentálně zaostalý ) a bojující o svou dcerku rozhodně nepředstavuju. (17.10.2010)