Tajemství slov

Navzdory predem daneho sledu udalosti a takrka nemoznosti se asociovat s postavami dvou lidi, kteri se zblizi na ropne plosine, kde ona ho osetruje po tezke havarii v dusledku pozaru na stanici se nejedna o propadak, ale ani o diru do sveta. Zdimani emoci se nedostavilo a obcasne zbytecne zabery prodluzuji uz tak dlouhy film. 55% (28.03.2008)

Tajemství slov ze začátku klame tělem, ale brzy člověk pochopí a odhadne konec. Jenže předvídatelnost překvapivě nevadí, intenzita emocí převálcuje vše, i ty slabší místa. Dojetí nebylo vynucené, prostě přirozeně přišlo, protože s takovým silným osudem to ani jinak nejde. Předvedli se dva hlavní představitelé, velmi šťastná režisérčina ruka, ostatní ani nedostali moc prostoru, měli v podstatě za úkol vyplňovat pauzy v konverzačce. Doporučuji jít do tohoto filmu tabula rasa jako já, i proto to na mě možná tak dolehlo, strašně rychle to uteklo a o to delší to má dojezd;-) 90% (10.04.2012)

„Kam letí? Záleží na tom? Vadí jí snad letět nad padesáti tisíci tunami oceli, do kterých denně naráží dvacet osm tisíc vln, někdy i víc? A to je vše? Trávit čas, než tě stráví sám? Je to všechno? Vlny, vlny. Každá jiná.“ Hanna žije velmi systematický, rutinní, asociální ale bezpečný život, A žila by tak i dál, kdyby se neobjevila krátkodobá práce ošetřovatelky… Líbilo se mi už prostředí, v němž skupinka osamělých existencí žila. Ne snad svou estetičností, ale atmosférou izolovaného klidu, ve kterém si čas na ropné plošině ubíhá svým vlastním, pomalým tempem. Díky tomu se mohl rozvinout vztah těch 2 a mě je moc bavilo pozorovat. Josefovu neúnavnou snahu zapůsobit na „sestru řádu Kuřete a rýže“, a naopak Hannino postupné, opatrné otevírání se. Snímek se mi líbil až do podivného setkání s „důvěrnicí“. Konec se už tak nějak dal čekat. Za mě solidní 4*. „Coro...“ - „Ano?“ - „Jak se dá žít s tím, co se stalo? S důsledky? Jak žít s nebožtíky?“ - „Nevím. Člověk prostě musí žít dál. Všichni vlastně žijí pro budoucnost. Anebo ne. Někdo to nezvládne.“ (06.11.2022)

Nádherná súhra deja a hereckých výkonov. Krásny príbeh. bez zbytočných "prestávok" nádherne vyrozprávaný a zahratý ... tá herečka (S.Polley) bola super ..... SLOVÁ NAOZAJ NIEKEDY POMÁHAJÚ UĽAHČIŤ BÔĽNEJ DUŠI AJ TELU. Bolo v ňom cítiť slanosť mora, studenosť železnej konštrukcie a nesmiernu krehkosť zlým osudom poznačenej ženy. Ďalší film španielskej produkcie, ktorý ma prijemne prekvapil, spoľahlivé 4b. (15.02.2013)

Depresivní pohled na mladou ženu je zábavný asi tak prvních 20 minut. Lineární a pomalý scénář postupem času unavuje. Všichni se tváří zakomplexovaně nebo ublíženě. To se dá ještě pochopit, horší je to však ve druhé části, kde jsme svědky citového vydírání diváka. Tajemství slov se tváří jako přemýšlivý a náročný kousek. Bohužel je to klišoidní pseudo-psychoanalytické nedrama , kde se potřebují všichni jen vykecat. (16.12.2009)