Hoří už Paříž?
Paris brûle-t-il ?
Is Paris Burning?
Režie:
René ClémentKamera:
Marcel GrignonHudba:
Maurice JarreHrají:
Jean-Paul Belmondo, Charles Boyer, Leslie Caron, Jean-Pierre Cassel, George Chakiris, Bruno Cremer, Claude Dauphin, Alain Delon, Kirk Douglas, Glenn Ford (více)Obsahy(1)
Významný francouzský režisér René Clément se ve své práci pravidelně a systematicky vracel k událostem druhé světové války. Film Paris brûle-t-il? byl natočen v průběhu roku 1966 jako téměř tříhodinový epos o hrdinství Francouzů v době osvobozovacích bojů v srpnu 1944. Výrobu filmu zaštítila americká společnost Paramount Pictures, ale hlavní osobností u vzniku filmu byl významný francouzský producent Paul Graetz, nositel Řádu Čestné legie, který však zemřel náhle na infarkt hned v počátku natáčení. Film byl kvůli použití autentických záběrů z konce války natočen celý černobíle. Žádný ze zúčastněných herců nedostal vzhledem k typu snímku a obrovskému množství hrajících nijak velký prostor, nicméně objevila se zde řada významných osobností francouzského, amerického i německého filmu. Film nezískal sice žádná ocenění, ale ve dvou kategoriích byl nominován na Oscara, skladatel Maurice Jarre byl nominován na Zlatý glóbus za hudbu. Ve francouzské kinematografii má film Paris brûle-t-il? značný význam jako historicky věrný opus oslavující Francii a Francouze na sklonku války. Oceňován byl však především odborníky, zatímco diváci v kinech upřednostňovali v případě válečných filmů spíše veseloherní žánr, což dokládá podstatně větší úspěch komedie Velký flám, která měla premiéru o měsíc později. René Clément se pak již nikdy do podobně ambiciózního projektu nepustil, mimo jiné proto, že z hlediska finanční návratnosti film rozhodně nesplnil vkládaná očekávání. (argenson)
(více)Recenze (34)
Honosne obsadené vojnová dráma v boji o záchranu Paríža, aj keď tie najväčšie hviezdy majú iba pár štekov. Zlyháva však v totálne premrštenej stopáži, v ktorej priestor dostáva predovšetkým domáci odboj aj so svojim skupinkovaním a historickými postavami, ktoré divákom neznalým francúzskej odbojovej histórie toho veľa nepovedia. Žiadne hlavné postavy, len veľké množstvo malých a menších. Mínusom sú aj dobové dokumentárne scény, ako keby chceli tvorcovia na niečom ušetriť. Aj preto bude film hodnotný predovšetkým pre vojnofilov. Pas ()
Skvěle herecky obsazený film z období francouzského odboje na konci druhé světové války, byť s poněkud delší stopáží. Výborně jsou zapracované skutečné záběry z osvobození Paříže, celému filmu to zásadně přispělo na věrohodnosti. Pro všechny, kteří mají rádi francouzské filmy a zajímají se o téma druhé světové války, je to optimální. ()
Clément si tentoraz zobral veľké sústo. Vojnový veľkofilm so všetkým, čo k tomu patrí, hlavne so skvelým hereckým obsadením, aj keď máloktorá z hviezd tu dostane viac ako 5 minút. Takže tu nemáme žiadnu hlavnú postavu (ak, tak by ňou mohol byť nemecký generál Gerta Frobeho), množstvo malých postáv, celé je to také nesúrodé, ani vojnové scény nie sú nič extra, navyše prekladané dobovými zábermi. Coppola neskôr dokázal písať lepšie scenáre. ()
Přehršel výborných herců v jednom dlouhém filmu, který uteče jako voda, v němž vlastně nikdo nemá hlavní roli. A možná právě to je onen prvek, jenž mi schází. Nemožnost ztotožnit se s hrdinou filmu mi činí problém. Připouštím, že snímku se vlastně nedá nic vytknout, jen nevím, zda budu mít ještě někdy chuť se na něj podívat. ()
Velkolepá infúze národního sebevědomí s ohromným rozpočtem a přehlídkou hereckých hvězd v malých a epizodních rolích. Potěšil mě především kanovník Paul Crauchet, generál supergentleman Claude Rich, hostinská Simone Signoret, zrádce Jean-Louis Trintignant a Marie „Nšo-či“ Versini v roli odbojářky Claire. V ději se snadno zorientuje i divák historií nedotčený: poražení Němci chtějí na rozloučenou vymazat Paříž z mapy a Francouzi jsou proti. Jedinou slabinu filmu vidím v hudbě, která byla na válečný snímek příliš vítězná a ani ve vypjatých okamžicích nedovolila zapomenout, že už je dobojováno. Což je sice pravda – a dobře – ale atmosféře to nepřidá. ()
Galerie (57)
Zajímavosti (8)
- V jedné z posledních scén, volá poručík Henri Karcher (Jean-Pierre Cassel) svému otci a informuje ho o zajetí německého generála Dietricha von Choltitz (Gert Fröbe). Otec poručíka Karchera však zemřel v roce 1914. (vangobseck)
- Název filmu je podle mnohých zdrojů odvozen z telefonického spojení mezi Adolfem Hitlerem, náčelníkem operačního štábu německých ozbrojených sil Alfredem Jodlem a vrchním velitelem německé posádky v Paříži generálem von Choltitz. Větou "Brennt Paris?", tedy "Hoří Paříž?", se Hitler v telefonu hystericky dožadoval odpovědi na to, zda byl vykonán jeho rozkaz k úplnému zničení města. Generál von Choltitz příkazu neuposlechl, volil porušení vojenské povinnosti tam, kde byla poslušnost nečestná, za což ho Francouzi uznávájí. (vangobseck)
- Režisér René Clément neústale trpěl strachem z filmu s tak obrovským rozpočtem a výpravou, přičemž se údajně občas hroutil. Paradoxně si tak zadělal na nevraživost s Orsonem Wellesem, který mu tento projekt záviděl. Ten pak nazvdory znalosti francouzštiny mluvil na Clémenta jen anglicky přes tlumočníka. (Martensson35)
Související novinky
Zemřel herec Jean-Louis Trintignant
Francouzská i světová kinematografie v pátek přišla o další velkou filmovou hvězdu, ve věku jednadevadesáti let totiž ve francouzském městě Uzès zemřel držitel ceny César, Zlaté palmy z Cannes i… (více)
Zemřel herec Michael Lonsdale
Ve věku 89 let zemřel v pondělí v Paříži filmový a divadelní herec Michael Lonsdale. Informaci předala zpravodajská televize BBC s odkázáním na jeho agenta. Britsko-francouzský herec se narodil v… (více)
Reklama