Domino

Film o tom, že i ten nejdrsnější chlapák může být nakonec nalomen ženou a i ta nejdrsnější žena nakonec podlehne sociálnímu cítění....Tahle Scottova popová avantgarda se velmi těžko nějak objektivně hodnotí. Od toho, na co jsme u hollywoodských filmů zvyklí se totiž liší natolik, že je obtížné ji hned správně uchopit. V Domino zašel Tony jednoznačně nejdál ve své pověstné obrazové extravaganci (hojně vystrkující růžky už v Man on Fire) a na jedovatě žlutém filtrovém podnose servíruje přesvětlené scény, neobvyklé úhly kamery a střih ve stroboskopickém rytmu. Taktéž scénář Richarda Kellyho se vymyká všem konvencím a v přístupu k divákovi je ještě přidrzlejší, než ten k Donnie Darkovi....Celý scénář totiž stojí na motivu ošemetné pravdivosti a spolehlivosti vyprávění, což dobře vyjadřuje už úvodní titulek "Natočeno podle skutečných událostí. Tak trochu." Pravda je realativní a několikrát je ve filmu odhaleno, že nějaká událost proběhla jinak, než jsme dříve viděli, a "lživá" scéna je záhy nahrazena "pravdivou"...Ve všem tom zmatku a formálním běsnění se naštěstí tvůrcům daří udržovat film jakž takž přehledný, což se bohužel netýká té nejklíčovější dějové zákruty o prvních dámách a uloupených penězích, takže vám možná budou občas před očima naskakovat velké tučné otazníky....Ano, Domino je film zajímavý a velice progresivní, je ovšem otázkou, zda všechny ty novoty v pojetí potěší diváka (zejména v prostřední části jsem byl z filmu už docela otrávený, možná kvůli té vlezlé žluti) a zda vůbec znamenají jakýkoli přínos. Domino po nás chce, abysme se jí hlouběji zabývali, abychom přistoupili na její hru a pokusili se ji vnímat jinak, než jak jsme tomu navykli u ostatních filmů...Jak říkám, je těžké tohle hodnotit, takže ony udělené tři hvězdičky prosím vnímejte jako kvantitavní vyjádření výsledného diváckého zážitku, nikoli kvality snímku.... (05.07.2008)

Je to tak 3 a půl*. Bohužel velmi slušný scenář, překvapivě uvěřitelnou Knightley a nadpozemsky drsňáckého Rourkeho zabíjí Scottova onanie nad svými klipovými schopnostmi, nadužíváním barevných fitrů a hyperaktivní střihačova ruka. Dostat to do ruky trošku uměřenější schopný tvůrce, byl by z toho filmeček par excellence. (21.03.2006)

Tak tohle už Tony Scott přepískl. Volně se nechal inspirovat životem profesionální lovkyně lidí, takže Keira Knightley na molu bije modelky, splachuje zlaté rybičky do záchodu, sjíždí se mezkalinem, drsňáky ukolíbá tanečkem, sleduje, jak její kolega amputuje cizí ruku brokovnicí a bravurně ovládá všelijaké druhy zbraní. Násilný příběh hodně odbočuje, hodně blábolí o ničem, kamera neustále snímá jakékoliv odhalené místo Keiry Knightley. Scott je stále agresivnější, zrnící obraz, ruční depresivní kamera, přesycené barvy, střih střídá střih, a ten zase další a ten.. Prostě stále dokola!! Knightley přeměnou šokuje, ale raději ji mám v jiných látkách, Mickey Rourke si vedle Sin City užívá svůj možný comeback, Scottův rukopis je pro tentokrát ale docela silně nečitelný. A v tomhle případě si ho docela neuhlídal, protože z těch dvouvteřinových záběrů místy bolí hlava. Vedle Scottových klasik typu Nepřítel státu, Muž v ohni nebo Poslední skaut to neobstojí, ale na ty tři hvězdy (pustil jsem si po letech) se nakonec vyškrábeme. (13.03.2006)

Neznášam Scottovu hru s farebnými filtrami, prepáleným svetlom a podobnými hračkami, a práve v Domino je ich azda najviac za celú jeho kariéru s tragickým koncom. Čo sa týka filmu, netuším, či chcel režisér, alebo azda scenárista parodovať sám svoje dielo, ale na film podľa skutočným udalostí je Domino prehnané, afektované a neskutočne prekombinované. Zato Keira je skvelá a v drsnom rebelskom štýle jej to sekne. Prekvapivo až tak nevadil mne nepríliš sympatický Miky Rúrka a neprekvapivo zasa Ramírez. Výborná Lucy Liu a letmo odbavený Christopher Walken, to sa len tak v jednom filme nevidí. Ale čo už. Ešteže aj neskôr točil Scott lepšie filmy. (28.02.2013)

Slátanina všeho potácející se mezi bezobsažnou absolutní nudou a dojákem s násilně implantovanou „sociálně-soucitnou“ pointou. Se Scorsesem by se Kellyho rozmáchlý a komplikovaný scénář možná ujal, zvlášť kdyby v něm Marty zvýraznil satirické motivy a trochu víc se přimkl ke Keiřiným pocitům (ne jen prostřednictvím zlatých rybiček). Jenže magor Scott svým vizuálním běsněním Kellyho povrchní předlohu ještě víc vyprázdnil, vygumoval a poskytl tím nesourodou pitomost, která má par hlášek i chytrých momentů, ale ani díky nim nepřekročí hranici načančané a nezajímavé nudy. Trpěl jsem v kině jako dlouhé měsíce předtím ne. A přeju si, aby Scott konečně pochopil, že neustálá touha být cool a trvalé prolínání frameů, ve výsledku zabíjí efektnost jednotlivých scén i celku, Přitom by stačilo tak málo – filtrovanou kameru na chvíli zkrotit a kytary napálené do jejich pohybu nechat vyniknout daleko nad okolní vatu. Zkrátka nedobré. S pár svěžími místy a chlapeckou Keirou, která není ani drsná, ani sexy... prostě nic. Stejně jako celé Domino. Rádoby drsný biják o potřebě zaopatřit děti. (07.12.2005)