Hrad stínů

Přemýšlím, pro koho je pohádka určená. Jako dětský divák jsem ji určitě neocenila, dost možná ani nedokoukala, protože si na ni nepamatuji. Pohádka nezaujme ani prostředím, kulisami nebo případnými exteriéry. Zajímavé je vlastně jen herecké obsazení, ale to samo o sobě nestačí k tomu, abych se na pohádku podívala vědomě znovu nebo ji pustila dětem. (06.10.2019)

Zbytečně zdlouhavá pohádka o ničem. Resp. má být o tom, jak princ dospěje a začne vidět svět takový, jaký je. Problém je, že se tak má stát skrze čarodějnici a vodníka, což samo o sobě není výchova k dospělosti, ale spíš exorcismus. Pár lidí, které princ najme na práci, čarodějnice zakleje jako stíny, a princ si myslí - bez jakéhokoliv důvodu a podkladu, vždyť s těmi lidmi mluvil sotva dvě věty - že zdrhli kvůli němu. Což svědčí spíš o princově blbosti a pitomosti, než nevyzrálosti, a neschopnosti prohlédnout tak jednoduché triky, s jakými čarodějka přišla. S příchodem kamaráda z dětství a jeho sestry si pak dokonce zazpívají a zpívají následně i v nejnemožnějších situacích (třeba hned po osvobození stínů, kdy by člověk čekal nějaké jůů, jééé, kde to jsme, co se stalo apod.). I ten konec čarodějnice a vodníka byl divný - jako fakt jen tak zmizeli? Celkově nevyvážené, spousta zbytečných scén, zaměřením roztěkané a nejednoznačné, poučením hloupé. Jinak pohádka je pro mne důkazem, že Ševčíková naturelem na hodné princezny a hodné holky fakt nemá. (01.11.2015)

Jako pohádka více méně nepoužitelné, dětem pusťte něco jiného. Jako specifická fraška pro dospělé, kterou rozverně s gesty rozevlátého haura ve stylu "nakonec to v podstatě mám na háku i na špekáčku" proputuje princ Vaculík s kamarádem Kubcem, je to příjemný podkres pro nějakou činnost. Protože z hlediska scénáristického je to teda velkej, hodně velkej bizár a neuvěřitelnost. Je až nepochopitelné, že to scénárista a režisérka mohli myslet vážně. (09.02.2021)

Nikdy jsem ji v televizi nezaznamenala. Být kratší a hlavně nemít v obsazení tu kreaturu vodníka a šaška, námětem by to bylo obstojné. Hlaváčová s Vaculíkem to drží na snesitelné úrovni. Paradoxní je, že závěr by měl vypadat dramatičtěji, ovšem přítomností Mária Kubce pohádka dostala vtipnější ráz, jako by si dramaturg uvědomil, že už to bylo dlouho monotónní a o ničem. Nejlepší z celé pohádky je věta: "Do zrcadla se dívají jen děti a blázni." A podle toho hodnotí. (04.02.2016)

taková průměrná pohádka - i v dobrém slova smyslu. Nepřináší nic originálního, ale má docela dobře obsazené zlé postavy - Igonda je mnohem zajímavější po své proměně nežli před ní a Hlaváčová se svým podařeným synkem Vl. Markem jsou při své likvidaci dobrých postav dost úspěšní a nebýt toho z nouze vymyšleného ne úplně logického triku - že stačí jen rozbít zrcadlo - nevím, nevím, jak by to princ uhrál. Bonusem je rovněž nijak nezkarikovaný, ba dokonce ve svém přístupu k synovi moudrý král. (01.11.2015)