Přejezd Cassandra

Scénář určitě výborný a obsazením Sophie Loren, Martina Sheena a Richarda Herrise získal film další velké plus. Vlak plný lidí nakažených smrtelným virem, musí být na příkaz vlády a armády zničen. Vhodným místem se stává přejezd Kassandra na polském území. Jedná se o vysoký železniční most, který není od roku 1948 používán pro svůj technický stav. Zlom nastává v momentě kdy paní doktorka zjišťuje možnost zničení viru kyslíkem a možnost uzdravení všech lidí ve vlaku. Informace je ovšem pro pana plukovníka zprávou, na základě které nezmění svůj postoj a rozkaz nechává vyplnit. Boj obyčejných lidí uvnitř vlaku v čele lékařem rozhodne o tom zda zahynou všichni, nebo se podaří některé cestující včetně mnoha dětí zachránit. Trikové scény jsou samozřejmě ovlivněny rokem 1976. Dnešní počítačová technologie by určitě snímek zase o trochu posunula nahoru. (14.03.2011)

KASSANDRA je jednoznačně dílem katastrofického žánru. Dílem klasickým a špičkovým, protože se z něj současně vymyká řadou prvků, které sdílí s pozdním italským neorealismem a světovou filmovou vlnou šedesátých let. Vynikající herecké obsazení (Ingrid Thulinová, Sophie Lorenová, Burt Lancaster, Richard Harris) těží při svých skvělých výkonech ze vynalézavě vymyšlené klíčové zápletky, odrážející děs z tehdy vrcholící vlny terorismu převážně "levých". Lidské charaktery, které nepostrádají skutečný mravní rozměr (výborně vybudovaná asociace na někdejší továrnu smrti v osvěčimském-osvětimském komplexu vyvolávající psychotizující třas, který propůjčí věrohodnost jedné z klíčových akčních scén), skvělá hudba, podmalovávající přelomové dějové momenty, i zajímavá politická zápletka (faktická součinnost Varšavské smlouvy a NATO, Moskvy a Washingtonu, KGB a CIA) dále násobí přesvědčivost a poutavost tohoto klasického díla. Ani ne zcela funkční retardace děje v závěrečné části filmu nedokáže výrazněji narušit jeho strhující děj (mimochodem, o jednotlivých scénách a jejich věrohodnosti se sice dá s úspěchem pochybovat, celkové pojetí však bylo rehabilitováno skutečností - statečným odporem cestujících čtvrtého amerického letadla r. 2001, uneseného al-Kajdou; zřejmě to uchránilo Bilý dům od srovnatelného úspěšného pokořujícího útoku podniknutého na budovový komplex pověstného Pentagonu). Skutečnost, že nečernobílým viděním i postav, vyjadřujících establišment (hořký Mac Kenzieho povzdech "já vím, že vojáci nejsou v módě" nebo pojetí role lékařky hrané Thulinovou), film získává na věrohodnosti, nemůže neústit do závěru, že věrohodnost příběhu KASSANDRY hraničí až s možnou reálnou událostí. A že je tu předjímána skutečnost pozdější doby (sestřelení jihokorejského letadla nad Kamčatkou r. 1983, Rustovo přistání na Rudém náměstí v Moskvě patrně r. 1986 nebo kontext již zmíněných událostí září 2001). I lehký žánr může mít svá nadčasová díla. KASSANDRA k nim nesporně náleží. (25.07.2008)

Až se mě někdo zeptá na vskutku hutný film, charakteristický pro sedmdesátá léta a to tak, aby byl bez světelných mečů a mluvících loutek, byl nervydrásající, nadupaný skvělými herci v nejlepší formě, disponoval alespoň jednou kozatou, ale i jinak naprosto fantastickou ženskou, měl politický podtext a zároveň byl i politicky nekorektní, prostě skvělý poctivý neamerický film, bez rozpaků bych mu doporučil právě Přejezd Kassandra. (19.08.2014)

Klasicky priklad filmu, ktory ma sice hviezdne obsadenie ako skvelu Sofiu oren a dobreho Burta Lancastera, ale behom casu priserne rychlo zostarol a dnes uz posobi nepatricne ale hlavne zostarnuto. Atmosfera ma ale nieco do seba a obcas sa aj napinavejsi okamih najde. No ale stale len priemer, George P. Cosmatos sa teda niajko nepredviedol : 60 % (17.12.2016)

"Přechod přes most pod trestem smrti zakázán!" Tím mostem je potácející se železná objuda jménem Cassandra a k ní směřuje rychlík plný lidí, kteří netuší, zda se s nimi most zřítí dřív, než je zabije virus či střelba ozbrojeného doprovodu. Z mého úhlu pohledu se jedná o velmi napínavou podívanou, do které si zub času nezahlodal zdaleka tolik, jako do spousty jejích vrstevníků. Není mnoho snímků, které by v kategorii vlakový thriller mohly tomuto konkurovat. Kromě občas nechtěně směšných scén, pramenicích z technologického pravěku doby natáčení, jsem poněkud překvapen z toho, že rychlík z Ženevy do Stockholmu bez zjevných obtíží proráží železnou oponu a socialistické Polsko je ochotno zametat průšvih poněkud kapitalističtějších USA. (20.07.2011)