Nero, císař římský

Italové interpretovali jednoho z největších římských tyranů po svém a výsledkem je osobnost, kterou pomalu můžeme považovat za národního hrdinu. Vydání se po této cestě se mi zdá poněkud nešťastné, což docela přesně definuje celý film. Rozhodně se jedná o dílo, kterému by jste se měli vyhnout a rozhodně ho ani na vteřinu nebrat z historického hlediska, vážně. 10% (za kostými) (11.01.2012)

Už příběh Augusta a Julia Caesara bych nazvala zajímavou pohádkou. To ale ještě není nic proti tomuhle příběhu o lásce Lucia a Acte. Dalo by se to považovat za vcelku pohlednou podívanou, kdyby to nemělo být o pátém císaři římském, celým jménem Neronovi Claudiovi Caesarovi Augustovi Germanicovi, původním Luciu Domitiu Ahenobarbovi. Opět se stalo, že si autoři vzali pár historických postav (sice výjimečně ze správné doby) opsali si pár faktů a se zbytkem nakládali velmi volně... Takže jen pro pořádek Caligula fakt nevládl 10 let, Octavia nezemřela před Britanicem, ani se nevrhla do moře, Tigellinus nezabil Agrippinu a Poppea,... a vůbec, nějak mě to vypočítávání chyb nebaví a nebavilo by ani vás... Takže summa summarum to máme za 2... A ještě jedno upozornění, tohle je Nero... (08.12.2014)

Viděl jsem pouze druhý díl, takže si tak úplně nejsem jistý, zda mi přísluší snímek hodnotit. Oceňuji, že zde Nero nebyl za absolutního tyrana (dokonce nepodpálil Řím, což se shoduje s tvrzeními moderních historiků), ale to, že se dal na scestí vinou zhrzené lásky, chlastu a harpyje Poppei, přijde jako hloupost i mně. (55.) (08.10.2006)

Nero je sporná postava římské historie. Možná nemusel být až takový tyran, jak mu přisuzuje tradice. To ale nic nemění nic na hlouposti tohoto TV zpracování jeho života. Míra pokroucení historických reálií je značná. Jako bychom spíše sledovali nějaký plytký smyšlený příběh zasazený do rádobyhistorického Říma a ne životopis jeho císaře. Že je navíc film italský, musela se do filmu napumpovat i křesťanská věrouka. Nebudu vyjmenovávat všechny historické nesmysly, raději si na to téma něco přečtěte a udělejte si úsudek sami. Z filmového hlediska navíc nic moc. (28.01.2009)

Hans Matheson zahral v roku 2002 skvelého Živaga, to bol celkovo filmový skvost. A o dva roky si zahral Nera, ktorý je tu tak veľmi kontroverzne vnímaný. Najprv som nevedel prečo. Prvá časť je bez romantickej línie za 5 hviezd, ale ok, keďže tam tlačia tú zbytočnú Neoronovu zaľúbenosť, tak je len za 4. Kritika snáď pramení z toho, že je zobrazený ako normálny chlapec. Ale prečo nie, veď je známe, že aj prvý rok po vláde resp. až päť rokov od nástupu na trón bol úplne normálny a u ľudu obľúbený, nebol to človek, ktorý sa ako psychopat narodil. Druhá časť to trochu pokazila tým, že nepoukázala príliš na prerod osobnsoti tak, aby sme si to ako diváci užili. Všetky tie vraždy a šialenstvo sú zahrané veľmi slabo a dokonca úplne inak ako sa údajne stali. Najmä vražda matky bola pozoruhodná a chudák Nero sa s tým dosť natrápil, tu to vôbec ukázané nie je. Matheson sa inak na Neronovu postavu vôbec nehodil, veď Suetonius o ňom napísal: „Bol priemernej postavy s telom škvrnitým a zapáchajúcim, vlasmi svetlo blonďavými, s rysmi tváre skôr obyčajnými, než atraktívnymi, s modrými, akosi mdlými očami, prihrubým krkom, výrazným bruchom a tenkými nohami" Chýbalo tiež poukázanie na Neronovu sexuálnu zvrátenosť, veď súložil aj s vlastnou matkou (áno s tou, ktorú nechal zabiť) a jeho matka Agrippina je sama postavička na pohľadanie – ak si to zhrnieme ako sestra Caligulu mala najprv incestný vzťah s bratom. Potom si odpravila manžela Claudia, aby presadila na trón svojho syna Nera, s ktorým tiež mala incestný vzťah. A ten ju nakoniec sám nechal usmrtiť. Celkovo film hodnotím priemerne pre nevyužitý potenciál. Nero by si zaslúžil pokojne aj samostatný seriál, pretože všetky tie šialenosti, čo porobil, nestihne obsiahnuť žiadny celovečerný film. (20.01.2021)