Tam, kde jsem nikdy nebyl

Dle mého názoru mimořádné dílko, které se vymyká všem fyzikálním i jiným zákonům a lze ho přirovnat jen k filmům Král rybář a Hook. A stejně jako Robin Williams mohl vzlétnout v Hookovi jen díky tomu, že zapomněl, že je dospělý, tak i zde je třeba zapomenout na všechno a CHTÍT tomu věřit. Jen tak se divákovi povede dostat do království Neverwas, kde je bláznem a králem jeden a tentýž člověk. Fantazie však není jedinou dějovou linkou, smíření se se smrtí otce i se sebou samým jest rozměrem dalším. Film měl možná i vyšší ambice na úrovni Přeletu nad kukaččím hnízdem, ale nakonec zůstalo přece jen u té pohádky a to je dobře. 90% (19.10.2014)

Pro někoho možná krásný poetický příběh, pro mě celkem nuda, klížily se mi oči. Dokud se děj odehrává na psychiatrii a je lehce tajemný, ještě se to dá, ale potom mi to připomínalo opravdu nějakou fantasy pohádku, pak akční pasáž a takový nijaký konec. Trochu moc žánrů spletených dohromady. Když už nějakej pohádkovej fantasy svět, tak raději ten Williho Wonky. (21.04.2010)

Obsadit charismatický hlas a výzor Iana McKellena do fantasy šmrncnutého projektu byl samozřejmě chytrý tah a sám McKellen dělá co může, aby jeho pojetí domnělého krále z fantaskní říše bylo co možná nejméně podobné jeho zásadní roli (pro žánr i jeho samotného), tedy Gandalfovi. Právě na něj jsem si ale při sledování filmu vzpomněl nejčastěji a celkovým vyústěním filmu zdál se potom docela zklamaný a snad i podvedený, protože podobný koncept předvedl už SVĚT PODLE PROTA, kde ty pocity byli velmi podobné, přesto film jako celek daleko lépe držel pohromadě a nebudil tak neodbytný pocit nekomletnosti. Nemůžu si pomoci, ale psychologické drama (navíc velmi dobře obsazené) mohlo přeci klidně dopadnout jako přiznaná fantasy, vůbec nic by se nestalo a zase by to bylo alespoň nějaké oživení. Překvapení tam, kde ho již člověk nečeká. 60% (24.11.2009)

----- "Já vím jen to, že příběhy si častokrát hledají vypravěče ... a ne naopak." ----- TENHLE příběh živí víra a fantazie, vzpomínky ... a bláznovství. Nemá nijak zvlášť pevné základy, ve své podstatě je velice lehce zpochybnitelný - a tak je na vás, jak se k němu postavíte. Je poměrně těžké zachovat si neutralitu ... ve vztahu k němu. Buďto ho bez milosti rozcupujete na kousíčky - nebo přijmete jeho zasněný a tím pádem trochu nepraktický náhled na svět ... i jeho lehce posmutnělou poetiku. Víte, je dost dobře možné, že v našem poněkud hektickém, předimenzovaném, problémy zahlceném světě mohou být OPRAVDU šťastné jenom děti ... a blázni. Pokud jim to umožníte. P.S.: Zach Riley se rozhodně nechoval jako profesionál ... z čehož vyplývá, že klidně můžete mít to nejlepší vzdělání a všechny možné tituly - pokud se vás něco osobně dotýká, jsou vám k ničemu. (02.06.2015)

Pod vedením neznámeho režiséra Joshuau Michaela Sterna, ale zato s naozaj hivezdnym obsadeným vzniká film o návrate do bájnej krajiny s priblblým a obohratým názvom Neverwas, vymyslenej spisovateľom, ktorého syn ani otcovu knihu nikdy nečítal. Celý film je však strašne o ničom, neoriginálny prístup režiséra presne sa držiaci šablóny formuje príbeh úplne bez šťavy a potrebného kúzlo, ktoré by si zaslúžil a nič veľké sa nepokúšajú ani herci. Možno najviac zaujme Gandalf, ktorý tu chovanec psychiatrického ústavu pôsobí, zo svojou tvárou asi najpresvedčivejšie - dokonalý blázon. Film má neozaj veľmi zaujímavú (a svojim spôsobom aj divnú) farebnosť, vznikajúcú nasvieteným a až hlavne presvietením interiérov, čomu som až tak veľmi nechápal, pretože vizuálnu stránku to nijak výraznejšie nezlepšuje. Za najlepšie odvedenú sa dá označiť príjemná klavírna hudba Philipa Glassa, dávajúcu snímke pohodovú atmosféru, zvýrazňujúcu tiež to, že v celom filmo akoby o nič nešlo. Na 2* určite nie je, skôr tak 2,5*, ale mal som veľký problém film dopozerať nakoľko 100 minút vyznievalo skôr ako 200. Dobre vystihol Nick Tow. (26.02.2008)