Bin-jip
Utsusemi
Golfová palica
3-Iron
Obsahy(1)
"Jsme jako prázdné domy, čekáme na někoho, kdo odemkne zámek a vysvobodí nás." Tae-suk se potuluje na své motorce, chodí od domu k domu, ve dveřích nechává reklamní letáky a vloupává se do těch bytů, kde si letáky nikdo nevyzvedne. Předpokládá totiž, že majitelé jsou na cestách, a tak v těchto prázdných obydlích přechodně pobývá, dokud se jejich vlastníci nevrátí.
Jednou se však vloupá do luxusního domu, kde se stane svědkem pokusu tyranského manžela o znásilnění své ženy Sun-hwa. Tae-suk do muže odpálí několik míčků golfovou holí 3-iron, popadne Sun-hwa a společně odjedou.
Od této chvíle vcházejí do prázdných domů společně. Tae-suk v každém bytě, do kterého se nastěhují, vaří, uklízí, dělá drobné opravy a Sun-hwa poprvé v životě zažívá skutečný pocit domova. Navzájem cítí bolest a samotu toho druhého a nakonec se do sebe zamilují.
Při návštěvě dalšího domu objeví mrtvé tělo starého muže, kterého sami pohřbí. V domě žijí, jako by byl jejich vlastní, dokud se nečekaně neobjeví syn zesnulého a nezavolá policii.
Tae-suk je obviněn z vraždy, vloupání a únosu a Sun-hwa se musí proti své vůli vrátit k manželovi. Zatímco Tae-suk čeká na propuštění z vězení, nachází jedinečný způsob, jak vrátit štěstí, které se Sun-hwa prožívali.
(Kfilmu.net)
Recenze (535)
Tohle opravdu chytne za srdce, sice tam titulky nejsou prakticky potřeba, ale o to je to lepší. Kim Ki-duk zde opravdu ukázal světu, že svět, ve kterém žijeme, je jak realita tak sen.. ()
Voľakedy, keď som čítala Cestu od McCarthyho, hneď po dvoch stránkach som si hovorila, že panebože hádam to nebude takto celú knihu - opisovať dopodrobna, čo našli, robili, jedli ... a po dočítaní to bola jedna z mojich naj kníh. A včera večer som si hovorila, panebože hádam nebudú ticho celý film ... a boli ... a bol parádny, skoro nič povedané a toľko veľa vypovedaného ... páčilo sa mi veľmi. ()
Dokonalá filmová báseň jedného z najosobitejších a najtelentovanejších filmárov posledných rokov. Prvé zhliadnutie bolo poznačené ešte miernou neistotou, zvykaním si na Kimov štýl, no nakoniec už vtedy do mňa hlavná myšlienka filmu strelila ako blesk z jasného neba a prinútila ma pozrieť si film ešte raz - hneď na ďalší deň. Druhé zhliadnutie už predstavovalo bezhlavé zamilovanie sa do tohto majstrovského diela a tretie a ďalšie patria k mojim najdokonalejším filmovým zážitkom. Bin-jip sa mi vryl do pamäte a do srdca niekam veľmi veľmi hlboko a z mojej Top 10 sa len tak ľahko nedostane. ()
Známý korejský režisér Kim Ki-duk nám opět přináší další netradiční snímek. Film o mladíkovi, který se vkrádá do cizích bytů, kde se fotí s fotkami jejich majitelů a o ženě na kterou jednoho dne náhodou narazí při jedné ze svých "návštěv" a ona s ním posléze uteče, by možná nebyl nijak zvláštní, avšak režisér nám jejich vztah ukazuje beze slov. Hlavní hrdinové totiž celý film nepronesou jediné slovo. Ze začátku mi tento přístup moc nevadil, ale v pozdějších fázích už to alespoň u mě moc nefungovalo. Nepochopil jsem proč hrdinové ani v nejkrajnějších situacích nemluví. Do první půlky film docela utíká, avšak druhá půlka už se poměrně vleče. A konec už byl opravdu hodně divný. ()
19. 11. 2009 - 90% ()
Bizarní? Určitě. Lehce nerealistické? Možná. Pro někoho hůře stravitelné? Asi. Ale vpodstatě dokonalé "obrazové" a pocitové splynutí myslí. Beze slov. ()
Kdyby mi někdo řekl, že budu koukat na film, ve kterém oba hlavní hrdinové promluví za celou dobu asi tak dvě slova, a ještě ke všemu že se mi to bude líbit, asi bych mu nevěřila. Přesto se tak stalo. Asi nezbývá, než souhlasit s poslední větou tohoto filmu: „Je obtížné poznat, zda svět, ve kterém žijeme, je realita či sen“. ()
Příliš pomalý film, jež mi neseděl svou myšlenkou podanou tak symbolicky, že jsem vlastně ani nevěděl, o čem vypovídá. Romance beze slov, která mě jako diváka štvala svou absurdností a rádoby poetičností. Poetická mi přišla snad jen opět výtečná hudba, která dává prázdným záběrům nový rozměr. Stejně jako závěrečný citát, díky němuž bych možná byl ochoten zvýšit, ale na celé čáře mě dostává svou laciností. Ki-duk Kim nenatočil špatný film, jen by si měl utříbit, o čem vlastně vypovídá a pro koho je určen. Věřím (a také vidím), že pro mnoho lidí se jedná o přenádhernou romanci, ale já v tom vidím je velké přenádherné nic. ()
I když jsem možná na konci nepochopil, co tím chtěl básník říci (v tomto případě Ki-duk Kim), tak i přesto měl tento netradiční korejský snímek své kouzlo. Slovy se opravdu neplýtvalo a vězeňské schovky mě vskutku zaujaly. Zkrátka film, který je něčím unikátní a vyjímečný. A čím?! To ať si každý rozebere sám. ()
Tento film se nedá popsat, to se musí vidět. Devadesátiminutová koncentrace geniálních filmových nápadů. Fantazie. ()
Realita nebo sen?... Nevim, protože sem se celou dobu v tom tak ňák plácal a výsledkem je pro mě totální zmatenost. Nemluví se nemluví. Ani na policejní stanici se nemluví. Ani mezi sebou se nemluví. Místo toho se vkrádaj do cizích bytů a lidi se mlátí golfovejma míčkama. Zřejmě by to chtělo asi repete. Akorát si nejsem jistej jestli ho vlastně chci. ()
Nelze než srovnávat s Nolanovým Following. To je promyšleno do posledního detailu, zatímco hrdinové 3-iron jsou tak trosku natroublí. Vědomky se vystavují chycení. Navíc korejsci jsou nejspíše hodně důvěřiví, když na záznamník řeknou, že odjíždí na dovolenou, stačí jen dodat zloději čiňte se. Absence dialogů hlavních hrdinů je na jednu stranu dobrý nápad, ale tady nefunguje. ()
Skutečná filmová poesie. Film, v němž mluví všichni, kromě dvou hlavních postav. Jedna neřekne vůbec nic, druhá jen dvě slova. Film, který mě pohltil, objal, přitulil. Prostě nádhera. Normálně jsem se v křesle roztekl blažeností. Sem s dalším Kim Ki-Dukem. ()
Jeden obraz za druhým, co pohled, to silný pocit. Hrdina Tae-Suk se vzdal řeči a viditelnosti, tedy toho, co nás činí nám, přesto je jeho osobnost mnohem jasnější - skrze pohledy a gesta se dozvídáme vše podstatné. Tae-Suk je postaven do kontrastu s ostatními, obyčejnými a hlučnými lidmi, jeho životní eskapády se opakují, jako motivy hudby, kterou miluje "jeho žena", dívka, která přijala jeho způsob života za svůj. Nic ale nefunguje nekonečně a hrdinovémusejí přijmout trest za své činy. Golfová hůl, která prochází celým příběhem není jen nástrojem zábavy - skrze ni přichází vysvobození, tíha zodpovědnosti a hlavně pomsta. Krásný a působivý film. ()
No ak je toto kórejská komercia, tak ma zaujíma ako to vypadá, keď tam niekto natočí nezávislý film ;) ()
Bin jip byl můj první korejský film vůbec a já jsem si po jeho zhlédnut vyčítala, že jsem se s jihokorejskou kinematografií do té doby nesetkala, protože jsem toužila vidět další a další podobné filmy. Je to zvláštní dílo s nezaměnitelnou atmosférou, kde je beze slov s citlivostí vykreslován jedinečný příběh, který ve mně dokázal vyvolat neskutečně silnou citovou odezvu. ()
Krásný, poetický a zajímavý film, ale úplně stoprocentně to můj šálek filmového čaje není, něco mi brání být z něho uchvácený, být jím silně oslovený... Možná mi v něm nesedl ten prvek golfu, na kterémžto nic poetického neshledávám, a který mi poetiku filmu trochu rušil... Možná mi vadila přílišná artovost na úkor příběhu, uvítal bych aspoň o trochu víc realistický, naturalistický, syrovější scénář... A nebo bych naopak uvítal víc artovosti na úkor některých až nudně realistických okamžiků (už zmiňovaný golf, postava manžela, policisty, bachaře...) Zkrátka mi to přišlo takové nějaké nedopečené, nedovařené... mám prostě rád filmy buď syrové, nebo propečené hezky do křupava. Ale určitě silný filmový nadprůměr a navíc slyšet v korejském filmu mou oblíbenou maghrebsko-evropskou pěnici Natachu Atlas, je neskutečný až snový zážitek. ()
Strašně zvláštní a silný film.Jeho první část je dokonalá,skutečně bez jediného kazu a s minimálně jednou scénou,při které se divákovi téměř zastaví srdce.Ta druhá mě přece jen mírně nudila a jako celek mi film nesedl úplně dokonale.Moc bych chtěl,aby se tak stalo.Proto se na něj určitě podívám ještě minimálně jednou a zkusím se do něj víc vcítit,do jeho melancholické,zasněné a němé atmosféry.Pak se možná přidám ke skupině nadšených. 80 % ()
Má-li výpovědní hodnota filmu sloužit spíše k zamyšlení, pak dávám čtyři. Líbí se mi ta myšlenka, kdy ne všechno může býti spatřeno nebo racionálně pochopeno. Ale pokud měl snímek vzbuzovat hlubší city a emoce, zasnění či melancholii, pak na mě moc nezapůsobil. Ačkoliv se mi to v podstatě celkem líbilo, Kim se mi svými katatonicko-intelektuálními obrazy dostal na mozek, do srdce však příliš ee. 70% ()
Pre mňa aboslútny vrchol celej dosavadnej Kim ki Dukovej tvorby. Tento film som videl od Kima ako prvý a dodnes mám k nemu ten najpozitívnejší vzťah vôbec. Najviac mi učarovala jeho schopnosť vypovedať o silných emóciach samoty a lásky bez toho, aby ústredná dvojica prehodila medzi sebou čo i len slovo. Film má pomalé tempo, ale stále sa tam niečo deje, takže oproti iným jeho filmom, ktoré skĺzavajú do opakovania určitých motívov je tento minimálne ukrátený o sex a násilie a zase sex a násilie a zase sex aj násilie. To je ale v Kimovej tvorbe tak silno zaskúpené, že sa mu nevyhne ani v tomto prípade, ale je druhoradé, podporujúce určitú emóciu a myšlienku a hlavne nepôsobí samoúčelne. Čo sa mu podarilo aj v predchádzajúcom filme o ročných obdobiach. 3- Iron je krásny, poetický film s tým najkrajším možným koncom. Pre mňa klenot kórejskej kinematografie a osobný number one. ()
Související novinky
Dvě smutné zprávy ze zahraničí
V noci na pátek v Lotyšsku nečekaně opustil filmový svět režisér a scenárista Kim Ki-duk. Podle dostupných informací populární a oceňovaný korejský tvůrce zemřel na komplikace spojené s nákazou… (více)
Soukromé „topky“ předních uživatelů ČSFD.cz
Jak jde čas, některé filmy přirůstají k našim srdcím a získávají na hodnotě, jiné naopak můžou zapadat prachem, i když nás v době svého uvedení nadchly sebevíce... Zde vám přinášíme přehled… (více)