Snídaně na Plutu

Červenky s červenými náprsenkami ví všechno. Pindík je záludný, a ať mu říkáte, co chcete, nepřestane ležet. Mít svůj domeček, svou pícku a svůj stoleček. - Úsměvné, rozverné, zábavné...a najednou bum!, smrt. Sledujeme cestu, hledání, nevzdávání se a nečekané nalezení. Působivý film s naprosto vynikajícím C.Murphym, skvělou kamerou a báječnou hudbou, kdy ještě dlouho po skončení mi v hlavě zněli - Rubettes, Slade, The Wombles, T-Rex, Dusty Springfield i Van Morrison ( Madame George, Cypress Avenue). Nečekal jsem, že film, který se snaží ukázat boj s jinakostí prolínající se s bojem za svobodu, víru a nezávislost, může být tak neuvěřitelně vtipný. Atentáty ovšem působily jak šlehnutí biče s ocelovými háčky. A přítomnost zde zvrhlého Bryana Ferryho jsem si musel potvrdit v závěrečných titulcích. (26.12.2011)

Verdikt: Film jsem viděl s českým dabingem, což NIKOMU NEDOPORUČUJI, již tak (záměrně) přehrávajícího Murphyho totiž doplňuje nesnesitelný hlásek, který vydrží do konce poslouchat snad jen masochista, díky tomu byl hlavní hrdina nesnesitelný, chápal jsem jeho rodinu, která ho vyhodila, nechápal jsem ty, kteří ho nezastřelili, když mohli atd., což výrazně ovlivnilo mé hodnocení. Ale stejně Cillian umí! (09.07.2007)

Príjemné a najmä nečakané prekvapenie. Transvestitov a ostatných "inakých" vôbec nemusím, takže začiatok filmu poznačila moja predpojatosť. Ale postupne ma moja obľúbená hudba a neskôr i príbeh a jeho stvárnenie začali vťahovať a pôvodne uvažované dve hviezdičky sa znásobili. A ktovie ako to dopadne, ak sa mi podarí vidieť ho opakovane? (17.07.2010)

Ani chvilku bych neváhal dát plný počet, ale film ze začátku nasadí zběsilé tempo, které se ke konci už trochu vytrácí. Některé scény jsou až moc dlouhé (rozhovor mezi Koťátkem a otcem skrze neprůhledné sklo), ale i tak je Snídaně na Plutu osvěžujícím filmem, který je postaven na výkonu Murphyho, který - a to nechápu - nebyl nominován na Oscara?? - a vězte přátelé, že se Denzel Washington, dřímajíc sošku, někde v koutu směje :)) (30.04.2006)

Je málo filmů, které mě posadí na zadek a příběh Patricka "Kitten" Bradena mezi nimi našel své místo. Citlivě odvyprávěná touha po identitě a potřebě lidské blízkosti, dožadující se naplnění dosti svéráznými, proto jedinečnými způsoby, v podání neskutečného C. Murphyho, provázená dobovou, skvěle vybranou hudbou, podtrhující poezii místy až geniálních záběrů - to je Snídaně na Plutu. Podstatu příběhu nejlépe vystihl sám Neil Jordan: "Film není pouze jednoduchým příběhem o transvestitovi - šlapce. Je to příběh o nevinnosti a proměnlivé síle představivosti a o tom, jak dobro mění svět - pokud to jen jde". Tak tak, i červenky to vědí:-) (26.03.2010)