Andrew - člen naší rodiny

Romantická komedie o životě jednoho robota, který se snaží být člověkem. Přesto, že zde má hodně rozpolcené reakce, u mě jde jednoznačně o vynikájící film s hlubokou myšlenkou. A když bych ho měl srovnat se Spielbergovým A.I. Umělá inteligence vítězí Andrew ( a to mám Spielberga hodně rád) ! Je to prostě filmeček, který pohladí po duši a vhání slzy do očí.Všem fandům sci-fi a těm kdo ho ještě neviděli vřele doporučuji. (03.09.2003)

Prvá polovica, kde je viac robot ako človek je o dosť lepšia, výborný humor i zoznamovacie scény. Peknú prácu odviedol i skladateľ James Horner, ktorý zložil nádhernú hudbu. Celkom fungujú i dojemné scény, starnutie, rozlúčka so Sam Neilom, ale čím viac chcel byť človekom, tým menej ma film bavil. Záver sa mi zdal dosť naťahovaný, dosť presladený a film mohol byť kľudne o nejakých 10 minút kratší. Takého robota by som bral...Možno sa dočkám na smrteľnej posteli a bude ma prebaľovať...70%. (04.12.2016)

Kdyby se tvůrci neoháněli inspirací povídkami I. Asimova, asi bych to nekomentoval a jen suše přiklepl dvě hvězdy. Z povídek mého oblíbeného spisovatele si ale vzali jen nápad a zbytek je romantická slátanina; snad se záměrem přitáhnout ke sci-fi i ženy a gaye. Pokud tady na foru někdo psal, že by se Isaak zaradoval, tak ano, zaradoval. Protože on nebyl zase tak moc háklivý na používání jeho motivů a pokud by dostal solidně zaplaceno... . Ale já zaplaceno nedostal a háklivý na prznění klasiky jsem. Takže bez ohledu na výborného Williamse...ten film mě štve, protože zkresluje Asimovo pojetí robotů a navíc jde o nechutný crossover s romantickou...kravinou. Prostě bez ohledu na kvality zpracování, nebo herecké výkony...FUJ! Pokud máte rádi sci-fi, potažmo Asimova...nebrat! (08.03.2015)

Na začátku to vypadalo jako jeden z tuctových rodinných filmů o robotovi. Po chvíli ale film nabral vlastní a nečekaný směr skrze další generace, a začal se dotýkat etických otázek umělé inteligence a to od práva na vlastnictví až po právo na svobodu a nakonec i to "lidství". Bohužel se opravdu jenom "dotýkal", neboť tvůrci filmu tímto docela dobrým nápadem proplouvali tak, že diváka degradovali na úroveň IQ kde ta lidská inteligence začíná. Pokud k tomu všemu přičtu ještě prvoplánovou předojemnost čišící z každé minuty, přehoupl se pro mě film nezvratně za hranici dobrého vkusu. Pověstnou poslední kapkou je pak pro mě Robin Williams v hlavní roli jedinečného androida - dodnes mi není jasné jak si chlap může na svém univerzálně nasazeném pohledu zneužívaného králíčka vystavět celou kariéru a tolik let a filmů na něm přežívat (kéž by se aspoň jednou na starý kolena chyt za koule, pokud po těch všech Petrech Panech ještě nějaký má, a zahrál si třeba pořádně narušeného psychopata, aniž by na diváky házel ze stříbrného plátna svůj dojemný plachý pohled). 2* nakonec dávám za hezkou výtvarnou stránku a Hornerovu hudbu, jejíž motiv úvodní znělky (The Machine Age) až nápadně připomíná jeho o pár let mladší motiv z A Beautiful Mind (A Kaleidoscope of Mathematics) . (07.02.2013)

Mnohem víc se mi líbilo Spielbergovo zpracování domácího robota, protože to nebyl "jen" pouhý příběh, ale bylo v tom něco víc. Film to byl sice moc hezký a z teoretického hlediska mu není co vytknout, ale na mě to bylo strašně ploché, prázdné a předvídatelné. Nicméně Asimov umí a tak to na nadprůměr pořád stačí. 70% (28.04.2017)