Klub odložených žen

Skvělá trojice dam, která ani jedna z nich neztratila šmrc a je super, že byly všechny i ve skutečnosti věkově od sebe pouze několik dní :) Hawn je jednoznačně nejlepší, nejzábavnější a je to prostě přesně její parketa. Tento film nechci nazvat feministickým, ale jak tu bylo řečeno - dávejte si bacha na odložené ženy - jsou hodně zhrzené a ochotné jít přes mrtvoly. Role Maggie Smith byla úsměvná a jen mě mrzelo, že Stockard Channing neměla více prostoru, jelikož bych si ji ve filmu ráda užila více než pár minut. "Jo, tati - jsem lesba :) A pořádná." Takových skvělých oznámení je tam bohužel méně než bych chtěla, ale za to jsem se několikrát pořádně zasmála :) Touha muže srazit na kolena kvůli tomu, že si našel mladší "model" - skvělá motivace pro změnu života :) (08.03.2015)

Nemyslím si, že jsem správná cílovka pro tuhle konkrétní komedii, ale věřím, že svoje publiku si najde :-) Nějak nemusím styl "pomsty" na exmanželech s mladšími modely :-) Nějaké scénky jsou trefné a úsměvné, ale na můj vkus je v "Klubu odložených žen" spousta hluchých míst.. Úroveň rozhodně pozvedá perfektní obsazení, bez kterého by snímek neměl takovou šťávu.. (27.10.2018)

"Mami, já nechci tančit!! - Mlč! Stěžuj si u svého cvokaře." Jo jo. Bette Midler se nezdá, ale kdyby chtěla tak zboří svým ostrovtipem celý Manhattan. Tahle dáma s velkým Dé je zkrátka tou nejujetější herečkou v hollywodské branži. A pokud jste viděli scénu ve které rozdává facky na celé kolo, nemohli jste si ji nezamilovat. Film se mi opravdu líbil a i když je určený především "ženskejm" i já se u toho bavil grandiozně. Ano, Diane Keaton si mohla svou uječenost nechat doma ve skříni, ale proč řešit, žééé? Při tomhle filmu feministky tančí.. (pardón :DD) (13.10.2007)

Hodně jednoduché možná až primitivní, ale přesně cílené na dámské publikum. Herecký trojlístek dam v hlavních rolích válí (Goldie Hawn však nejvíce) a i vedlejší postavy jsou skvěle obsazeny. Od hloupých (hodných) manželek k potvorám snadno a rychle v 97 minutách:). Vtipu tu však není tolik, kolik bych si přál a žádná překvapení... a já mám moc rád překvapení. (11.02.2010)

Nenápaditá komedie s nemožným tanečním číslem na konci (které mně způsobilo husí kůži, ale ne tu příjemnou) a úděsnou D. Keatonovou, která je v každém filmu stejná a která si myslí, že placatý zadek a vypouklé břicho jsou fakt sexy, proto nejspíš trvá na svých civilních "mrkváčích" , které jí tyto křivky spolehlivě zvýrazňují. Počítám, že v dobách Allenových filmů, kdy ještě nosila džíny a minisukně, nebyl tento hrůzný módní vynález na světě, ale od nevkusných osmdesátých ji v ničem jiném nevidím, viz.HLAVA RODINY, LEPŠÍ POZDĚ NEŽLI POZDĚJI apod. Je možné, že i proto mám dojem, že hraje jednu a tutéž roli a není to tím pádem v jejím herectví, kdo ví? (01.03.2009)