Westworld

Westworld má nápad, který předběhl dost výrazně svou dobu, a to v mnoha ohledech. Už to, že roboti tu slouží k zábavě, kdy si lidé dopřávají iluze minulých dob, jen osekané o všechno nebezpečí. Tedy, až do momentu, kdy si to roboti rozmyslí a rozhodnou se ukázat lidem, že i umělý západ může být dost divoký. Nejlepší je tu robo-pistolník Yul Brynner. Určitě se tu dá najít spousta formálních i režisérských nedotažeností, ale jako celek je to povedená věc. (14.07.2019)

Westworld je presne tým typom sci-fi, aké točil v minulej dekáde Paul Verhoeven. Ironizujúce, podvratné, robiace si nekompromisnú srandu z konzumnej spoločnosti a s drsným hrdinom z kamenným (oceľovým) ksichtom. Lenže dvadsať rokov pred tým. Mňa takáto spoločenská alegória maximálne potešila, na filme sa mi páčili všetky jeho zložky a asociácia s westernovými pravidlami je výborne spracovaná. No a keď je na vaše motívy natočená celá časť Simpsonovcov, viete, že ste natočili nehynúcu klasiku. (20.07.2012)

I robot má jen jedny nervy, a tak když Yulla Brynnera už poněkolikáté zastřelí rozesmátý dovolenkář, nemůže to zkrátka dobře dopadnout :) Westworld se mi kdysi ohromně líbil a dodnes si živě vybavím tu hrůzu, která mě popadala hlavně v závěru, kdy jde o vše. No, po letech film sice trochu vyčichl a je nutno uznat, že se místy táhne skoro nesnesitelně, ale jeho myšlenka naštěstí zůstala stejná. (27.11.2016)

Nebýt toho, že mě roboti sami o sobě zneklidňují – toho kuchyňského nevyjímaje – byla by první třetina filmu docela příjemná komedie. Natěšení lidé všech věkových kategorií, směřují do jednotlivých sekcí Delosu, zatímco z reproduktorů se stále dokola ozývá ujištění Nothing can go wrong. Ovšem ve chvíli, kdy vstoupí na scénu pistolník v černém, člověku úsměv spadne. Tehdejší filmové triky se s dnešními pochopitelně nedají srovnávat, ale přesto je Westworld poměrně přesvědčivý. Jde o první celovečerní film, ve kterém byly využity digitální technologie pro pixelizaci obrazu – snímky, složené z viditelných čtverečků, byly použity ve scénách, kdy svět vidíme očima Gunslingera. Pozoruhodná je i myšlenka infekce „centrální mechanickou psychózou“, která se šíří od robotů nižší úrovně (chřestýš) k těm dokonalejším (humanoidní androidi), až nakonec zkolabuje celý systém a zničí jak „uživatele“, tak „adminy“. Škoda jen, že Michael Crichton nedokázal odolat pokušení filmařských klišé (zpomalené záběry při rvačce v saloonu) a nevhodných pokusů o symboliku („plačící“ antická busta), a scénáristicky neošetřil logické kotrmelce příběhu. Naopak Yul Brynner v roli nelítostného Gunslingera už nemohl být lepší. Poselství snímku je zcela zřejmé: obava, že na konzumní způsob života lidé nakonec doplatí, že jsou hranice, za které by člověk ve vlastním zájmu neměl zajít, že jsou sny, které se nemají plnit ani o Vánocích, a že stroj je dobrý sluha, ale zlý pán a ještě horší protivník. (23.05.2012)

Knihy Michaela Crichtona mám hodně rád, ale s jejich filmovými adaptacemi to dopadalo všelijak - pokud se za ně nepostavil špičkový režisér, dívat se na ně moc nedalo. To platí i o samotným Crichtonem režírovaném Westworldu. Na svou dobu bylo lehce "cyberpunkové" téma sice trochu přelomové - deset let před tím než ten žánr vůbec oficiálně vzniknul - ale taky to ty jeho stěžejní myšlenky nerozvíjí nijak do hloubky, a spokojí se s prostinkým příběhem který by vystačil tak na několikastránkovou povídku, a maximálně půlhodinový film. Takže jak tady se ta délka 88 minut zdá krátká, stejně je to zbytečně natahované a útrpně nudné. Tady doslova nic víc než představení prostředí zábavního robo-parku a pak honička s jedním ze zblázněných robotů není. 5/10 (25.01.2021)