Mistři

Opomenuté. Marek Najbrt - tvůrce z nejnadanějších, dotkneme-li se bolestivé(?) kapitoly národní kinematografie, totiž porevolučního filmu - respektive Benjamin Tuček perfektně postihl atmosféru konce světa, maloměsta, málem vsi, kde lišky a ženy hospodských dávají... dobrou noc... místa, jež zrcadlí tu naší povahu českou, hezkou... A abych byl upřímný skutečně to není líbivý pohled, ale co už?! Jde nám hokej (víceméně), a to nám nikdo nesebere, tak co se budem trápit... 80% BTW. Životní role pro Jirku Ornestů, Pepíka Poláška a Leoše Nohu, kam se naň hrabe Áďa (22.03.2014)

CITÁT - Přihrávka přišla na Richtra a.....je z toho góóól Pavla Kuby................ Budař jako feťák a alkoholik s hokejovými přeludy a vizemi budoucnosti. CITÁT - Dobrý to bude, naši vyhrajou 2:1............. Alkoholismus jako dar, použit k prospěchu druhých na úkor vizionáře. Je to kšeft. Když se vožereš, tak nám řekneš kdo a kolik vyhraje. CITÁT - Flaška za každý zápas............ Je to smutné a černohumorné zároveň. Nečekal jsem, že to bude tak ponuré a vlastně dobré. Ve filmu byly použity záběry v ledním hokeji v Hannoveru 2001. Hudební doprovod je příšerný a jediné dvě hvězdy, které se dají poslouchat jsou Eternal od Krabator a Démon od Českých Titanic. Příběh má zajímavý obsah, který by možná mohl býti lépe zpracovaný. CITÁT - Zdeno!! Jsme M!STŘ!............. (31.01.2015)

Film o tom, že lidi žijící na venkově také fandí hokeji. Jejich psychologie, motivace a životní zvraty jsou mi šumák, buranské pojetí filmu mi vůbec nic neříká. Tím nemám nic proti lidem, žijícím na venkově, pouze se mi nelíbí jeho filmová podoba. Snad někdy dospěji a umění tvůrců tohoto filmu náležitě ocením. (23.01.2012)

Čtyři to o fous nejsou, snad kdyby byl scénář méně čitelný a předvídatelný a mělo to nějaký pořádný konec, ale to jsou jenom kdyby. Každopádně v rámci součásné české kinematografie docela "klenot". Ale je docela děs, když si uvědomím, že se mi letos z naší produkce líbil hodně(80%) jenom jeden film. Doufám, že po Štěstí změním názor. (01.10.2005)

Výtečné postižení nálady v ryze českomoravské vesnici, v místě mimo hlavních dopravních tras a a daleko od hlavních center (tohle místo je symbolickým opakem Prahy či Brna) progresivní sociální politiky... V komunismem i pseudokapitalismem zdevastované vesnici se zastavil čas a v mnohém tak připomíná poetiku debutu Bohdana Slámy. I zde se objevuje nečekaně host z jiného (velkého) světa - ovšem na rozdíl od Divokých včel to není člověk, ale fenomén hokeje... Tenhle národní fetiš slouží hrdinům jako jediná možná seberealizace, z pozice na nejnižším patře sociálního žebříčku se dá skrze výkony reprezentačního hokejového mužstva projektovat k možné úspěšné identifikaci se s vítězícími hokejisty a realizovat tak (alespoň formou takovéto náhražky) i svůj pocit sebeuspokojení a realizace životních cílů... V Bohem zapomenutém místě, jehož jediným pojítkem se světem je pravidelná autobusová linka, se tak odehrává během hokejového šampionátu groteskní drama čtveřice místních kamarádů, pro něž je paradoxně hokej vším, i když s ním v podstatě nemají vůbec nic společného. A existuje-li skutečně cosi, co Václav Havel označil v české společnosti pojmem ,,blbá nálada", pak v Mistrech se to doslova zhmotňuje a vytváří opak ,,veselých" pražských filmů. Takhle vypadá novodobá vesnická deprese z bytí, které již není propojeno s půdou a přírodou, ale byla do něj uměle naočkována normotvorným diktátem městského způsobu života... Podobné filmy: Divoké včely, Indiánské léto (15.05.2007)