Napola: Hitlerova elita

V něčem dost šokující příběh, ale na jednu stranu to jejich nacistiké pedantství a přehnaný perfekcionismus, nebyl úplně k zahození a věřím že se němcům v podobným elitních školách povedlo vychovat opravu perfektní vůdce a naprosto bezcitné zabijáky. Z některých jejich lekcí mi naprosto běhal mráz po zádech a opravdu bych si to s nima vyměnit nechtěl (třeba plavání pod ledem), ale něco i vypadalo dost zajímavě. Nějvíc mě asi pobavila slovní úloha "moderní bombardér unese XXX bomb, jak velké území vybombardujem, pokud letí rychlostí 230km/h a shazuje jednu bombu za vteřinu", opravdu praktická výuka matematiky do doby světové války. (12.05.2013)

Že je ten film předvídatelnej, to je slabý slovo. Ten film prostě pochoduje po nalajnovaný čáře od první do poslední minuty jak člen Hitlerjugend. Já jsem možná blbej, protože třeba nechápu filmy od Lynche nebo od Kubricka, ale tady jsem hned od začátku naprosto přesně věděl, co z toho nakonec vyleze. Nicméně i tak to podle mě stojí za vidění, protože ten film prostě na ty necelý 2 hodiny zabaví. A to je hlavní. Docela mě překvapilo, když jsem zjistil, že režisér měl před timhle na kontě v podstatě akorát Holky to chtěj taky. Já teda proti týhle poněkud hloupý teen-komedii nic nemam, ale nečekal bych, že hned další jeho film bude vážný drama. Pro mě lepší 3 hvězdy. (15.05.2013)

Tohle bude spíše taková úvaha. Myslím, ze mnoho lidi dělá stejnou chybu, jako v případe filmu Pád třetí říše tvrzením, že Hitlera zobrazuje "příliš lidsky". Účelem práce není dokazovat, že Hitler své nestvůrnosti dával průchod každým činem (tak byl zobrazován třeba v některých starých sovětských filmech). Stejné je to s Napolou. Nelze zjednodušit nepochybnou zrůdnost vyučované ideologie tím, že bychom v každém záběru z učebny ukázali nechutného odporného lektora vřískajícího o světové zkáze a vítězství nacionálního socialismu. Nacisté byli dobří psychologové a věděli, že takové věci se musejí podsunovat postupně, okrajově až podprahově (v tom byl Goebbels mistr, jeho propaganda málokdy primo útočila na nepřítele, většinou se na to šlo oklikou). Pochopil jsem film opět jako snahu ukázat, proc může byt pro normální lidi přijatelné přijmout zavrženíhodné myšlenky i konfrontaci ideálů (právě ta obrazová dokonalost, pohled na sportovní těla...). Krásně je to vystiženo scénou, kdy Friedrich nadšené s úsměvem zpívá "Vlajku", aby byl vzápětí konfrontován s buzerací staršího studenta. Celkově musím říct, že film ve mně zanechal opravdu silný dojem jak z vizuálního zpracování (ech, kdy už se to naučí i naši tvůrci), tak z děje jako takového (například scéna vystřízlivění z bojového napětí po postřílení zajatců), a také z hereckých výkonů. Po formální stránce film připomíná snímky Leni Reifenstahlové. Záměr vidím v tom ukázat, jak něco co na povrchu vypadá krasně a čistě uvnitř může "smrdět". Ostatně takový Michael Bay, oblíbenec mnoha filmových fanoušků jistého vkusu, jde po formální stránce k Reifenstahlové mnohem mnohem blíž, a dělá to - stejně jako ona - proto, ze to hezky vypadá. Na rozdíl od Napoly ovsem neodliší třeba vnější dojem z krásné války, jak bychom ho mohli vidět v propagačním týdeníku nebo náborovém filmu (což i u nás krasně předvedl Renč :)) od skutečné reality (nejen smrt, ale zapařené nohy, špatné jídlo, buzeraci atd.). Moje přítelkyně po filmu probrečela celý den, a to už se mnou absolvovala ledasco. Kdosi film popsal jako takového zvráceného Foglara. Do jiste míry je to trefné, čili jak může byt touha po čestnosti, kamarádství, ochota se obětovat zneužita k něčemu takovému jako nacismus. (12.10.2005)

Neviem prečo ale ten zámok kde boli mladí muži vychovávaní k tomu aby zabíjali deti ( vo filme to uvidíme ) mi pripomínalo miesto kde princezná Fantaghiro, Romualdo a Tarabas bojovali proti zlu. Inak celkom zaujímavý pohľad mladého muža na vojenský výcvik, ale aj jeho následné morálne dilema a hodnoty. Musím podotknúť, že chvalabohu ma vojenčina obišla a mal som pokoj. Ale je asi utópia čakať, že ľudstvo by sa z vojen poučilo, že? Inak nechápem tu otrasnú kameru počas boxovania! ( preto dávam jednu hviezdu dole! ) (13.12.2014)

21.3. 2010 - Napola je opravdu zvláštní a rozporuplné dílo. Je to sice na pohled docela slabý příběh, ale uvnitř má obrovskou sílu, která je hodně ovlivněna psychykou. Tento film opravdu je hodně na psychyku. Bylo to v té době a v Hitlerově Elitě opravdu nabité samými potencionálními Němci, kteří chtěli být později SS služebníci a Hitlerovy opory. Max Riemelt - toto pro mě neznámé jméno jsem si zapamatoval výborným výkonem. Určitě nejlepší scéna byla v ringu, kdy došlo k takovému psychyckému bloku mladého kluka. Určitě nejemotivnější pasáž. Ostatní věci byly přesně, jak to bylo v té tobě a prostředí, to bylo mrazivé a mělo to fantastickou atmosféru. (21.03.2010)