Můj auťák Brouk

Tak tohle se moc nepovedlo. Nápad to byl docela solidní. Herecké obsazení taky nebylo špatné. Lindsay Lohan tady působí docela příjemným dojmem. Ale ten brouk!!? Co to sakra bylo?? Vypadal absolutně příšerně. To auto mě sralo skoro od první chvíle, kdy se tam objevilo, a když začalo dělat ty sví kouzelný kousky, šlo to celý do záchodový mísy. (08.05.2014)

Jako milovník starých filmů s Herbiem, převážně snímků Herbie a stará dáma a Herbie jede rallye, jsem na tuto ubohou reinkarnaci hleděl se střídavými výrazy znechucení a nudy. Počítačové personifikování brouka bylo sice zajímavé, ale kdo zná starou tetralogii, moc dobře ví, že dobrou prací s filmovými prvky jde znázornit emoce autíčka i ve statických záběrech na docela obyčejný vůz, který prostě stojí jako každý jiný. K příběhu nebudu nic dodávat, je zkrátka debilní až hrůza - už samotné cpaní Herbieho do série Nascar působí hloupě. Dynamická scéna v aréně, kdy Herbie vkusně přepne na písničku Jump, už tento film z bláta nevytáhne. Herbie is dead. 20% (03.07.2010)

Jakmile tam hraje Keaton, tak to nemůže bejt úplná kravina. Auto s vlastní hlavou?? Vrak na jeřábu byl dobrý. „Seš jen auto - “ Auto není radno podceňovat. Varování Ministerstva dopravy: „Vaše auto se může splašit.“ Zrcátko si žilo vlastní život a brouk měl vlastní plány. Závod měl „koule“. A skladby byly taky skvělý. Herbie se zadním spoilerem vypadal skvěle. Bojovný auto! Kurážná Maggie mezi truckama neměla chybu. Veleskok za zvuků profláklýho Van Halena byl bezvadnej. „On na mě mrknul.“ Patriotický Herbie byl vtipnej. Při NASCARu byly bezva manévry. Scéna stíhačky za Tripem byla celkem rychlá. Opět vyhrál outsider. Ale i tyhle filmy jsou potřeba. (25.03.2017)

Můj auťák Brouk, nebo-li Disneym zresuscitovaný Herbie, mě snad ani nemohl zklamat. A po zběsilém traileru ani překvapit. Protože Herbie: Fully Loaded není normální film, u něhož by se daly klasickým kritickým pravítkem přeměřovat herecké výkony nebo účinnost jednotlivých scén ve vztahu k divákovi. Ne, Angela Robinson žije ve zcela odlišném světě, kde výčet filmových kladů prostě musí začít tím, že se na plátně díky bohu ani jednou neobjevily grafické prasárničky typu fialových srdíček a hvězdiček, které jsme si tak moc oblíbili v upoutávce. V tomto ohledu se drží režisérka nečekaně zpátky a nabízí jen různorodé variace na „Lucasovskou montáž“ – s jednoznačnou převahou červeno-modro-bílých proužků nebo prolínaček oříznutých podle siluety Brouka od Volkswagenů. Střih je prostě žůžový a každou druhou minutu za ním můžete vytušit nadšený smích Robinsonové – to že trumfla střihové studio na vašem domácím počítači jí už nikdo nikdy nesebere. :-) Šedesát milionů dolarů. Tolik dokázal Můj auťák Brouk vydělat jen v Severní Americe. Za tenhle relativně slušný úspěch můžou producenti blahořečit hlavně opět roztomilé Lindsay Lohan, pro kterou je Herbie doufejme poslední projížďkou s Disneym. Jinak jí totiž následníci mistra Walta zničí kariéru, o což ostatně bez debat usilují už ve scénáři k Broukovi. I z tak idiotské premisy, jakou je mrkající či olej vystřikující Beatle (jenž se o polední pauze povětšinou baví tím, že svůj nárazník tvaruje do podoby úsměvu), šlo vydyndat dvacetkrát lepší gagy i dialogy. Netvrdím, že jsem se (čistě vzhledem k neskutečné dětinskosti) nebavil, ale smát se Herbiemu se zhruba vyrovná chichotání na účet prvňáčka, který si na pískovišti ztratil hrabičky a teď je hledá pod maminčinou sukní. Opravdu podařené vtipy jsou suma sumárum tři, a z toho pouze jeden bych se odvážil označit i za výborně zrežírovaný (scéna se škrábajícím zrcátkem) – zbytek bych doporučil předat grémiu policejních psychologů a přestupkové komisi. Protože špatný srandista může být kdekdo, ale nasadit fórky s IQ lidského nemluvněte, navíc po lékařské „péči“ vědců na Planetě opic, a přivinout je k bujnému poprsí Lindsay Lohan, může opravdu jen velice infantilní, maximálně nesoudný anebo ve vývoji notně opožděný jedinec. Nebo hůře: Studio Disney ve své moderní éře. Můj auťák Brouk není nejhorší film všech dob. Určité tempo mu upřít nelze (dosaďte si za „určité“ něco o chlup lepší než „katastrofální“) a letmé pročtení dialogové listiny plné těch nejohranějších frází, fráziček a megafrází (umocněných na druhou smrtelně vážným moralismem tvůrců), by předpokládalo snad definitivní úpadek dětského žánru. Ten sice padá, ale aspoň za ty bleskurychle jezdící autíčka a příjemnou dvojici Matt Dillon – Michael Keaton ho z kvalitativního septiku ještě naposledy vyhrabu. (30.03.2017)

Kýbl připravit...START! Začíná 1,5 hodiny nudy ku zoufání s příběhem obšlehlým až hamba. Všechny postavy jako obvykle úplně černé či úplně bílé. A aby toho nebylo málo, tak přidáme ještě řadu dalších klišé, aby to mělo aspoň něco, když už zmizel děj. Myslel sem, že Michael Keaton hraje v lepších filmech. Tohle si nezaslouží ani * za snahu. Děsná blbost. Kdybych si měl vybrat, zda se ještě jednou podívat na Můj auťák Brouk a nebo se koukat do zdi, tak myslím, že zeď je rozhodně přijatelnější... (31.05.2006)