Reklama

Reklama

Robert Langdon je expert na náboženskou symboliku. Během autogramiády své knihy v Paříži je policií požádán o spolupráci při vyšetřování vraždy hlavního správce Louvru, Jacquese Sauniera, se kterým se měl toho dne setkat. Saunier, kterého střelil albín Silas, totiž před smrtí popsal své tělo i podlahu kolem sebe podivnými symboly. Robert se je snaží kapitánu Fachovi vyložit, objeví se tu však policejní kryptoložka Sophie Neveu, která Roberta tajně varuje, že ho Fache hodlá zatknout za vraždu. Pomůže mu uprchnout a společně s ním se pustí po stopách Saunierových šifer. Vyjde najevo, že zavražděný muž byl dědečkem Sophie a podle všeho patřil k tajné organizaci Převorství sionské, která po tisíce let ukrývá a chrání tajemství svatého grálu. Mezitím Silas, který na pokyn biskupa Aringarosy a vlivné církevní organizace Opus Dei také pátrá po grálu, zjistí, že ho Saunier oklamal a svedl na falešnou stopu. Robert a Sophie uniknou kapitánu Fachemu, posedlému jejich zatčením, a podaří se jim získat da Vinciho šifrovací přístroj kryptex, ukrývající údajně tajemství grálu. Spojí se s britským historikem a milionářem Teabingem, se kterým pokračují do Londýna, kde je čeká nejedno nebezpečí, ale také šokující pravda o tajemství grálu. (TV Nova)

(více)

Videa (6)

Trailer 1

Recenze (1 468)

Isherwood 

všechny recenze uživatele

Novým Umbertem Ecem se spisovatel Dan Brown rozhodně nestane, přesto je jeho kniha vcelku čtivá (za 2 dny na praxi v knihkupectví zašitý za regálem). Bohužel varianta přepisu je dosti nešťastná, jelikož doslovné lpění nejenom na jednotlivých scénách, ale často i samotných replikách, které jaksi bez dalšího vysvětlování ztrácí na významu a logice, se tím pádem stane souvislým sledem dialogů, z nichž byly ty nejožehavější konspirační teorie, jenž tolik prudí papaláše ve Vatikánu, potlačeny do pozadí. Přesto klobouk dolů před Ronem Howardem za to, že i přes přemrštěnou stopáž to relativně dobře odsýpá a nebýt trapné automobilové honičky vykrádající The Bourne identity a dosti nešikovně natočených flashbacků, bylo by to více než ok, jelikož scéna, kdy Langdon přemýšlí nad kryptexem a před ním se vytváří vzpomínka na pomník Issaca Newtona, je úžasná, stejně tak jako závěrečné pokleknutí. Tom Hanks se do hlavní role nehodí ani trochu (rádoby mladický vzhled tomuto panu herci nesedí), naproti tomu albín Paul Bettany je excelentní, včetně přesně zvoleného akcentu. Thrillerová jednohubka, která by, nebýt tak silné reklamní masáže, za pár měsíců nechala na sebe sedat ve videopůjčovně prach. ()

Lima 

všechny recenze uživatele

Howard je v tom nevinně. Lépe děj, ve kterém se primárně mluví a mluví, asi zfilmovat nešel. I herci solidně odváději v rámci svých možností to, co jim umožňoval scenář (Hanks i ta Tautou byli v pohodě, o McKellenovi ani nemluvě). Dokonce ty dvě a půl hodiny utekly celkem rychle. Proč tedy 2*? Problém je v blábolivé předloze a logicky z toho i scenáře. Brown plete jablka s hruškami, historii s bájemi, vytváří jako obratný manipulátor konspirační teorie, které se sice krásně poslouchají (a čtou), ale jsou v jádru vycucané z prstu a spíš než ke kontroverzi mají blíže k hlouposti (ale co bych čekal od člověka, který si ve své ´Digitální pevnosti´ plete bity s bajty, že ano). Jak si mám potom užít takový film, když to, co mi předkládá - od myšlenky až po nevěrohodné postavy - je jeden veliký nonsens (v závěr, při odhalení pointy, jsem už jenom čekal, že se tam někde objeví Monty Python a zazpívají nějakou písničku). Veliké tržby chápu, vydatná mediální a reklamní masáž dokáže divy ("Film století!" apod.), spíše se divím - tohoto "Danikena pro chudé" se prodalo 60 milionů výtisků? No proti gustu žádný dišputát a každý má to, co si zaslouží, pravdaže. ()

Reklama

Anthony 

všechny recenze uživatele

Knihu jsem nečetl. Když jsem o ní poprvé slyšel, velice mě zaujalo téma (mám podobná tajuplná pátrání a odhalení rád) a těšil jsem se na ni. Podobně jsem se těšil na film, ačkoli mě dost zchladily první rozporuplné reakce. Ale nakonec jsem na film šel s tím, že je to moje oblíbené téma a hrají tam mí oblíbení herci a hudbu dělá můj oblíbený skladatel. A výsledek: přeplácaná, za vlasy přitažená a nudná slátanina. Herci hrají špatně (zaujal jen McKellen a Bettany), film je zbytečně natahovaný a nedokáže strhnout. Neustálé zvraty působí až komicky. Podobně komicky působí některé neskutečně nevěrohodné scény - např. velmi rychlý výstup z letadla či scéna, kdy na dvojici míří zloduch pistolí, náhle kolem přeletí holub nebo co a dvojice uteče... Jediný kdo nezklamal a vytvořil nádherné dílo je skladatel Hans Zimmer, zvláště ke konci jsem měl chuť zavřít oči a jen poslouchat (hudebně nádherně podbarvená závěrečná scéna cesty k Louvru). Nějak nechápu, kde se stala chyba - herci prvotřídní, režisér - zručný profesionál, téma zajímavé. Nejspíš je problém u scénáře, a je-li to tak věrná adaptace, jak se zde píše, tak již u předlohy - jde o slepenec všech možných fantasmagorií, které nedrží vůbec pohromadě. Na knihu jsem se těšil, ale po filmu už snad ani nemám zájem. Kdyby nebylo hudby, šel bych ještě o jednu hvězdičku dolů. ()

flanker.27 

všechny recenze uživatele

Co napsat o filmu, na který má svůj názor už snad každý, filmový fanda nefanda. Tyler víceméně napsal to, co si o filmu myslím já, takže jen doplním, že Ron Howard myslím odvedl poctivou filmařskou práci, rozhodně bych film nebral jako čistý výcuc paněz bez vloženého úsilí. Kompozice některých scén a práce s kamerou je výborná, zvláště oceňuji zrnité flashbacky a "historické" exkurzy. Film jako takový je samozřejmě limitován knihou, výhrady bych neměl ani tak k obsahu, jako spíš ke značné překombinovanosti děje a samozřejmě k přizpůsobování si některých faktů, ale v tom zase není Šifra zdaleka výjimkou, dokonce bych řekl, že se stále jedná o historicky přesnější dílo, než většina americké produkce :)). Herecké výkony odpovídají ději, Hanksův účes není tak strašný a Audrey vypadá docela roztomile. Hodnocení je přesně na 3,5, dal bych tak 7/10, v pětistupňové škále volím nakonec 3, film je totiž ke své škodě moc známý projekt, za jiných okolností bych asi dal 4. ()

Douglas 

všechny recenze uživatele

Pominu-li argumentační pomýlenost tvrzení některých kritiků, že "film je dobrý, protože vše, co je na něm špatné, bylo už v knize," musím s nimi navíc nesouhlasit. Snímek se vůči knize stylisticky i narativně vymezuje a jakákoliv podobnost vychází spíše z povrchního srovnání příběhů. Nadsazený akcent předlohy totiž nahradil akcent mysticizující, což radikálně mění vyznění a žánrový příběh je reprezentován bezmála jako náboženský obřad, v němž není primární informace samotná, ale proces jejich zdánlivého podávání. __ Jakkoliv je literární předloha z mnoha důvodů výrazně problematická (= blbá), je evidentně psaná s jistým hyperbolickým nádechem. Inscenuje tak velká konspirativní odhalení či (pseudo)seriózní setkání odborníků stejně okázale jako žánrově determinované scény bičování, neustálých úniků, rituálních vražd nebo řešení zašifrovaných zpráv. Střídání těchto dvou diskurzů tvoří společně s atraktivním vnímáním historie feministickou optikou tvoří formální dominantu knihy… __ Příznačné pro obměnu narace a stylu je už úvodní sekvence, v níž postava A honí po Louvru s pistolí postavu B, aby z ní dostala nějaké informace a pak ji zabila. V knize je situace inscenována jako žánrová a narativně ustavující. Subjektivní popisy pocitů a myšlenek postavy B tvoří klíčová čtenářská vodítka pro uchopení následujícího děje. Filmová podoba týž scény je natočena hlavně prostřednictvím dlouhých detailů na obrazy na zdech, které jakoby nezúčastněně (a s nimi i divák) shlížely na anonymní muže pod sebou. Finále scény film nakonec rozmělní v nesmyslné a kontraproduktivní paralelní montáži se scénou následující. __ Nahrazení žánrovosti a narativity falešným mysticizmem nakonec filmu umožňuje pod rouškou transcedence ohladit všechny ideologické hrany předlohy, takže v něm nejsou velká tajemství, zásadní konspirativní odhalení, proticírkevní pasáže, feministické čtení minulosti a ve výsledku ani žádné postavy, tvořeny v knize především reprezentací výše zmíněného. Vznešená inscenace ničeho zpomaluje čas, postavy mluví pomalu, šifry samotné jsou ve výsledku marginální a ačkoliv hrdiny neustále někdo honí, vždycky je dost času na dlouhý dialog (např. scéna, v níž padouch ve stínu počká, než si dopovídají, a teprve potom zaútočí). __ Nejpodivnější "vyprazdňující" modifikací však prošlo trojí finále, jež v knize vychází z řady vodítek v předchozích pasážích. Ty však snímek postrádá a inscenuje "první" finále jako moment zásadní spirituální katarze, kdy kamera ve spirálách za doprovodu burácivé hudby oblétá hrdinu, před nímž z prostoru nesmyslně vystupují digitální objekty (ačkoliv implicitně jde o prostou logickou dedukci). Podobný model pak film aplikuje v posledních minutách, kde je ještě intenzivnější, protože musí zakrýt absurditu celé scény, když hrdina největší tajemství odhalí náhodou při holení. Výsledkem je hvězdně obsazený hollywoodský blockbuster, který tradiční narativní model (už sám o sobě v knize hrozně nefunkčně uchopený) zcela vyprázdnil a nahradil falešnou mystikou (korelující s otravně "sugestivní" hudbou). () (méně) (více)

Galerie (70)

Zajímavosti (57)

  • Kvůli silným světlům, potřebným k natáčení, nedostal štáb povolení natáčet skutečnou Monu Lisu. Proto štáb musel použít repliku. (imro)
  • Kvůli postavě vražedného mnicha Silase (Paul Bettany) se sněhobílou pletí snímek pohoršil americké sdružení albínů. "Od roku 1960 jde o 68. snímek s démonickým albínem," konstatoval šéf organizace Michael McGowan. (Divočák)
  • Celosvětová premiéra proběhla 17. května 2006 na filmovém festivalu v Cannes. (Varan)

Související novinky

Na mladého Hana Sola dohlédne Ron Howard

Na mladého Hana Sola dohlédne Ron Howard

22.06.2017

Hollywoodem tenhle týden otřásl odchod Phila Lorda a Chrise Millera od sólovky Hana Sola. Šéfka Lucasfilmu Kathleen Kennedy je propustila měsíc před koncem natáčení, jelikož se jejich vize začala… (více)

Koho čeká Inferno s Langdonem?

Koho čeká Inferno s Langdonem?

19.02.2015

Šifru mistra Leonarda ani Anděle a démony nepotkaly moc příznivé ohlasy. Po finanční stránce ale oba filmy mocně zabodovaly, takže není divu, že uvidíme pokračování. V adaptaci dalšího románu Dana… (více)

Toma Hankse čeká Inferno

Toma Hankse čeká Inferno

27.08.2014

Pokud znáte knižní tvorbu Dana Browna, mělo by vám být z nadpisu všechno jasné. Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony bude na velké plátno konečně následovat další dobrodružství symbologa Roberta… (více)

Symbol je ztracený, ale našel režiséra

Symbol je ztracený, ale našel režiséra

22.10.2011

Ron Howard, který natočil Šifru mistra Leonarda a Anděly a démony, se na třetí langdonovku vykašlal kvůli adaptaci westernové fantasy Stephena Kinga „Temná věž“. Tu mu ale studio Universal nakonec… (více)

Reklama

Reklama