Sluneční stát

Jo, jo veruze som nasiel suzvuk s vystudovanymi filmovymi teoretikmi - elitarmi. Najprv som si urobil na lofasovi pred projekciou 3 uzly abych nechodil chcat a aby som konecne pochopil, preco to kurva tie vystudovane filmove teoretiky tak brutalne nadhodnocuju. A jo, no jasne, v 22. minute som vo filme objavil integralnu absenciu profundalnych filozofickych paradigmat a v 55. minute sa mi vo filme zjavila aj frustna interpretacia behavioralnych predispozicii singularnych charakterov. A vo filme som objavil aj take zakodovane odkazy a skryte inotaje, o ktorych nemaju najmensieho tusenia nielen reziser, ale ani herci 10 % (29.01.2013)

Film je drobátko depresívní, jelikož popisuje partu kamarádů na severu Moravy, bez práze a větších perspektiv. Každý má svůj boj o existenci a jediné co je drží nad vodou je to vzájemné kamarádství. Navzdory občasným rozepřím. Film je typický "nezávislák", jak by z oka vypadl Americkému nezávislému létu. Takže vše v duchu "naděje umírá poslední". Herecké výkony přesvědčivé, přesto jako celek nepřesvědčí. Velkým odpočinkem je ovšem absence product placementu, který dnes úplně všude, až jsme si na něj zcela zvykli. Tady není vůbec a je to nádhera! 60% (03.11.2013)

Síce rovnako o ničom ako väčšina súčasnej československej tvorby, no aspoň prekvapivo príjemné, svieže, s kúskom vážnej drámy, skvelého humoru i dynamickej akcie. Veľmi dobrý scenár, réžia, obsadenie i samotní herci (s výnimkou Ivana Martinku, ktorý je zmätenejší než jeho komplikovaná postava). (21.04.2005)

Velice dlouho se o žádném českém (nevím, jak je to se slovenským filmem) filmu nedalo říci : "Páni, tenhle film, to je fakt něco !" A o to víc jsem ráda, že to lze prohlásit o novém česko-slovenském filmu Martina Šulíka. Protože ten je tak trefný, až to bere dech. Skvěle se v něm mísí tragika i komičnost jednotlivých postav, které jsou jedna jako druhá bezchybně zahrány. Hudbě rovněž není co vytknout. Jen jednoho je škoda, když jsem vycházela z kina, byla jsem jediný člověk pod 25. Takový film by přitom mohl oslovit i publikum s rodným listem mladšího data. (07.05.2005)

Ostrava je kraj razovity. Tak tohle byla základní asi premisa Martina Sulíka a jejich projektu Sluneční stát. Jakožto ostravák jsem se docela bál co z tohodle zase vyleze. A už první minuty mě začínali mírně řečeno nasírat - hlavní hrdinové jsou vykresleni jako socky roky a jediné co dovedou je chlastat, na všechno nadávat a fandít Baníku. Po nějaké době jsem se však uklidnil a začal se uklidňovat, že i jiné filmy mají podobné hrdiny a s Ostravou nemají nic společného (Štěstí, Kráska v nesnázích, Divoké včely...). Jediný hmatatelný odkaz na Ostravu je tak nakonec snad ve 3 replikách a místních "kratkych zobacichy". S tím se většina herců vyrovnává (ta Ostravská), naopak mimo Ostravské menšině to už tak moc nejde a efekt je spíše směšný. Ale to jsou takové detaily, které však místní rozebírají a vždy budou. Každopádně, pojďme od technické stránky, která je jinak velmi povedená k filmu samotnému. Ten první polovinu nemá nějaký určitý děj - seznamuje nás pouze s hrdiny a buduje prostor k naraci. Milan (Igor Bareš) je pravý silný ostravský typ, jež má problémy ze synem, Karel (Oldřich Navrátil), finančně nezvládá uspokojit svou velkou rodinu a slováci Lubo Kostelný (Vinco) a Ivan Marinka (Tomáš) zase řeši ženské. Tento představovací prolog docela komplikovaných postav není vůbec na škodu a hodně pak zbytku filmu pomáhá, protože se už nemusí zastavovat či dělat dějové odbočky. Herecky zmíněná čtyřka předvádí nadstandartní výkon, znímil bych pak ještě (opět - viz Karamazovi :) Lucku Žáčkovou pro kterou mám prostě slabost a to už z divalních prken. Režijně taky nemám moc co vytíkat, snad jen občas zbytečné scény a prostřihy, ale to jsou v celém výsledku maličkosti. 4 hvězdy - 75% - Povedený češký nadprůmér. (04.12.2006)