Mariňák

Scénář: William Broyles Jr. .. Místy velmi zábavná, místy zbytečně pozvolná vojenská satira, popisující denní pracovní náplň prázdných, zelených hlav americké armády aneb vítejte v pakárně, pane!!! Válečný konflikt se v průběhu dvacátého století rapidně změnil a ani ten Lovec Jelenů už zde není co býval.. Absenci nějakého děje vynahrazuje režisér Sam Mendes více či méně známými scénami, přidává spoustu nových a originálních, to vše koření velmi dobrým humorem a ironii. Stejně špičková je kamera a parádně sedící soundtrack. Ač se vlastně jedná jen o mozaiku úryvků z života vojákova, navíc protkanou několika současnými politickými narážkami, bez nějaké strhující akce a napětí, rozhodně si výsledek zaslouží pozornost. A to i díky hercům, neboť Jake Gyllenhaal skutečně září a to i vedle takové hvězdy jakou je nejen zde Jamie Foxx. Co dodat závěrem ?.. Sam Mendes natočil netypický film, který bych za válečný opravdu neoznačil, spíš se jedná o polodokument z moderní války, která, ač všichni tvrdí, že tomu tak primárně nebylo, je už podruhé vedena jen a pouze kvůli irácké ropě. Rozhodně dejte snímku šanci! Jinak nepochopíte, proč správný voják už nikdy nepustí svoji zbraň a péro z ruky. (17.02.2006)

Po dlouhé předlouhé době zase jeden nekorektní a pořádně odvázaný nářez, který si nehraje na přílišnou uměleckost (Tenká červená linie), ani se nesnaží diváka ohromit svou naturalističností bojových sekvencí (Ryan). Mariňák je cool válečná jízda, ve které jsou mistrovsky rozmixované všechny potřebné filmové ingredience (úchvatný vizuál, výteční herci, lehce filozofie a pořádně depresivní válečná atmosféra) přesně tak, jak si je lehce náročnější divák přeje. Některé scény jsou bezvadně inscenované, některé vtipné, některé šokující. Celek je však vynikající a poprvé jde o snímek od Mendese, ve kterém se divákovi nesnaží vnutit, že on je ten skvělý režisér, která točí jen a pouze umělecká díla (ať už je to pravda, či nikoli). Mariňák je fér záležitost, která dostane a není před ní uniku. (09.08.2006)

Tohle mi zkrátka sedlo. Možná je to tím, že jsem byl ve stejně znuděném a přemýšlecím rozpoložení jako Swoff a nebo taky ne. Teď je mi to celkem jedno. Podstatné je, že Mendes dokázal zachytit přesnou podstatu příběhu nepříběhu o psychologických tlacích na hlavy mariňáků v Perském zálivu. Těžko si člověk může představit jaké to je, když je přes půl roku v holé poušti a ani nemůže využít svůj výcvik. A aby toho nebylo málo, je po návratu odstrčen na okraj společnosti. Díky Jarheadovi jsem si jakousi představu vytvořil a popřemýšlel jsem si. Takže spokojenost. (13.01.2007)

Narukuj! Strýček Sam si tě žádá! Bude ti u nás dobře, zastřílíš si, zabiješ pár neamerických parchantů, svou vlast ochráníš a i najíst ti dáme... A nebo ne? Nuda v poušti neboli Sam Mendes potřetí. A opět o něčem jiném a zcela jinak než ve svých minulých počinech. Tentokrát přichází se sugestivně syrovým pohledem na život mladého mariňáka během první války v Iráku. Ten nejdříve projde drilem a celý natěšený je nasazen do války kde se nic neděje a jeho vysněná akce nepřichází, jen hlídkuje uprostřed písečných dun a čeká a čeká... A čeká. Film je sice jen slepencem jednotlivých scének (zvláště ta kdy se vojáci dívají na Apokalypsu mi jen tak z hlavy nezmizí, ostatně jako spousta dalších), ale i tak či právě proto je působivý. Navíc je do celkového vyznění přidána řádná dávka sarkasmu a satiry. Technická stránka je precizní (ano, kamera je skoro neskutečná; scéna s koněm uprostřed hořících naftových polí je dokonalost nejdokonalejší), použitá hudba taktéž. Herci jsou, jak již je u Mendesových filmů dobrým zvykem, do jednoho skvělí. Mendesova režie opět dokonalá, invenční a hýřící nápady. Kapitola sama pro sebe je Jake "Donnie Darko" Gyllenhaal, který opět dokazuje, že je jedním z největších talentů současné zaoceánské kinematografie. Pohled na nudu uprostřed moderního válečného konfliktu a dopad, který to zanechalo na jeho účastnících je o to zajímavější a mrazivější, že stejný pocit dokáže aspoň z části přenést i na diváky. (20.02.2006)

Natočit film, který zachycuje válku vedenou dálkově řízenými střelami a letectvem z pohledu vojáka, který ji prožije v uzavřené komunitě uprostřed nehostinné pouště bez přítomnosti žen, je hodně odvážné a hlavně svízelné. Chybí tady akce, riziko ohrožení, emoce vybičované strachem, zoufalstvím, nenávistí nebo bolestí. Sam Mendes to ale risknul a natočil snímek, který celkem věrně zachycuje nekonečné čekání na rozkaz a nasazení tak, aby divák naladěný na správnou vlnu nebyl zklamaný a měl slušný filmový zážitek. Mendes patří k nejtalentovanějším současným režisérům, nicméně je nutné zdůraznit, že k jeho tvorbě se váže i určitá opatrnost, hraje na jistotu a pracuje přes nespornou kreativitu především se zažitými konvencemi. Není to zkrátka nový Přelet nad kukaččím hnízdem, který jasně kritizoval systém a nabourával ho novými myšlenkami a odlišným pohledem. Když Forman svého času natáčel Vlasy, čelil neochotě americké armády a kritice pro nedostatek vlastenectví a protiamerické postoje. Mariňákovi by klidně mohl Pentagon nějaký ten milion ze svého rozpočtu přihodit, protože podle mě obsahuje podobně jemně dávkovanou skrytou propagandu "amerických hodnot", jaká se vyčítá Michalkovovi, když do svého remaku 12 přimíchal obdiv k osvícenému autoritářství. Z hlediska filmového řemesla se Mendesovi moc co vytknout, příznivce dynamické akce Mariňák pochopitelně zklame, ale pro mě je to solidních 75 % celkového dojmu. (05.03.2011)