Bičianka z doliny

Velmi sympatický snímek o nedočkavých ženiších, autoritativní puritánské gazdině a o celkovém soužití na slovenské dědině dvacátých let minulého století. Bez diskuze lze poznamenat, že Jozef Zachar tímto plně zastupuje svého jmenovce (jednoho ze specialistů na podobně laděné filmy) a i na začátku osmdesátých let nabízí divákovi naprosto věrohodný obraz slovenského venkovského folklóru v doprovodu krásných žen, jemného humoru i dráma a pestrého hereckého obsazení. (25.12.2015)

Takto to ja ľúbim. Nádherné stvárnenie života na Kopaniciach, tá hudba, to prostredie, to nárečie. Keďže je to môj rodný kraj, sympatie k tomuto filmu idú o to vyššie, aj preto, ako je natočený. Bez žiadneho prifarbovania, či umelého dotvárania niečoho, čo by tam nepatrilo. Skrátka jednoduchá slovenská ukážka toho, ako sa tu kedysi žilo, aké boli tradície, ako prebiehali bežné intrigy a ohováranie na dedine medzi dvoma rodinami. Tento zvyk zdá sa u nás ostal, no už to nie je také pekné a čisté. Film zanechá pekné dedičstvo, ukážku života, ktorý sa z tohto kraja pomaly ale isto vytráca. Nemá to také „gule“ ako nenahraditeľný a bez konkurencie Sváko Ragan, ale o to Bičianke z doliny a „Kujčene“ ani nešlo :) Any hny odtálto!! 5* (08.03.2010)

Humorný příběh z jedné slovenské vesničky z poloviny 20. století. Sympatické bylo i obsazení českých herců Oldřicha Navrátila, Josefa Karlíka, Ladislava Lakomého nebo Václava Kotvy, kteří mluvili slovenským jazykem a přitom to krásně sedělo. V dnešní době by to nynější čeští herci nedokázali a museli by být předabovaní slovenskými herci. Pěkná byla i hudba slovenského Zdeňka Lišky - Svetozára Stračiny. (04.12.2016)

Mám rád příběhy ze Slovácka a Slovenska, i ty, jsou na rodíl od Bičiaky, hrubější a tragičtější. Prototypem takového příběhu je pro mě Mrštíkovský "Rok na vsi" (Byčianka patří spíš do kategorie "Slovácko sa súdí"). Ale patří sem i vesnické příběhy z jižních Čech, především Holečkova epopej "Naši" a téměř "starozákonní knihy" Klostermanovy (především "V ráji šumavském" a "Ecce Homo"). Ano, Čechy, Morava a Slovensko jsou těmito příběhy propojeny těsněji, než byly kdy politickými smlouvami. (20.11.2018)

Slnko, seno, pár faciek a jedna ukričaná pani, aj na Slovensku nechýbala takáto filmová tvorba. Klasikou sa nestala, pretože jej chýba niečo ako Kronerovo herectvo alebo britký humor autora predlohy. Hlavne, že všetko dobre dopadlo, keď už je nevesta v tom háklivom stave. –––– Mater ju priviedla jako jalovicu na jarmek. Chyba je len v tem, že tu jalovicu neni. Lebo je samodruhá. (03.12.2016)