Lagardère
Hrbáč Lagardére
Lagardere
Režie:
Henri HelmanHudba:
Marc MarderHrají:
Bruno Wolkowitch, Frédéric van den Driessche, Florence Pernel, Yvon Back, Clio Baran, Ticky Holgado, Julien Guiomar, Julie Judd, Michel Modo, Daniel Breton (více)Obsahy(1)
Láska, intrigy, priateľstvo, zrada... kostýmový príbeh z 18. storočia. Láska medzi Aurorou de Nevers (Clio Baranová) a jej partnerom vyvrcholila nielen porodením dieťaťa, ale aj tajným sobášom. Zálusk na Auroru však má aj Philippe de Gonzague (Yvon Back), ktorý neváha použiť všetky prostriedky, aby ju získal. A keď to nejde ináč, pristúpi aj k vražde v súboji s Auroriným manželom ho zabije. Na súboji je prítomný aj Henri de Lagardére (Bruno Wolkowitch), ktorému Aurorin manžel kedy si predtým pomohol a vlastne mu zachránil život a teraz mu on splatí svoj dlh, berie jeho dieťa, odnesie ho na odľahlé miesto a tam malú dcérku v tajnosti vychováva. Aurora, ktorá tak prišla nielen o milovaného manžela, ale aj o dieťa, celý čas žije v nádeji, že dieťa žije a časom sa určite nájde. Medzitým však Philippe čoraz nástojčivejšie nalieha, aby sa Aurora zaňho vydala. A je to opäť Lagardére, ktorý ju zachráni pred znásilnením a stále drží ochrannú ruku nielen nad dcérou, ale aj nad ňou. Napriek tomu, že žije pod jednou strechou s krásnou mladou slečnou, nezamiluje sa do tejto nevlastnej dcéry, ale v hĺbke svojho srdca stále ľúbí Auroru... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (28)
Francúzke filmy, historické filmy, TV filmy nemám rád.... Táto kombinácia ma zďaleka obchádza ale aj tak náhoda dala zadosť učinenie že som túto snímku, až nepekne dlhú a nudnú, videl v priebehu roka 2 krát. Pre mňa ide o filmvú hrôzu z nulovými hereckými výkonmi, hudbou o ničom, šermiarstvo takisto nestálo za nič a v neposlednom rade TV produkcia takisto neohúrila. Ale aspoň záver bol zaujímavý kedy hlavný hrdina zabil svojho úhlavného nepriateľa bodom meča priamo do čela. ()
„Si smiešny. A to je vo Francúzsku najhoršia urážka.“ Tento film som prvý raz celý videl až v roku 2019, ale v skutočnosti som ho od roku 2003 (kedy vznikol) videl v televízii asi miliónkrát. Ale zakaždým iba kúsok, tu jednu scénu, tam druhú, tam prvé minúty, inokedy finále. Nikdy nie celý. Až vo februári 2019 som v robote na poobednej nemal čo robiť, tak som si obľúbený filmík našich mám konečne pozrel prvý raz od začiatku až po záverečné titulky. A má to niečo do seba. Je to skôr príbeh intríg a plánu, než akcie, čo je dobre, nakoľko šermiarske scény zvyknú vo filmoch všeobecne bývať dosť nudné (a inými nie sú ani tu). Bruno Wolkowitch (v dvojúlohe) mi vždy pripadal slizký, ale ako-tak dostatočne to kompenzuje pár sympatických vedľajších postáv (jeho „dcéra“, dvojica komických kamarátov). „Spoločný nepriateľ je najsilnejšie puto.“ ()
Vydarená televízna verzia pomerne známeho príbehu, ktorý sa už dočkal nejedného spracovania ('59). Pekná výprava, dobrí herci, mierne prepálená stopáž. Nič výnimočného, ale v porovnaní s mnohými nudnými historickými "fraškami"... veľmi fajn... ()
Síce pomerne dlhá, ale príjemná historická oddychovka. ()
Hrbáč potřetí a zase trochu jinak. Rozhodně to bylo zbytečně dlouhé a chyběla mi tu romantika. Ten film byl chladný. Závěr, kdy si Lagardére bere místo mladé Neversové starou, byl sice originální, ale přehnaný, nevěrohodný. Vždyť se proboha vůbec neznali. Musím ale uznat, že na rozdíl od jiných pokusů o znovunatočení klasiky, si autoři nového Hrbáče netrhli žádnou ostudu. ()
original pohoda... ()
Zřejmě ještě olympiádou nebo možná i předchozími zhlédnutými filmy naladěná na francouzskou vlnu, jsem viděla jedno z dalších zpracování Hrbáče. Celkem škoda, že si vévodu de Nevers Perez nezahrál v tomhle, nebo že se nepovedlo do role Lagardéra (při vší úctě k zdejšímu představiteli) obsadit někoho charismatičtějšího, jako byl Auteuil v dalším ze zpracování (kdybychom chtěli Maraise, asi bychom žádali moc). Za odlišný závěr od ostatních zhlédnutých zpracování film dostává hvězdičku navíc, jinak je to takové sice nic výrazně nepokazili, ale také mě to ničím nenadchlo... ()
Veskrze zajímavé a po všech stránkách přínosné odchylky od knižní předlohy jsou přidušené maličko přízemním zpracováním, což nijak nesouvisí s výší rozpočtu. Škoda, navzdory absenci velkých filmových hvězd bylo obsazení jednotlivých rolí vcelku příjemné - a to i přesto, že Henri de Lagardère ani Inès de Nevers NIKDY neměli hladkou tvář ani svěžest a jiskru mládí, což jsem přece jenom nesla s určitou nelibostí. I tak měla tahle nápaditě inovovaná adaptace nakročeno výš. Ovšem jen do toho osudného okamžiku, kdy příběh bez jakéhokoliv podezření nedočkavě poskočil kupředu a dopustil, aby na scénu vstoupila Aurora de Nevers jako krásná sedmnáctiletá dívka ... a začala se chovat jako naprostá husa. Zdá se, že dějová linie se nechala jejími výstřelky dokonale zmást - začala vykazovat známky roztržitosti a dětinskosti a naopak ztrácela na opravdovosti a důvěryhodnosti. Nakonec si s odřenýma ušima dokázala udržet 3*, ale žádný důvod k oslavě tady nevidím. ()
Odklon od oidipovské sktruktury, která incestně pervertuje jak konec Févalova románu, tak i obou předcházejících (mně známých, klidně jich může být víc) adaptací, je rozhodně osvěžující. Navíc tato změna není až tak svévolná a nereflektovaná, jak by se mohlo na první pohled zdát, protože po momentu kdy se Aurore Lagardérovi nabízí, jí on vysvěluje, že jakýkoli vztah mezi nimi by byl incestní, a tak tato možnost se nakonec "terapeuticky" realizuje pouze přes její matku. Sympatická verze. ()
Po Lagardère (TV seriál) / 1967, je to druhý nejlepší zpracování. Opakuji, Hrbáč potřebuje dlouhý stopáž, a tak jestli někde jsou vhodnější televizní zpracování, tak to jsou právě tihle historické příběhy, jako i tento, Napoleon, a podobné. 4/5 ()
Tato filmová verze Févalova příběhu o Lagarérovi se mi velmi líbila. Jednak se opírala o vyrovnaně kvalitní obsazení. Dále se neutápěla v přehnané dramatičkosti, komice ani romantičnosti. Všeho tam bylo tak akorát. U francouzské verze z roku 97 s vynikajícím Auteuilem mi vadilo, že tam se zdráhali příběh brát až příliš vážně (nebo spíše se báli, že z toho budou obviněni), a přehnaná komičnost jak záporných postav tak vévody de Nevers (brilantní ač sporně režírovaný Perez), který kromě mistrovství v šermu vyniká i předčasnou demencí (vedle negramotnosti), v mých očích podtrhávala celkové stavbě příběhu nohy. Zde je vévodovi de Nevers dán příslušný prostor a je lépe zdůvodněna Lagardérova oddanost a dramatická msta. Wolkowitch v hlavní roli hravě zvládá vše, co k této roli potřebuje, jak mladický obdiv k vévodovi, tak též otcovské pouto k Auroře, šerm, ale i roli znetvořeného hrbáče, kterému se daří dokonce i získat srce Aurořiny matky. Samotný prohřešek vůči knize, kdy je pominut autorem požadovaný téměř incestní vztah k Auroře (či její k němu?), mi přišel velmi vhod, protože jednak mi to nikdy neladilo (tím pádem jsem brala s rezervou i Maraisovu verzi) a pak to také velmi přirozeně dalo prostor Aurořině matce, která v předchozích adaptacích působila zcela odtrženě od života. Zde se tato postava vyloupla ve velmi zajímavé podobě. Příběhu nechybí ani odlehčená komické poloha, ale je vhodněji vložena do dialogů mezi postavami - příběh odlehčují, ale neznevažují. I zde je postava Aurory akčnější (ač ne tak přehnaně jako v roce 97) než by bylo přirozené - ale toto se dnes žádá od dívek, která mají být "sympatické" a "blízké dnešnímu publiku" v historických filmech. Takže povinný šerm v sukni se zde také koná. Na druhou stranu se tato Aurora, která během příběhu funguje jako nezvladatelná, neřízená střela na konci tvůrcům vytrácí a jen pozoruje. Trochu mi tam chyběla nějaká její závěrečná tečka. Ale to je jen drobnost. Výprava (na televizní adaptaci) je opravdu nákladná a kvůli ní lecos odpustím i případným zádrhelům v logice děje, které ale nejsou až tak podstatné a výrazné. Já říkám "bravo!!!" ()
Podľa mňa jeden z naj vydarenejších historických filmov aké som kedy videl...:) ()
Nekonečný a neuveriteľne nezáživný a nudný film, kde ma nezaujalo absolútne nič. 0% ()
Nadpriemerný televízny film. ()
Celé je to takové ušmudlané, vizuálně chudé a navíc divně obsazené. Jako televizní film na pošmourné odpoledne jakž takž, ale kvalit filmu s jeanem Maraisem to rozhodně nedosahuje.35%. ()
Na televizní dílko velmi vydařené. Nejlepší z nových předělávek starých klasik z 50tých a 60tých let. Velmi dobře vykreslené postavy, kdy záporák je slizský, klaďas galantní a ti ostatní okolo k smíchu či k pláči. Víc takových filmů a méně Taxíků a s francouzkým filmem to nebude tak zlé - 75% ()
Nebylo to špatné, ale jde prvoúčelově o televizní film. Nejvýstižnější je opravdu to, že je film „chladný“. ()
Žádnou z adaptací mého oblíbeněho románu si nenechám nikdy ujít a tahle verze se mi opravdu zalíbila. Vyhovuje mi víc že se Lagardére zamiluje do Aurořiny matky než do ní samé což mi ve filmu s z roku 1959 ale přece jen mi tam chybí Jean Marais kterého jako Lagardéra nikdo nepřekoná. ()
Pekný historický, samozrejme béčkový film, ktorý má čo dať, ale aj čo zobrať. Mne osobne sa páčil, herci neboli až takí zlí....jemne to pripomínalo troch mušketierov, ale whatever...Francúzske film však moc nemusím... ()
Dobrá historická romanca s akčnými šerm scénami. Dúfal som, že veľa šermu tu nebude ale, že keď naň dôjde tak bude fajn. A je to tak. Jediné čo my trošku kazí dojem, je že tvorcovia nechali nášho Lagardéra vziať si Aurorinu matku, čož v knižnej predlohe si vezme Lagardére Auroru samotnú. je to síce detail ale predsa. A hlavný enemák bol tiež nič extra. ()