Říkejte mi Kubrick

Nedá se říct, že bych byla zrovna fanynka Johna Malkoviche, ovšem tímhle filmem si to u mě řádně vylepšil. Role homosexuálního podvodníčka Conwaye, vydávajícího se za Stanleyho Kubricka, mu sedla jako pr*el na hrnec. Jeho metody, jak z důvěřivých obdivovatelů vymámit peníze, byly opravdu obdivuhodné a přestože mnohdy častoval posluchače takovými perlami, jako že natáčel film se slečnou Kirk Douglasovou či Avou Gardnerovou, až na výjimky mu všichni jeho historky věřili a s vidinou toho, že je Mistr angažuje do svého filmu či zajistí hvězdnou karieru za něj platili v restauracích, mladí muži pak podléhali celým tělem. Tak dlouho se chodí se džbánem pro vodu, až se ucho utrhne, ovšem panu Conwayovi to trvalo poměrně dlouho a nakonec vlastně nedopadl vůbec špatně. O patro výš pak tento povedený film ještě posouvá nádherná a geniálně vybraná hudba. (23.02.2011)

Na film Colour me Kubrick jsem se chtěl podívat jen kvůli tomu, že je to o mém nejoblíbenějším režisérovi. Tedy jen to s ním souvisí. Ve skutečnosti jde o Alana Conwaye, který se za něj vydával. Hned na začátku jsem měl chuť film vypnout, protože Alan spíš parodizoval Stanleyho. Skutečný Kubrick měl rodinu a Alan mezitím klátil chlapy na večírcích. Přesto mě svým charakterem udržel u filmu až do konce. John Malkovich je skvělý herec a strašně mi touhle rolí připomnínal Johna Malkoviche ve filmu V kůži Johna Malkoviche. V obou filmech ze sebe dělá srandu a to se mi na něm líbí. Snad nikdy jsem ještě neviděl film, kde by ostatní postavy ve filmu upadaly do pozadí. Neustále byl v záběru jen Alan. Scénář napsal skutečný asistent režiséra Anthony Frewin, který si dal na tom záležet a je vidět, že Kubrick zůstane v jeho srdci stejně jako v mém. (23.07.2008)

Hodně příjemná oddychová komedie o jednom buzikovi co si hraje na Kubricka. Čímž podvádí a obírá o peníze vpodstatě každého koho potká. Malkovich hraje fantasticky, ostatně jako obvykle. Není to žádný intelektuální snímek, ani psycho ala Kubrick, prostě je to zábavná komedie a víc bych od toho ani neočekával. Rozhodně lepší než většina amerických komedií s rádoby humorem. (17.09.2008)

John Malkovich je ve snímku nejlepší, to bez debat. Roli duševně nemocného homosexuála vydávajícího se za slavného režiséra zvládl dobře a vtipně. Občas jsem se pobavila nad různými narážkami, dokonce i nad písní Hello, která mě vážně rozesmála. Nicméně, i když film není dlouhý a jsou tam vtipné scény tak dokáže i dost nudit. (14.06.2015)

Spíš Říkejte mi buzna. Než začnu být osočovaný z homofobie, tak na vysvětlenou nemám rád tenhle typ homosexuality asi tak stejně jako agresivně vulgární chování pseudochlapáků z druhořadých hospod a sportovních stadionů a rovněž mě sere dámičkovský chování bez trošky vkusu u dvacetněcoletých holek, který se ani neumí oblíknout a barevný legíny pod kterými se tvarují laciný a jinak barevný tanga považují za sexy. Malkovichovi se nedá upřít herecká kvalita první jakosti, ale co je mi po tom, když film je jinak stoprocentně odpudivý. V podstatě postrádá sympatický nebo alespoň lehce ztotožnitelný či inteligentní charakter. U hlavní postavy si ani tak nepřejete úspěch či neúspěch jako spíš brzký konec. Absence nápadů pak zavádí jasný model - Malkovich přijde do baru. Rozhlídne se a najde mladýho a naivního samotářskýho gaye. Začne se chovat jako nepovedený syn Warhola a Eltona Johna a žvatlat hloupě něco o tom, že je Kubrick a bude točit nový film, bla bla bla. Naivní gay je okouzlen, sbalen, ošukán, okraden a nová stejná epizodka může začít. Nuda, nuda, hloupý a nezajímavý konec. Oči pryč z tohoto filmu a to ještě nepíšu nic o šíleným použití hudby. (21.09.2014)