Bin-jip
Utsusemi
Golfová palica
3-Iron
Obsahy(1)
"Jsme jako prázdné domy, čekáme na někoho, kdo odemkne zámek a vysvobodí nás." Tae-suk se potuluje na své motorce, chodí od domu k domu, ve dveřích nechává reklamní letáky a vloupává se do těch bytů, kde si letáky nikdo nevyzvedne. Předpokládá totiž, že majitelé jsou na cestách, a tak v těchto prázdných obydlích přechodně pobývá, dokud se jejich vlastníci nevrátí.
Jednou se však vloupá do luxusního domu, kde se stane svědkem pokusu tyranského manžela o znásilnění své ženy Sun-hwa. Tae-suk do muže odpálí několik míčků golfovou holí 3-iron, popadne Sun-hwa a společně odjedou.
Od této chvíle vcházejí do prázdných domů společně. Tae-suk v každém bytě, do kterého se nastěhují, vaří, uklízí, dělá drobné opravy a Sun-hwa poprvé v životě zažívá skutečný pocit domova. Navzájem cítí bolest a samotu toho druhého a nakonec se do sebe zamilují.
Při návštěvě dalšího domu objeví mrtvé tělo starého muže, kterého sami pohřbí. V domě žijí, jako by byl jejich vlastní, dokud se nečekaně neobjeví syn zesnulého a nezavolá policii.
Tae-suk je obviněn z vraždy, vloupání a únosu a Sun-hwa se musí proti své vůli vrátit k manželovi. Zatímco Tae-suk čeká na propuštění z vězení, nachází jedinečný způsob, jak vrátit štěstí, které se Sun-hwa prožívali.
(Kfilmu.net)
Recenze (535)
Je mi líto, že se to musí vždy zvrhout do toho mystéria. Ale nádherný film, který vystihuje sílu lidskosti i vynalézavosti, závisti a touhy po moci. ()
Pekný príbeh, s minimom dialógov. Herecky tiež dobre zvládnuté, so silným hudobným pozadím. ()
Když člověk sleduje tento druh filmu, tak buď se unudí k smrti a v polovině to vypne a nebo vytrvá do konce a užívá si každou minutu. Já se řadím do druhé kategorie. Mám trochu slabost pro japonskou kinematografii a to se také odráží v hodnocení. Nádherný konec a dojemný průběh ... není nic, co bych vytknul. ()
Po prvom pozretí dávam 4* ale čím skôr si to pozriem znova lebo je to jedinečný film ako každý jeden Kimov film. Len som nepochopil nejaké veci, ktoré dúfam na druhý krát pochopím a možno zvýšim hodnotenie. ()
Pro Evropana je asi nemožné pochopit záměry či filmové myšlenky Kim Ki-Duka, prakticky celou dobu jsem vůbec netušil co tím vším chtěl říci, snad že ten chlapec byl výplodem její mysli? Ale to odporuje několika jiným prvkům...každopádně to bylo krásně natočené, hodně lyrické, minimum děje, ale způsob natočení je prostě unikátní. Geniálním tahem bylo oba aktéry učinit "nemluvné", protože dokud neuslyšite člověka mluvit, těžko si o něm můžete udělat přesný obraz a zachová se tím naprosto dokonale určité tajemno. ()
tak tenhle filmovy pocin me maximalne dostal ... ta uzasna atmosfera, ten cit ... Ki-Duk Kim opet dokazal proc je mym oblibenym reziserem a nezklamal ... tohle bylo proste nadherne, skvele, vyborne ... ()
It's hard to tell the world we live in is either a reality or a dream. ()
Hodně opožděný komentář. Moje první setkání s jihokorejskou kinematografií, už někdy před pěti šesti lety (Jano, díky moc!). Můj první Kim Ki-duk. Fascinovalo mne tenkrát, že hrdina se nechodí do cizích bytů jen najíst a vyspat, ale že v nich také semtam něco opraví. Působivé je i to, že během celého filmu - pokud se nepletu - vůbec nepromluví. Po celou dobu je stoicky klidný. (To je ta východní filozofie... chtěl bych to taky umět...) Závěr filmu mne ovšem hodně znejistěl a vykolejil - a tak to má být. Časem možná hvězdu přidám. ()
Vôbec neviem kam zaradiť tento film. Na mňa pôsobil hodne poeticky a zvláštnym dojmom. Veľmi netradične poňatý. Prvá polovica bola super, ale ku koncu film nie že nudil, ale mierne stagnoval aj napriek na Kórejske pomery krátkou stopážou. Hlavná ženská postava povedala za celý film len "milujem Ťa" (plus pár slov na konci), a mužská ani to nie. Vychutnajú si ho len náročnejší fanúšikovia Kórejskej kinematografie. Tým si myslím dá hodne, ale neočakávajte citový nátlak. Je to poézia a tá sa rozpráva pomaly a komorne. ()
Skvelá prvý polovica filmu, pri ktorej som bol úplne prikovaný ku môjmu koženému kreslu, V druhej polovici sa však výsledný dojem trochu kazí a Kim už citeľne stráca dych. Každopádne formou a scenárom (ak to tak môžeme nazvať) je to skutočne pôsobivý snímok, ktorý si štyri hviezdičky právom zaslúži, ale Kim má aj lepšie snímky, napríklad Jar, leto, jeseň zima .. a zas jar. ()
Mé první setkání s tvorbou tohoto pozoruhodného režiséra. Je zvláštní jaký rozdíl je mezi naší evropskou filosofií a tou východní. Proč jsme tolik realističtí a potřebujeme vše nějak vysvětlit? Přitom stačí zavřít oči, neptat se a sledovat tento film a zamyslet se na tímto: It's hard to tell that the world we live in is either a reality or a dream... ()
Jestli někdo umí točit originální filmy, je to Ki-duk Kim. Navíc dokáže vyprávět příběh, aniž by musel užívat slov. 3-iron je pro mě osobně zatím jeho nejlepším dílem. Jeho snová forma je odzbrojující. Tempo filmu je sice klasicky pomalejší, ale vůbec to nevadí. Není tu nějaké dynamiky třeba. Film, který bude pravděpodobně navždy v mé TOP 10. ()
Bomba.. Nutno vidět.. ()
Japonci jsou divní, to už se vědělo dřív. Teď se ukázalo, že i Korejci :-) Film jsem odkládala z důvodu očekávání nudy či naopak bizáru, ale nakonec jsem příjemně překvapena, jak kvalitně se dá zpracovat i film o pár desítkách dialogů. ()
Pověst nelhala. Je těžké šetřit superlativy tak jako Kim šetří slovy ve filmu. Tenhle film by se měl vyučovat na filmových školách jako příklad toho, jak efektivně a dynamicky vyprávět obrazem. Důležité je, že kromě režijní brilance nabízí 3-iron neuvěřitelně krásný příběh plný smutku, ale i jemného humoru a hlavně naděje. ()
Tak tenhle film mě opravdu dostal.Je to první film co jsem od Kim Ki-Duka viděl a skutečně mi vzal dech. Mimochodem skvělý nápad jak bydlet levně a naoplátku za to lidem vyprat a opravit věci v domácnosti.:o) ()
Vždy mám obrovskou radost, když můžu bez výčitek svědomí a bez mhouření očí dát 5 hvězd. A ještě větší radost mám, když mi film vydrží celou cestu tramvají a já můžu sledovat všechno kolem s blaženou neúčastí a pocitem vítězství "já to viděl, heč...". Jsem vděčný za to, že jsem si tenhle roztomilej snímek mohl vychutnat v kině MAT, kde se neprodává popcorn, kde lidi kašlou tlumeně, nesmějí se jako debilové, nemrskají před plátnem jazyky, nechrápou, a nediskutují o půlnoční show VyVolených. Režie lehounká jako pírko, scénář načechraný jako teplá peřina, herci tajemní a smutní jako samurajové za záclonou sněhových vloček. Námět i zpracování veskrze originální. Film "3-iron" dokazuje, že veškerá explicitní erotika, které je všude tolik, je zbytečná a smyslnost se dá vyjádřit s citem, bez vulgarity, bez sexuálních scén servírovaných "po lopatě". A to se týká nejen erotiky. Nic se tu nepřehrává. Herci jsou tlačení k zemi, grimasy a emocionální výlevy rozehrávající co největší počet svalů v obličeji nejsou na místě. Stačí oči. Ačkoli věta v epilogu "It´s hard to tell that the world we live in is either a reality or a dream" nutí člověka dívat se nakonec na příběh z určitého úhlu pohledu, přebírám si snímek po svém. Vnímám film jako příběh o tom, že když už se láska narodí, nemusí se nakecat spousty nesmyslů, nemusí se nic dokazovat a řešit, nemusí se rozebírat minulost. Právě minulost obou hlavních postav musela být bouřlivá a oba je poznamenala nejedním šrámem na duši. Přesto ani jednoho z milenců minulost toho druhého nezajímá. A nezajímá je ani budoucnost. Žijí současností a nacházejí v ní útočiště před časem, tím časem, který se obtiskl do bytů, které s takovou samozřejmostí a elegancí navštěvovali. Možná i tom je vlastně ta poslední věta. Ze všeho, co žijeme a budeme žít se stanou vzpomínky. A leckterá vzpomínka se pak stane snem, do kterého bychom se rádi vrátili. ()
Trojkou železem to bolí. Tenhle film je velice zajímavý. Nic podobného jsem dosud neviděl. Nejdřív ho trochu očerním a potom vynesu do nebe. Pro mnoho lidí je to příliš rozvláčné, zdlouhavé, monotónní, přelyrizované. To je černý puntík, ale pro mě je to nanejvýš jeden vadný pixel v dokonalém obrazu. Stručně řečeno: neopakovatelná atmosféra, poetičnost, trojka železo, melancholie, hudba, barvy, exprese, ten prožitek, nezvládám to vyjádřit slovy (takže ten film stojí za to...) Moc se tady nemluví. Ale to ticho říká více než jakákoliv slova. To je právě ono. Slova to nedokážou vyjádřit. Správně bych tady neměl žvatlat ale jen napsat: "It's hard to tell that the world we live in is either a reality or a dream." No myslim že absence dialogů dovoluje divákovi naprostou koncentraci na obraz a tudíž zvýšené vnímání. Divák si dialog staví z řeči obrazu (občas doplněné skvělou hudbou). ()
Super námět, který podle mého názoru nebyl zcela využit. Posledních cca 20 minut "hraní na schovku" sem moc nepochopil a měl sem pocit,že do filmu snad vůbec nepatří. Takže podle mě toto dílko postrádá kvalitní vyvrcholení(finále). Odcházel sem z kina tak nějak neuspokojený. Ale mám chuť se podívat znovu, což se mi vždycky nestává. ()
3-Iron-Bin Jip..........musim uprimne priznat, ze jsem nemela, ani trochu naladu a po pravde i chut shlednout tento film z me osobnich duvodu, ale prez to jsem se k tomu donutila a ted tomu dotycnemu dekuji bylo to uzasne a jeste dlouho po skonceni konecnych titulku jsem o tomto filmu premyslela nadsena jeho jednoduchosti a perfektnim provedenim.Byl to jen sen nebo pravda? Jsme vsichni jen prazdne domy , ktere cekaji jen na to , ze do nich nekdo vstoupi,nekdo s tim spravnym klicem a tim vstoupi i do naseho zivota a osvobodni nas.......... Jedine v tomto filmu nepochopitelne je proc, tolik primych zaberu na bose nohy ,tolik jich , nemel v cele sve filmove tvorbe ani Quentin Tarantino :-)) ,prez to jsem timto filmem nadsena,tim jak jsem byla do jeho deje vtahnuta i ,kdyz oba hlavni predstavitele skoro nemluvi.Bin Jip je filmem, ktery vysoce predcil ma ocekavani film absolutniho Highlight,film - sen.Jeste nikdy jsem nevidela film , kde bych nebyla unavovana vecnym zvanenim hlavnich predstavitelu . Bin Jip je umeni ,ktere pritahuje jen svym obrazem svym velice jednoduchym ale pritom genialnim pribehem, proste nadhera a bazam na dusi a proto je 5 hvezdicek malo ,on by si jich zaslouzi i 10.Dekuji Pavli. ()
Související novinky
Dvě smutné zprávy ze zahraničí
V noci na pátek v Lotyšsku nečekaně opustil filmový svět režisér a scenárista Kim Ki-duk. Podle dostupných informací populární a oceňovaný korejský tvůrce zemřel na komplikace spojené s nákazou… (více)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)