3-iron

Bohužel jsem viděla jen druhou půlku filmu, ale i ta mě stačila naprosto uchvátit. Už se těším na příští projekci, abych si tento nádherný film mohla plně vychutnat. 7.8.2005 : Po druhé projekci (tentokrát celé :-) stále nevycházím z úžasu nad tímto jedinečným filmovým kouskem. Režisér Ki-duk Kim používá mnoho pomalých obrazů, scén bez dialogů a přesto ani na chvíli divák v temnu kinosálu nezaklimbá. Naopak, jejich lyrika a poetičnost je silně působivá, film si obrazem plně vystačí, tady slova ztrácí veškerý smysl. Vůbec mi dochází superlativa, kterými bych tento snímek mohla plně vystihnout. Každopádně všechno v něm je dokonalé - díky struktuře vyprávění stojí mnoho na hercích, zejména dva hlavní protagonisté jsou bezchybní, protože jejich postavy jsou živí lidé z masa a kostí, byť je obestírá aura jakési vnitřní existence. K těmto výkonům dovádí své herce mistrná Kimova režie, přesně dávkované emoce - schopnost zprostředkovat divákovi jediným letmým pohledem či dotykem ty nejsilnější lidské city. To vše je navíc podtrženo bravurní hudbou, která povyšuje 3-Iron na (skoro)klenot. (07.07.2005)

Velmi zvláštní, působivý snímek z kinematografie, které jsem se dlouhý čas vyhýbala a která mě vůbec nelákala. 3-iron měl být prvním snímkem, který mé zábrany prolomil. Chvílemi působí jakoby nadpozemsky, jako sen. Je to film, který může být možná pro nějaké osoby nezáživným, a nebudou o něm mluvit kladně. Kdybyste se jich zeptali proč, možná by odpověděli, "že to bylo nudné a že se tam vůbec nemluvilo." Ale jsou někdy dialogy opravdu ve filmu tak důležité? A ve vztazích? Někdy jsou slova zbytečná a nepodstatná, mnohem důležitější může být mlčení, ticho a pohledy, které dokáží říci vše to, co slova nikdy nesvedou. Mlčení může být dialog pronášený srdcem. Je to chvíle, kdy nechceme mluvit, protože slova by mohla vše pokazit. To, co zde není vyjádřeno slovy, je vyjádřeno v celkové hloubce a jakémsi kouzlu tohoto filmu. A ne každý tomu bude schopen porozumět. (11.09.2009)

Na Kimove filmy mám doposiaľ pozitívne reakcie a inak to nezostalo ani po tomto. Nikdy by som nepovedal, že ma dokáže tak zaujať film takmer bez slov, kde výpovednú hodnotu celej pointy a príbehu určuje len konanie postáv. Kamera a hudba sú nosnými prvkami, ktoré tvoria dokonalú súhru a určujú tempo tohto čarovného príbehu. Príbeh tak jednoduchý, že by som si pri prvom pohľade na scenár povedal, že ako je toto možné roztiahnuť do celovečerného snímku a ešte z toho spraviť plnohodnotné dielo, o ktorom je hovorené takmer len v superlatívoch. Film má v sebe ale niečo, čo sa v scenári popísať nedá a čo musia pochopiť všetci, ktorí sa na filme podieľajú, aby sa zachovala harmónia a vízia, ktorú mal v hlave Ki-duk Kim. Herci naozaj dominovali, príprava na takýto druh takmer poetického herectva musela byť naozaj náročná. Popri uponáhľaných komerčných filmoch pôsobí takýto okúzľujúci a skromný film ako balzam na divákovu dušu. 85%. (20.02.2011)

Je to skvelá romantická poetická dráma od Kim Ki-Duka. Má výborný príbeh o mladíkovi, ktorý na svojej motorke roznáša letáky po rôznych oblastiach, pričom sa po čase vráti a ak je leták stále na mieste, čo značí neprítomnosť majiteľa bytu alebo domu, stane sa jeho dočasným obyvateľom. Tu využíva celý možný komfort, ale zároveň pomôže so všetkým, s čím len môže a nikdy nič neukradne. Lenže pri jednej takejto návšteve urobí chybu a v údajne prázdnom dome si ho všimne týraná manželka skutočného majiteľa, ale jej sa zapáči mladíkov spôsob života a spolu vytvoria pár. Ale na spoločných cestách im nie všetko vychádza práve najideálnejšie. Spracovanie sa vydarilo perfektne, už od samotného začiatku je cítiť, že to bude veľmi zaujímavý zážitok, ale výsledný dojem je ešte lepší. Celé to pôsobí tak originálne a príjemne ľahko, je tu množstvo výborných prvkov, či už minimum dialógov, fotenie, zaujímavý spôsob hry golfu a množstvo iných, jedna skvelá situácia strieda druhú, prakticky pri každej návšteve bytu sa nájde niečo zaujímavé, čo ju od ostatných odlíši, ale najväčšiu pozornosť si samozrejme získa táto perfektná dvojica, medzi ktorými vznikne veľmi zaujímavé puto, v každej ich spoločnej scéne funguje chémia medzi nimi naplno a pritom si za celý čas nevymenia ani jedno slovo, perfektné. Za celý čas tu nie je ani jedna scéna navyše a už po prvej polovici som si pomyslel, že tých originálnych prvkov už bolo aj na niekoľko filmov, ale nakoniec ani to nestačí a ešte príde skvelá záverečná polhodina, ktorá je takmer ako z iného filmu, celý ten nápad je podaný vynikajúco, takže tu skutočne nemám čo vytknúť. Herecké obsadenie je výborné, Jae Hee v hlavnej úlohe to zvládol bez najmenších problémov, ale viac si ma predsa len získala skvelá Lee Seung-Yeon. A nesklame ani tých pár vedľajších postáv, či už manžel, alebo vyšetrovateľ. Réžia a technická stránka sú vynikajúce, skvelá vizuálna stránka, atmosféra alebo aj veľmi príjemná poetika. Kim Ki-Duk je bezpochyby jeden z najzaujímavejších režisérov vôbec a práve 3-Iron považujem za jeho najlepší film. 86% (31.03.2013)

Nádherný milostný příběh. (08.12.2006)

Každého vnímavého diváka tento film jistě okouzlí. Je to zážitek sledovat film, kde dialogy skoro nenaleznete, jen sledujete reakce, pohyby a gesta postav a je to vše neuvěřitelně zábavné. Důležité byly pohledy kamery, ale Kim Ki-duk si s tím parádně vyhrál a kamera je úžasná. I po několika měsících co jsem film viděl mám film stále před očima a jen smekám Kim Ki-dukovy. Čistota, krása, smutek, to vše jsem pociťoval a byl pohlcen od začátku do konce, nemohu jinak než dát 5 hvězdičkové hodnocení... (17.03.2007)

Na môj vkus príliš pomaly sa vyvýjajúci dej a priveľa nič-nehovoriacich záberov. Páčila sa mi však originálna myšlienka so skrývaním sa, perfektne dohnaná do extrému v závere filmu. (23.10.2012)

Skvělý doklad, že co se na plnou hubu, ordinérně, nepoví a nevysvětlí, ale jen naznačí, je pro fantazii nejlepší potrava. (03.06.2012)

Film nevhodný na vniknutie do tvorby Kim-ki Duka. Odkladám do šuflíka. (18.10.2005)

Za ten krásný, intenzivní a prchavý dojem, který už třeba nemusí nikdy přijít. Ale nechci mu tím nic ubírat, protože i v životě se většina krásných okamžiků se sestává z těch, které se už nikdy opakovat nebudou. (25.06.2006)

Viete, ake je to mat sen za bieleho dna? Staci si pozriet tento film, a zistite to. (10/10) (14.05.2007)

Smutný film o úniku z domácího násilí. (22.06.2011)

Můj oblíbenec François Truffaut kdysi poznamenal, že všechno, co je řečeno, namísto aby to bylo ukázáno, je pro diváka ztraceno. Vyprávět příběhy výhradně pomocí obrazů s minimem slov či jejich úplnou nepřítomností - to je totiž ten nejzazší bod filmařského umění. Kim Ki-duk, podobně jako další nesmrtelní velikáni filmového světa, počínaje Hitchcockem a konče Kubrickem, si je tohoto základního filmařského axiomu dokonale vědom. V elegicky rozostřeném oparu 3-iron jej doslova a do obrazu ždímá do poslední kapičky potenciálu. Před konglomerátem se vzdálenou a přesto blízkou východní optikou, která odlišně vyhodnocuje a chápe jak násilí, tak sexuální otevřenost i otázky transcendentální (předně od sebe neodlučuje jednotlivé principy duality, ale chápe je jako celek - např. dobro nemůže existovat bez zla, radost není nic bez smutku apod.), se nedá zastírat, že zde kráčí o skutečnou/neskutečnou kalorickou bombu na 10ti z 10ti úrovních absolutního prožitku. Je to poezie světla a stínu, ohně a ledu, snu a skutečnosti v nerozlučitelném svazku, u které se lze snadno přesnadno nadít i nějaké té malé, ale o to hýčkanější duchovní katarze. Očišťující v dozvuku dopadajících kapek, průzračný ve své skromné hloubce - takový je odpal s 3-iron. // Můj první Kim. (24.03.2009)

Ostal som mimo. Zrazu tuším, prečo nachádzam veci dávno stratené, prečo budík, ktorý dlho nezvonil odrazu začne drnčať ako splašený, kto vypral prádlo, ktoré sa mi už dávno zdalo nenapraviteľne zašpinené....a kto ujedá z tanierov nespokojným stravníkom. Tuším, neviem s istotou a práve táto jemná tajomnosť bez slov ale s veľkým srdcom je základom formálne aj štýlovo čistého filmu. Jedna z ústredných myšlienok ma zasiahla pre jej neuveriteľnú zhodu s mojím nazeraním na svet okolo: recyklácia a rešpekt k zdanlivo opusteným a k odpadu pripraveným veciam, oživovanie smutných ľudí, jemné nevyslovené (a autorom neprezradené) prekvapenia, citlivosť k prírode okolo, tvrdá príučka všetkým, čo vybočujú z prirodzeného poriadku vecí. Vybrúsený diamant kinematografie!!! (26.01.2005)

Tak. Konečně jsem narazil na film jihokorejské nové vlny, který mě bezezbytku nadchl. A to možná právě proto, že není v zásadě nijak zásadně jihokorejský - nebýt asijských herců a interiérů domů, mohl by se příběh odehrát v kterékoli zemi. Ticho, které pohladí, mír, myšlenka, poselství... 3 Iron na mě působil dojmem vynikajícího díla Evropy šedesátých let, hodného formátu maestra Antonianiho. A víc... 90% (12.12.2007)

Mé druhé setkání s Kim Ki-Dukem, potažmo korejským filmem vůbec a hned je z toho pět hvězd?! Kde je chyba? Popravdě řečeno - vůbec nikde! "Bin-jip" je neskutečně jednoduše krásný film na jehož vlnu se naladíte s naprostou samozřejmostí...Jsou díla, o kterých nemusíte mluvit, která není nutné rozebírat, která nemusíte vidět opakovaně, ale stačí vám vědomí , že jsou. (09.05.2006)

Můj první Ki-duk Kim. O tomto režisérovi jsem slyšel hodně, tak jsem byl zvědavý, jestli se mi bude líbit. A světe div se, celkem i jo. Ze začátku jsem si říkal, že tohle vypadá zajímavě, postupem času mě to začalo nudit. Jenže pak přišel závěr, kde mě jedna věta zcela odrovnala. A já pochopil. Nemám co víc, bych napsal, snad jen - 80 %. (22.04.2010)

Moje príliš vysoké očakávania zapríčinili, že predpokladaný “výsledok”, ktorý som si úspešne vsugeroval do hlavy (Ja idiot!), sa ani z ďaleka nedostal na úroveň, v ktorú som dúfal. Uznávam, že tá “nemota” dvojice hlavných predstaviteľov, vytvára akúsi svojskú, podivnú, dokonca malebnú atmosféru, ktorá si dokáže diváka plnohodnotne podmaniť. Ja milujem drámy, milujem Kórejskú tvorbu, a tak ma mrzí, že ma “3-iron” po emocionálnej stránke kompletne minul. Áno, láska sa dá podať aj takýmto spôsobom. Žiť v ilúzii je krásna vec, lebo objatie je stále lepším okamihom, ako facka na celú hlavu. Ja však dávam prednosť realite, a iný už zrejme nebudem .. (15.01.2021)

Geniálně neukecaný film. (30.09.2008)

Filmová nádhera alá Kim Ki-duk. Výborně napsaný a zahraný vztah bez ze slov, ve kterém je stejně všechno řečeno. Atmosféra je podmanivá a skvělé vizuály a hudba ještě silným scénám hodně přidává. Škoda té pasáži ve vězení, kdy tempo filmu definitivně padne k nule a malou chvíli jsem se nudil. Podmanivý konec mi to ovšem zase vynahradil.90% (11.09.2009)