Pusinky

Čekal jsem Snowboarďáky v ženském provedení. Dočkal jsem se originálních postav s výjimečnými vlastnostmi a charaktery, s originálním příběhem, se zajímavými zvraty, mnohdy nádhernými scenériemi (osamocené omšelé veřejné koupaliště a nudící se prodavačka vstupenek na toto koupaliště mají své kouzlo) a se zcela zvláštním pohledem na život. K tomu si ještě připočtěte, že miluju road-movie, a mám jasno. Čtyři hvězdičky dávám za výše vyjmenované, jednu ubírám za přílišný product placement a trochu zdlouhavý příběh, celkově se my však tento milý a pozoruhodný příběh líbil a nebudu mít problém se na něj podívat znovu... (03.05.2007)

,,že si trochu užijem, když jsou to naše poslední prázdniny. Že se popovezem, zapaříme“..... Sonda do životů a duší ,,náctiletých“ holek, plná živočišných scén a hledání sama sebe v perfektním podání tří holek, které to snad ani nehrály, za což patří K. Babinské poklona. Několik důvodů, proč má smysl film vidět: 1.) Nevím, kde chytnu svalovou slabost. 2.) Jsem vášnivým pozorovatelem Vrbaře čtyřtečnýho a koz mladých holek. 3.) Chci se stát zoufalým vytrvalcem. PŘÍBĚH **** HUMOR ne AKCE ne NAPĚTÍ * (26.09.2010)

Nejvyspělejší český film posledních let paradoxně natočila debutující režisérka Karin Babinská. Tři naprosto obyčejné holky a jeden mladý chlapec se vydávají na cestu, při které krom dosažení cíle každá z nich odkryje kousek ze svých tajemství. Citlivě napsaný scénář, pečlivá atmosféra a hlavně velmi dospělá režie tvoří velmi kompaktní celek, který funguje. Karin Babinská, jak se zdá, má smysl pro detail, ve snímku je několik scén, které se obejdou naprosto beze slov, přesto si však divák dokáže přesně domyslet, na co hrdinky myslí, zná je a prožívá příběh s nimi. Jasně zřetelný je důraz na co největší přirozenost, veškeré scény působí autenticky (jak po stránce dialogů, tak i po stránce obrazové). Pusinky se neskrývají za pastelovými barvami filtrů, ale odhadují všechny nedostatky i klady. Krásně je to vidět zejména na nočních scénách, jež jsou pečlivě nasvícené vykazují opravdu vysokou míru autentičnosti - jinak řečeno tma vypadá jako tma. Velmi sympatické jsou i zlomy v ději, ať je to již zcela nečekaná a drsná scéna znásilnění u benzínové pumpy nebo zásadní zlom mezi postavami v půli filmu, kdy se celý snímek vrhá do depresivní atmosféry absolutní bezmocnosti a je zcela jasně zřetelný úbytek sil u všech postav. Dokreslovat atmosféru se tu pak daří i pomocí neskutečných lokací, které jsou většinou velmi přírodní, ale přesto nesou jisté prvky nepříjemné průmyslové oblasti - nevím přesně jak své pocity popsat. Navíc mám sám pocit, jako bych na těch místech někdy sám byl. Nejsou to však místa něčím příliš výrazná, přesto však mají své kouzlo. Přesně tak aby na sebe nestrhávala pozornost, ale zároveň dokázala zaujmout - většinou jsem si říkal něco ve smyslu: "Aha, tady jsem také byl"; jsou jistým způsobem povědomá. Zajímavý pohled je na ojedinělé mužské postavy, které sice nemají tolik prostoru jako dívky, přesto se však jedná o velmi výrazné postavy (zejména skvělý Matěj Ruppert). Pusinky působí velmi sebevědomým dojmem a rozhodně nemají nouzi o silné, ani zapamatování hodné scény (např. gymnastické kousky u železniční dráhy), přesto však nejsou snímkem dokonalým, ano i ony mají své mouchy. Největší problém jsem měl s intermezzi (čekání na autobus, smích u vody...), kterých je v ději spoustu a pak s postavou Maria Kubaše, ovšem nepopírám, že posouvala děj. To že snímek stojí zejména na hereckých představitelkách, které předvádějí opravdu herecký koncert (a Filip Blažek je obrovský herecký talent!) nemá asi ani cenu zmiňovat, na čem jiném by také snímek o silných osudech mohl stát, že, přesto si však myslím, že i tato zmínka musí v komentáři být. Takže Karin, gratuluji Vám, ač Pusinky dokonalé nejsou, s přihlédnutím na fakt, že se jedná o jeden z nejlepších českých filmů (ne-li ten nejlepší) přimhouřím obě oči a plné hodnocení musím dát. Mám velikou radost, že česká kinematografie má i takovéto talenty. (06.01.2008)

Tři holky - jedna zjišťuje, že je lesba, druhá byla znásilněna a vůbec si nevěří a ta třetí, ta si věří až moc, proto všem slepě důvěřuje a chová se jako coura, ale zároveň má astma.... Všechny tyhle slabosti a silné zážitky, jsou tady natočený i zahraný velmi přesvědčivě. Někdy z toho byla opravdu cítit ta naprostá bezmoc a nicota.... Akorát mi přijde přehnaný, že prostě všichni se cítili se svým životem na hovno. Nebyl to zrovna záživný film, který by oplýval modroustma, ale celkem dobře zahraný, jen škoda, že to neudělali kapánek jinak.... Bylo to pořád v jedný rovině a vlastně opakovali stále stejné scény, nic se tam neměnilo... Pointa nebyla, jelikož do Holandska nedojeli... Jasně, je znát, že se každá změnila, to je velký plus... Za dojemný konec se musim přiklonit o hvězdu víc.... Nenudilo mě to, ale tyhle zajímavý holky mohli mít mnohem zajímavější příběh. (10.03.2009)

Říká se: O kom se mluvívá- nedaleko bývá! Karin Babinská promluvila a svým názorem vyvolala v zaprděné české kinematografii rozruch. Ať už v dobrém nebo špatném slova smyslu. Nebála se a právě proto si zasluhuje obdiv. Její vyprávění není plynulé, je roztřesené, chaotické, jako životy tří holek po maturitě, které dostanou od jednoho prázdninového výletu za penězi tu nejvyšší lekci. Obrovskou výhodou Pusinek je to, že se vám po konci filmu nebudou zas až tak líbit. Normální film bla bla napadá vás- druhý den o nich přemýšlíte zas a znova, chcete to pochopit. Vědět o nich všechno až se všechno to vaše přemýšlivé mučení dostane do úrovně nadpozemského krásna, který je fakt bombastický. Dlouho jsem zvažoval, přeci jen nějaká ta překotnost působí rušivě, ale už jen ten herecký výkon Sandry Novákové, která pro mě byla v Ordinaci neskutečným semínkem zla, si zaslouží tu pátou*. Její herecký pokrok je neuvěřitelný! Poesáku! (12.09.2008)