Mrtvý princ

Černobílá, poněkud ponurá pohádka. Vypravěč - kastelán Pešek vypráví mladé dvojici příběh o tom, jak se král s královnou dočkají vytouženého syna. Královna má tajemství, život syna bude šťastný jen do té doby, co bude žít stará ryba, která má v břiše skříňku s náhrdelníkem, který pokud někdo začne nosit syn zemře. Sestřenice se tajemství dozví a dá chytit rybu, a začne šperk nosit. Princ žije jen v noci, pro svého mrtvého ženicha přichází princezna Miroslava, a ukradne první dvorní dámě náhrdelník.... (09.02.2018)

Umírání toho prince jsem se řehnil ještě deset minut poté. Jen se divím, ž ještě během toho nestihl třeba turnaj rytířů nebo tak něco. Černobílá pohádka, kde jsou karty jasné a v podstatě nepřináší mnoho nového. Náznak nápadu tu však je. Herci to nebrali moc vážně, ale zase tak špatné to nebylo. Dávám však nižší hodnocení kvůli způsobu podání, tedy formou vyprávění třetí osoby. Nebylo to sice křečovité, ale rušilo mne to při sledování příběhu samotného.  30  % (22.08.2023)

Poetický ponurý příběh, kde zlo je potrestáno, ale nenadejde dobrý konec. Temné, svíravé, smutné. Kde jsou dnes princové mých mladých let? Kde jsou ty krásné princezny, démonicky krásné žárlivé potvory a vznešení moudří králové? Když si v souvislosti s názvem pohádky odpovím "na hřbitově zakopáni", asi budu za cynika. Paní režisérka si v pohádkách dost libovala v tom, že svého manžela odkládala na máry. Obdivuji princeznu Miroslavu, která trpěla zimou a klesala horkem, jak putovala sama krajem, ale přesto byla dokonale upravená, učesaná a princeznovsky krásná. Krom toho, stejně jako všechny ostatní dámy v téhle pohádce, měla krásné šperky. Proč už nežijeme v dobách perlových ozdob do vlasů? Jako dítěti by se mi to nejspíš nelíbilo, konec by mi připadal otevřený a atmosféra temná. Jenže ... pohádky nejsou primárně dětský žánr. (13.04.2013)

Klasická televizní černobílá inscenační pohádka upoutá především ve svém pohádkovém romantismu v době renesance. Poetické ladění přednesu dodává na síle umění a kouzlu příběhu v poněkud temné atmosféře ve spojení s černobílým obrazem. Televizní klasika, která už nové generaci nic neřekne, ale ty starší jistojistě potěší. (01.02.2016)

Neplánovaně jsem se v sobotním ránu podívala na tuto pohádku a nelituji toho. Příběh je zarámovaný do současnosti a to celkem přirozeně. Na několika místech je opravdu napínavá, s pečlivou výpravou a s dobrými hereckými výkony, především vyniká Ladislav Pešek v dvojroli Ondřeje a kastelána. Příběh oživují dvě nebo tři písničky s poetickými texty, jejichž autorem je Pavel Kopta. A jako milý bonus: Pohádka byla natočena na hradě Křivoklátě. (09.01.2016)