Režie:
Jiří StrachScénář:
Ivo PelantKamera:
Petr PolákHudba:
Zbyněk MatějůHrají:
Jiřina Bohdalová, Jiřina Jirásková, Josef Somr, Jiří Dvořák, Oldřich Vlach, Lucie Benešová, Jiří Štěpnička, Zuzana Slavíková, Bára Munzarová (více)Obsahy(1)
Byl osudný srpen a ničivá povodeň zpustošila Čechy. Paní Gabriela žila sama v prostorném bytě nedaleko Prahy. Možná chtěla jenom pomoct, možná chtěla i něco víc: tak či onak zatelefonovala do zpravodajství, že nabízí ubytování starší postižené ženě. Druhý den přicestovala paní Věra jenom s taškou osobních věcí, které stačila zachránit z vytopeného karlínského bytu. Jenže i tahle žena možná hledala něco jiného než střechu nad hlavou. Ono vůbec všechno bylo trochu jinak, jak postupně vyšlo najevo. V každém případě však tahle situace nabídla oběma ženám šanci vyřešit své životy, které už se chýlily ke sklonku... (oficiální text distributora)
(více)Recenze (75)
Jiří Strach umí zvládnout i takové dvě velké herečky? Gratuluji - jako herce ho nemusím, ale jako režisér mě stále více překvapuje. Další dobrý TV film od tohoto režiséra. ()
Vypomoc osobe, ktera to nejvice potrebuje je zasluzny cin, ale clovek je nevyzpytatelny tvor. Tema povoden si zaslouzi podobnych filmu vice, protoze se zatim jedna o nedotcenou a pribehove nevycerpanou studnici. Nejvice mi vadil televizni pristup k latce, protoze celek pusobi nuzne a omsele, i kdyz stacilo malo a dany reziser podobne veci umi. 70% ()
Tady jsem skoro i váhal, jestli nedat plný hodnocení, ale nakonec ne. Přecejenom jsou tu pasáže táhlejší a technicky to kdovíjaká podívaná není. Ale čtyři hvězdičky to jsou sakra poctivý, Povodeň pro mě byla velkým překvapením. 😮👌 Především díky dalšímu skvělýmu výkonu Jiřiny Bohdalový, které zdatně sekunduje druhá z Jiřin (byť z týhle dvojice hraje jasně druhý housle 🎻), i milé roli Pepy Somra. A pak je tu samozřejmě zajímavej, neotřepanej, až dechberoucí příběh, kterej mě bavil od první chvíle a gradoval až do samotného finále. Režii těhle malejch českejch filmů má Strach zmáknutou na jedničku, tohle byla přesně záležitost, kde se musel cejtit jako ryba ve vodě. A víte co? Já tam tu pětku nakonec bouchnu. ⭐⭐⭐⭐⭐ ()
Jirku Stracha považuju už delší dobu za jednoho z mála českých režisérů, jejichž tvorba stojí za aspoň drobky pozornosti, když se k tomu přidají dvě dokonale hrající Jiřiny, jak to může dopadnout? No jak? .. plakal jsem .. ()
Již dlouho obdivuji práci scénáristy Ivo Pelanta, který (společně s malželkou Evou) napsal scénář k seriálům Ranč u Zelené sedmy nebo Hop a nebo trop. A když se filmu, který se zabývá originálním tématem povodní ujme Jiří Strach a do hlavních rolí se obsadí přední dámy naší herecké scény, Bohdalová a Jirásková... Je to kombinace od které jsem si hodně sliboval. Moje očekávání se naplnilo a tomuto krásnému TV filmu dávám plné hodnocení za úžasné herecké výkony a originalitu ve všech směrech. ()
Velmi psychicky náročný film. ()
Vše je již popsané výše, jen musím připomenout, že za pár let by mnoho mladších ročníků nemuselo pochopit zisk z pronájmu bytu Jiřinky Bohdalové, která jej rovněž měla v nájmu. Vše díky regulovaným nájmům :-) ()
Herecký koncert pani Bohdalovej a pani Jiráskovej. A je to Fučík ! ()
Jak tak pozoruju, tak Stracha můžu čím dál víc. Zde se pouští do ne moc veselého příběhu, s výborným scénářem, výborným provedením a ještě lepším (i když o to smutnějším) koncem. Somr, ale především Jirásková hrají výbroně. Příjemné překvapení. ()
Herecky nie je čo vytýkať, veď ústredné trio má čosi za sebou, no scenár je príliš vykonštruovaný. A s názvom sa nedajte pomýliť. Žiadne akčné scény neuvidíte.. ()
Smutný i veselý, překvapivý i předvídatelný, klidný i mrazivý.. A hlavně herecká "J" symfonie. Jiřiny samozřejmě vévodí tomu všemu, ale Jiří Dvořák svou nádhernou úlisností jemu vlastní nezůstává pozadu. A veselý, ač lehce chlípný, Josef Somr? Na facku i na potlesk. Malinko mi u těhto filmů vadí neustále se opakující hudební motiv, který se místy ani moc nehodí svou melancholií. Ale určitě si 80% zaslouží. ()
Skvela ceska drama v podani rezisera Jiriho Stracha,herecky koncert Jiriny Bohdalovej a Jiriny Jiraskovej,smutny,depresivny a emotivny pribeh odohravajuci sa za krasnej hudby,lepsi vyber si ani neviem predstavit,,naozaj je to film,ktory sa oplati pozriet si ho...:-) ()
"To mlčení stojí strašný prachy!" Naopak, ty dialogy a excelentní herectví dam Bohdalové a Jiráskové za všechny prachy stojí. Tohle citlivé drama rozhodně patří k tomu nejlepšímu, co Jirka Strach stvořil. ()
Duel Jirásková – Bohdalová, který dámy spolu rozehrály už ve Fany, zde dotáhly do úplné dokonalosti. Jiřinky pořád dokazují, že i přes slzy se lze smát. Dlouho jsem váhala, jestli se na tenhle film podívám, protože nemám ráda katastrofické filmy jako povodně, zemětřesení, konec světa... Zvědavost na herecké umění hvězd českého filmu zvítězila a teď lituji jenom toho, že jsem film nezhlédla už dřív. Není tak o katastrofě přírodní, je o katastrofách lidských. Zůstat v životě sám je horší jako nemít střechu nad hlavou. A že nebýt sám stojí daleko víc jako mít kde bydlet. „A je to Fučík!“ ()
Hodně silné kafe.. Naprosto brilantní psychologické drama.. A herecký koncert dvou velkých dam českého filmu. Byť může být příběh předvídatelný, tak mne to dostalo tak i tak... 100% - 5* ()
Mojou najobľúbenejšou českou herečkou je pani Jiřina Jirásková a aj to bol jeden z dôvodov prečo som si pozrel tento televízny film. Povodeň je herecký koncert oboch Jiřiniek, vynikajúco im sekunduje aj nedávno zosnulý Jiří Somr. Celý čas som sa nemohol zbaviť dojmu, že režisér Strach chcel nadviazať po 10 rokoch na excelentnú chémiu týchto dvoch herečiek vo filme Fany (Vrásky z lásky som nevidel), len s menším rozpočtom a komornejšou atmosférou. Režisér Jiří Strach televízne filmy „umí“ (snímky Brainstorm a Osmy ma dosť bavili), no prevedenie tohto príbehu mi prišlo skôr ako inscenácia, prípadne divadelné predstavenie. Samozrejme – vynikajúce. Aj keď hlavnou témou mala byť ničivá povodeň, ktorá sa prehnala Prahou v úvode nového milénia, pointa je úplne niekde inde – v medziľudských vzťahoch, rodinných tragédiách a osamelosti ľudí na sklonku života. Netreba zabúdať ani na typicky skvelú hudbu v pozadí, ktorá navodzuje trúchlivú atmosféru. Aj keď sa mi podarilo vžiť do oboch postáv, k úplnej dokonalosti predsa len trocha chýbalo. A budem teraz zrejme za naivného, záver ma zmiatol. Nie je mi jasné, či reálne tieto obe postavy žili aj v skutočnosti (keďže to tak režisér ukončil, akoby šlo o skutočné postavy)... ()
Ľudský príbeh o živote starších ľudí. Starosti, problémy smútky i malé radosti. Jednoducho obyčajný život obyčajných ľudí, ale podaný ľudskou rečou. ()
Tomu se rika herecky koncert. ()
Mezi televizními filmy je to jeden z nejlepších, co jsem kdy viděl. Protože spojení dvou nejlepších tehdy žijících hereček, Jiřina Jirásková už bohužel není mezi námi, fungovalo perfektně. Příběh zasažený do povodně je mnohem víc o přátelství a osamění postarších žen. Tím spíše v dnešním světě. Paradoxem je, že dnes je víc aktuální než tehdy, protože zatímco povodeň zaplavila určité části republiky, pandemie koronaviru způsobila, že starší osoby nesměly moc vycházet ven. A starší osoby byly ještě osamělejší. Stáří se jednou bude týkat každého z nás. Je to herecký koncert obou. Lehce smutný příběh, ale ze života. ()
Promyšleně napsaný příběh - postupné odhalování informací o jedné či druhé ženě vždy postaví dosavadní události do jiného světla. Toto napětí je udržováno celý film - o pravých pohnutkách nové spolubydlící nás tvůrci nechají tápat až do konce, kdy poznáme, že nic není jednoznačné... Patřičnou hloubku dvěma hlavním postavám dodávají jejich představitelky Jiřina Jirásková a Jiřina Bohdalová, ale Jirásková tentokrát svou kolegyni rozhodně válcuje. Bohdalová sice není špatná, ovšem ne zrovna přesvědčivě střídá dramatickou a komediální polohu. Nicméně když se obě dámy začnou vzájemně hašteřit, nemá to chybu - přičemž to nezavání estrádností podobně jako v Pojišťovně štěstí. Vadou na kráse jsou vedlejší postavy syna a snachy Jiřiny Jiráskové v podání Jiřího Dvořáka a Zuzany Slavíkové. Jsou to postavy velmi schématické, což zejména Dvořák svým hereckým podáním ještě podtrhuje. Byl to sice jasný tvůrčí záměr, ale jeho smysl jsem vůbec nepochopil, protože do filmu se to vůbec nehodí. Naštěstí je to jeho jediný výrazný kaz. ()