Pohádka z pražského Podskalí, kde o zázraky kdysi nebývala nouze... Na vltavském břehu žil hrnčíř Vítek (O. Vízner), který se jednou setkal s krásnou panenkou. Netušil, že je to vodníkova dcera Bělička (J. Švehlová), zamiloval se do ní a dívka jeho cit opětovala. Jenže lásce těch dvou nepřáli ani lidé, ani otec vodník (O. Šimánek). Než naši zamilovaní našli společné štěstí, uplynulo v řece hodně vody a také celá tato pohádka…
(Česká televize)
Pohádka z pražského Podskalí, kde o zázraky kdysi nebývala nouze... Na vltavském břehu žil hrnčíř Vítek (O. Vízner), který se jednou setkal s krásnou panenkou. Netušil, že je to vodníkova dcera Bělička (J. Švehlová), zamiloval se do ní a dívka jeho cit opětovala. Jenže lásce těch dvou nepřáli ani lidé, ani otec vodník (O. Šimánek). Než naši zamilovaní našli společné štěstí, uplynulo v řece hodně vody a také celá tato pohádka…
(Česká televize)
(více)
Když se do sebe zamilují pohledný mládenec a vodníkova dcera, můžeme čekat, že jejich láska nebude mít na růžích ustláno. A přesně to se stalo mladému hrnčíři Vítkovi (Oldřich Vízner) a spanilé Běličce (Jarmila Švehlová). Hlavně pantáta vodník (Ota Šimánek) nebyl zprvu z nápadníka nadšený a dal mu to pocítit. Ale co by to bylo za lásku, kdyby nepřestála nějakou tu zkoušku a pár útrap... Od prvního okouzleného pohledu ke svatebnímu tanečku je někdy dlouhá cesta, ale většinou se také najde někdo, kdo přiloží pomocnou ruku tak jako rázná Běliččina tetička Žanda Frýda (Míla Myslíková).
Úsměvná televizní pohádka PANENKA Z VLTAVSKÉ TŮNĚ (1976) vypráví nejen o soužití lidského a vodnického pokolení v Povltaví, ale i o tom, že všude na světě je dobře, ale doma přece jen nejlépe. A že to sice platí pro obyvatele břehů i hlubin, ale mladí si toto rčení musí často ověřit na vlastní kůži. PANENKA Z VLTAVSKÉ TŮNĚ je navíc plná písniček s texty Pavla Kopty, ale zazní tu i jedna lidová a to ta, která se vzhledem k titulu pohádky snad nejvíc nabízí - Široký, hluboký, tý vltavský tůně...
(DearS)
