foto

Jana Dítětová

  • nar. 7.10.1926
    Plzeň, Československo
  • zem. 9.11.1991 (65 let)
    Praha, Československo
  • Sdílet na Twitteru
  • Sdílet na Facebooku

Biografie

Jana Dítětová, vlastním jménem Jana Kalabzová, se narodila 7. října 1926 v Plzni. Narodila se do rodiny hospodského a už odmalička, díky péči své matky, tíhla k divadlu. V Plzni navštěvovala baletní školu a v dětských rolích vystupovala v operetách a pohádkách na prknech plzeňského divadla. V deseti letech se Janina rodina přestěhovala do Prahy.

Navštěvovala pražské gymnázium Elišky Krásnohorské a od třinácti let Hereckou školu E. F. Buriana (1940 – 1941). Po násilném skončení Burianova divadla prošla soubory Městského divadla v Kladně (1941 – 1943), pražského Intimního divadla (1943 – 1944), Městských divadel pražských (Vinohradské divadlo; 1944 – 1945). Po osvobození si zahrála v novém Burianově divadle D 46 (1945 – 1946), divadle Československého filmu, Divadle státního filmu a nakonec v Realistickém divadle na Smíchově (1951 – odchod na odpočinek v roce 1989).

Zezačátku na divadelních scénách ztvárňovala mladé a temperamentní dívky, často naivní („Hrátky s čertem“, „Strakonický dudák“, „Mirandolina“ či „Loupežník“). Již brzo dozrála k charakterním rolím mladých a dozrávajících hrdinek („Višňový sad“, „Othello“, „O myších a lidech“, „Komedie o umučení“, „Možná je na střeše kůň“, „Hodina lásky“ a další). Charakteristika jejího herectví byla zejména v hlubokém vnitřním prožitku a emocionálním projevu. K lepšímu vyjádření charakteru postavy používala různé výrazové a mimické prostředky (např. správná intonace, práce s gesty a pečlivé držení těla). Jana Dítětová byla dvakrát vdaná: nejdříve za filmového režiséra a scénáristu Vladimíra Vlčka (1919 – 19??), a podruhé za herce Josefa Vinkláře (*1930). S ním měla syna výtvarníka Jakuba Vinkláře (*1955).

Na divadelních prknech si ji jako šestnáctileté všiml režisér Miroslav Cikán a svěřil ji titulní roli dcery starého drožkáře (představoval ho Jindřich Plachta) Boženky Šourkové v komedii KAREL A JÁ (1942). Do konce války vytvářela různé mladé, krásné a naivní dívky (ŠŤASTNOU CESTU, U PĚTI VEVEREK, JARNÍ PÍSEŇ, PRSTÝNEK a nedokončené filmy PŘEDTUCHA, Z RŮŽE KVÍTEK a BLUDNÁ POUŤ).

V polovině čtyřicátých let se objevila po boku svého kolegy Zdeňka Dítěte v milovnických dvojicích (Robert a Baruška v PRSTÝNKU, zubař Vaněček a Květa Fabiánová v POLIBKU ZE STADIONU). Díky tomu si diváci chybně mysleli, že jsou oba umělci v příbuzenském vztahu (bratr a sestra či muž a žena). Byla to však jen náhodná shoda jmen. V další letech vytvářela Dítětová další role mladých dívek: Věra Budínová (NIKDO NIC NEVÍ), Eliška (DIVÁ BÁRA), Marie (ZOCELENÍ), Lída (BYLO TO V MÁJI), mladá Pavlátová (DOVOLENÁ S ANDĚLEM), Máňa (ANNA PROLETÁŘKA), Hanči (PSOHLAVCI), Tonka (MÁJOVÉ HVĚZDY) a plno dalších. Film však nikdy celkově nevyužil její dramatické a herecké umění.

Na začátku šedesátých let se odmlčela a na plátna kin se vrátila až v roce 1968 životní rolí rozhlasové novinářky Heleny Zemánkové v dramatu Jaromila Jireše podle Kunderova známého románu ŽERT. Film byl však brzy zakázán a na Janu Dítětovou do konce života čekaly již malé a okrajové role ve filmech NÁVRATY (Kunešová), DÝM BRAMBOROVÉ NATĚ (zdravotní sestra Žofka Šimonová), CUKROVÁ BOUDA (Hartwicková), BABIČKY DOBÍJEJTE PŘESNĚ! (robot – babička Carmen), PRODLOUŽENÝ ČAS (Fořtová), S ČERTY NEJSOU ŽERTY (dobrosrdečná babička mlynáře Máchala). Naposledy se na filmovém pásu objevila jako vrátná v dramatu OPERACE MÉ DCERY (1986).

Jana Dítětová často účinkovala v rozhlase, dabingu a hojně v televizi (ve filmech KONEC VELKÉ EPOCHY, KRÁLOVSKÉ USÍNÁNÍ, JAK VYTRHNOUT VELRYBĚ STOLIČKU, JAK DOSTAT TATÍNKA DO POLEPŠOVNY, CUKRÁRNA, PŘÍPAD PLATFUS, NADĚJE MÁ HLUBOKÉ DNO aj. a seriálech RODINA BLÁHOVA, 30 PŘÍPADŮ MAJORA ZEMANA a ROZPAKY KUCHAŘE SVATOPLUKA ad.).

Za roli ve filmu ZOCELENÍ (1950) získala v roce 1951 Dítětová Státní cenu za herecký výkon a v roce 1967 titul Zasloužilé umělkyně. O jejích životních trampotách napsal její syn Jakub Vinklář knížku „Jana Dítětová – vzpomínky z lásky“ (vyšla v roce 1998). Jana Dítětová zemřela v osamocení 9. listopadu 1991 v Praze ve věku šedesáti pěti let.

Jarda "krib" Lopour

Herecká filmografie

1989 Naděje má hluboké dno (TV film)
O kouzelné šišce (TV film)
1987 Honza a drak (TV film)
Zatmění všech sluncí (TV film)
1986 Operace mé dcery
1985 Případ Platfus (TV film)
1984 Prodloužený čas
Rozpaky kuchaře Svatopluka (TV seriál)
S čerty nejsou žerty
1983 „Babičky dobíjejte přesně!“
Evo, vdej se!
1982 Dynastie Nováků (TV seriál)
Sny o Zambezi
1980 Halvard Solness (divadelní záznam)
Mít tak holku na hlídání (TV film)
1979 Arabela (TV seriál)
O chudém královstvíčku (TV film)
Poslední koncert (TV film)
1978 Jak dostat tatínka do polepšovny (TV film)
Sázka pro dva (TV film)
Zip (TV film)
1977 Jak vytrhnout velrybě stoličku (TV film)
Podivný výlet
Šestapadesát neomluvených hodin
1976 Dým bramborové natě
Rozdelení
1975 Plavení hříbat
Ten kůň musí pryč (TV film)
Zlatá přadlena (TV film)
1974 Královské usínání (TV film)
30 případů majora Zemana (TV seriál)
1973 Jakou barvu má láska
1972 Elixíry ďábla
Návraty
1971 Hostinec „U koťátek“ (TV seriál)
Mrtvý princ (TV film)
Temná brána noci (studentský film)
1969 Blázinec v prvním poschodí (TV film)
S láskou nejsou žádné žerty (divadelní záznam)
1968 České pohádky: O dvou poutnících (TV film)
Jak se Mette chtěla stát královnou (TV film)
Žert
1967 Sedm žen Alfonse Karáska (TV film)
1965 Konec velké epochy (TV film)
1962 Pevnost na Rýně
1959 Májové hvězdy
Rodina Bláhova (TV seriál)
1958 Cesta zpátky
V šest ráno na letišti
1957 Intermezzo (TV film)
Tam na konečné
1956 Hra o život
Neporažení
1955 Psohlavci
Tanková brigáda
1953 Kavárna na hlavní třídě
1952 Anna proletářka
Dovolená s Andělem
1950 Bylo to v máji
Přiznání
Zocelení
Zvony z rákosu
1949 Divá Bára
1947 Nikdo nic neví
Polibek ze stadionu
1946 Malá historie
1945 Bludná pouť
Z růže kvítek
1944 Jarní píseň
Prstýnek
Předtucha
U pěti veverek
1943 Šťastnou cestu
1942 Karel a já

Dokumentární

1951 Nejlepší tip

TV pořady

1997 Úsměvy (TV pořad)
1975 Kabaret U dobré pohody (TV pořad)