Kim Novaková se v Genezaretském jezeře nikdy nekoupala
- Kim Novak badade aldrig i Genesarets sjö (více)
Režie:
Martin AsphaugKamera:
Philip ØgaardHudba:
Stefan NilssonHrají:
Anton Lundqvist, Jesper Adefelt, Jonas Karlsson, Johan H:son Kjellgren, Donald Högberg, Helena af Sandeberg, Anders Berg, Anders Ahlbom Rosendahl (více)Obsahy(2)
Když přišla Ona, země se zachvěla, škola se stala rájem na zemi a srdce bojovníka začalo bít rychleji... Švédský film o chlapeckém dospívání a kráse ženských křivek.
Půvabný rodinný příběh o dvou dospívajících chlapcích na švédském venkově natočil scenárista a režisér Martin Asphaug podle románu Hakana Nessera. Dva čtrnáctileté "skoromuže", dostatečně protřelé životem, doslova očaruje a přibije do školních lavic příchod "nejkrásnější ženy světa", podobné hvězdě filmového plátna Kim Novakové. Vlastně ještě mnohem hezčí. Kráska se dokonce stane jejich zastupující učitelkou a škola je tímto pro Erika a Edmunda rájem na zemi. S jejich kráskou ovšem začne chodit Erikův starší bratr Henry, chlapec světácký, pohledný a zkušený. Není ovšem sám, kdo jeví zájem o plavovlasého anděla, a události naberou nečekaně temný spád. Erik a Edmund jsou však muži se srdcem na pravém místě.
V roli půvabné učitelky uvidíme mladou švédskou herečku Helenu af Sandeberg, která má za sebou již hlavní role v řadě filmů, např. Zingo (1998), V posteli se Santa Clausem (1999).
Autor románové předlohy Hakan Nesser (1950) patří k nejoblíbenějším současným švédským spisovatelům. Proslavil se především svými kriminálními romány s vrchním komisařem Van Veeterenem.
(oficiální text distributora)
Recenze (62)
"Život má být lehký jako letní den pro motýla." V tomhle duchu se odvíjel tenhle zpočátku idylický prázdninový příběh, plný klukovského mudrování nad životem a okouzlení Ewou alá Kim Novakovou. Pak přišel den, který už nebyl tak lehký jako letní den pro motýla a vzpomínka na něj je pro Erika přece jen bolestná. Nostalgické, příjemné, trochu poetické, ale chybělo tomu trochu víc něčeho, co by se dotklo mých emocí. ()
Má to severskú atmosféru - mlčanie v lone krásnej prírody, prvá "veľká láska" a životné pravdy utrúsené otravným starším bratom v nevhodných chvíľach. Ale chýbalo tomu čokoľvek, čo by človeka vtiahlo do deja, vlastne to dej takmer rnemalo. Pripomínalo to skôr prázdninovú letargiu, v ktorej režisér od začiatku naznačuje nastávajúcu tragédiu. Tá si dáva načas, a keď už nastane, chýba akékoľvek dramatično aké ponúkajú napr. americké filmy podobného tipu. Dej a idea filmu sú pre mňa veľmi podstatné. A tu boli tieto dva komponenty málo výrazné. ()
Zdá se to jako milý nostalgický film o vzpomínkách na dětství. Jenomže konec je šokující, odhalí, že to, co se odehrávalo, mělo svou velmi drsnou, neukázanou, stránku. A ti malí, dospívající a ještě tak křehce nevinní kluci se zachovali jako muži. Z ještě dětského pohledu správně, z dospělého možná příliš tvrdě. Byť si to ten násilnický hajzl zasloužil! ()
Hm, tenhle malý, krásný filmek mě vrátil o nějakých 13, 14 let zpět - doba dospívání, chlapeckých her a letních prázdnin. Není špatné takhle zavzpomínat. Obzvlášť když asi každý kluk měl svojí platonickou Kim Novak. Já na tu svou vzpomínám dodnes, tyhle krásky tu byly, jsou a budou i pro příští generace - jako inspirace, můzy, nebo jen lechtivý sen. Kim Novak po shlédnutí tohoto dílka zas jednou vstoupila do mého snového života, přál bych si, aby to nebylo zdaleka naposled. 8/10 ()
"Rakovina, šukat, smrt, láska" . . . Ano, "mohlo to být takový superléto", strávené ve staré chatě "Genezaret" u jezera, které jako by zůstalo zachováno od dob Ráje... Mohly to být poslední pohodové prázdniny dvou dorůstajících kamarádů a staršího už dosti protřelého bratra jednoho z nich... Leč do jejich životů osudově zasáhla "bez varování jako anděl z nebe" krásná učitelka Ewa a její zálet se starším z bratrů... "Člověk míní a Bůh mění", praví mladý Erik jako jednu ze svých oblíbených >pubertálních< frází, pochycených od otce, aniž by si uvědomoval, jak hlubokou má >pravdu< - byť nakonec se celý smysl slov obrátí a člověk sám na Boha si zahraje... . . . A tenhle film je takový malý úžasný příběh, film o vzpomínání na událost kdysi dávno před čtyřiceti lety, která ovlivnila životy všech protagonistů - a vlastně nakonec pak tak nějak fatálně v nejlepším možném rozřešení, i když za cenu smrti jednoho z nich... A tak - i když nakonec ani v závěru filmu není tak zcela jasné, kdo tenkrát doopravdy zabil toho debila "Kanóna" Beru Albertssona, surového a stupidního snoubence Ewy - ve snech žáků puberťáků jakési blonďaté bohyně, idealizované převtělení herečky K.N. - není to vlastně vůbec důležité. Stejně tak jako jestli ono kluky oblíbené "SupePríma" je v jejich slovních hrách jedno slovo nebo dvě... . . . Pravda zůstává jen jedna. Erikovi po těch letech zbylo už jen to tajemství, jen vzpomínky na krátké ale zásadní přátelství, na nepřekonatelnou bratrskou soudržnost, na předčasné dospění a na první velkou, byť platonickou lásku, odbytou masturbací při šmírování za oknem. A taky smíření se se sebou, se svým svědomím a vědomím o zločinu, který asi se však musel stát a kterým nejspíš byly zachráněny životy jiné... . . . Přes svůj složitý název je tohle dílko pomalu plynoucí a svým způsobem jednoduchý, leč dle výtečné předlohy perfektně civilně odehraný a mistrovsky natočený skvělý film, s podivuhodnou atmosférou plnou nenápadných symbolů a tajemství, s nostalgickou atmosférou ztraceného mládí a smíření se s životem. A ta jednoduchost je síla a krása, vlastně možná víc, než nějaká velkolepá gesta. V životě i ve filmu! - - - - - (Poprvé viděno 16.11.2008 na dvd, komentář zde jako šestnáctý - 16.11.2008) ()
Galerie (15)
Photo © Svensk Filmindustri
Zajímavosti (4)
- V krátkom dokumente, ktorý bol odvysielaný v súvislosti s premietaním filmu na Sveriges Television 19. decembra 2008, Nesser povedal, že kniha je založená na skutočných udalostiach a v podstate je založená na príbehu postavy s menom Erik (Anton Lundqvist), ktorý je rozprávačom deja. (Arsenal83)
- Film sa natáčal v Askersund, Trollhättan, Vargön a Vänersborg vo Švédsku. (Arsenal83)
- Román Håkana Nessera z roku 1998 s rovnakým názvom sa považuje za vrchol jeho tvorby. (Arsenal83)
Reklama