Nocturnal Butterfly
Režie:
František ČápKamera:
Ferdinand PečenkaHudba:
Roman BlahníkHrají:
Hana Vítová, Svatopluk Beneš, Adina Mandlová, Gustav Nezval, Marie Glázrová, Eduard Kohout, Elena Hálková, Jaroslav Marvan, Rudolf Hrušínský, Marie Blažková (více)Obsahy(2)
„Noční motýl v lásce znamená, že je marná, že je ztracená,“ zpívala hlavní hrdinka filmu v písni, která se zařadila mezi evergreeny nejen kvůli nesmrtelné melodii Císařského valčíku Johanna Strausse (v úpravě Romana Blahníka), ale především kvůli příběhu, který jako ústřední hudební motiv provázela. Film Noční motýl (1941) natočil režisér František Čáp podle povídky "Staša" z knihy Vojtěcha Mixy "Medvědi a tanečnice" a podle scénáře, na němž spolupracoval s Václavem Krškou. Vypráví příběh nešťastné lásky, která stáhla slušnou dívku do bahna nevěstince. Na první pohled slzotvorná kalendářová historka pro nepříliš náročné paní a dívky však dostala díky citlivému scenáristickému zpracování a suverénnímu režijnímu pojetí nové dimenze. Tvůrci zdůraznili především psychologické akcenty melodramatického příběhu v přímé závislosti na historických a sociálních podmínkách, v nichž se příběh odehrával. Film sám byl pojat jako velkorysá kostýmní podívaná, k níž výtvarně bohaté období konce století dodávalo všechny předpoklady (výtvarník filmu Jan Zázvorka jich dokonale využil), a odehrával se v jakémsi geografickém vzduchoprázdnu, i když mnohé reálie (třpyt důstojnických uniforem, pompéznost dámských toalet) zřetelně upomínaly na staré Rakousko-Uhersko, což podtrhoval i ústřední hudební motiv ze Strausse. Řemeslnou dokonalost filmu zdůraznily i znamenité herecké výkony především Hany Vítové v roli „padlého anděla“, vychovatelky Marty (její pravděpodobně nejlepší výkon před kamerou) a Adiny Mandlové v menší, ale pro příběh velmi důležité roli její přítelkyně, prostitutky Kiki. Mezi představiteli mužských postav se objevila také slavná jména jako Gustav Nezval, Svatopluk Beneš, Rudolf Hrušínský a Eduard Kohout. Vznikl film, který ve své době prokázal životaschopnost a úroveň české kinematografie i v omezených protektorátních podmínkách. (Česká televize)
(více)Recenze (105)
Hana Vítová. Ve filmu se na chvilku objeví její ňadra, když z ní oděv strhne S. Beneš. Je to velmi dramatická scéna, protože role, kterou Hana Vítová hraje, tak má předepsáno, že je zamilovaná "na celý život" do role, kterou představuje G. Nezval. Ale myslím, že to v životě mladých lidí je i celkem časté, že milují někoho, s kým nemohou mít vztah. To mě z tohoto filmu zaujalo dříve nejvíce. ()
Nádherný film. Bohužel život, který hlavní hrdinka tohoto, ne zrovna veselého a na sledování jednoduchého snímku vedla, tak nádherný opravdu nebyl, to opravdu teda ne. On však nebyl zrovna překrásný a jednoduchý už ani na úplném začátku (tohoto příběhu).. Špatní lidé, špatné vztahy, špatné situace, prostě všechno nehorázně na nic. A já truhlík ještě doufal, že to skončí, no.. o mnoho lépe. 4/5 ()
Průměrné 3 rudé zde vlepím spíše pro to čím by mohl (nebo chtěl/měl) film být, než pro to jaký reálně je. Vítová je protagonistka krajně nesympatická, spousta scén vyznívá křečovitě, či nechtěně směšně a i technicky to působí jaksi nesourodě/roztěkaně (což se samozřejmě dá přičíst tomu, že za protektorátu filmaři holt museli plést z hoven biče). Sympatická je tak hlavně ta snaha natočit něco co by v lepších rukou a v lepší době mohlo být temnou, psychologickou studií klesající spirály života jedné obyčejné dívky. ()
Česká válečná a předválečná milostná dramata (už od Machatého), přestože nejsou tak populární jako milostné komedie, mají povětšině svoji nejdnoznačně vymezenou temnou stránku (zatímco komedie chumtají všechno dohromady). Motiv lišaje smrtihlava (s charakteristickou žlutou kresbu připomínající lebku; nočního motýla krásného skoro jako Hana Vítová) je sice vnucený, do děje však dobře zapracovaný. A samotná píseň "Noční motýl" představuje předěl, na němž se rozhodlo, na kterou stranu to Martička vezme šupem dolů. - Mezi řádky: na TV jsem se díval s ženou a tuto chvíli jsme oba přesně odhadli, jen s tím, že já jsem v ní viděl neodvratný konec a žena odvrácení konce. - Příběh ženy zamilované do svého zamilování (Varga ji nejenže nedává žádnou naději, ale drsně ji od sebe odhání), je karmickou záležitostí: čím víc lpění, tím větší upoutání. Rudolf Hrušínský v epizodní roli studenta, který je vyvolen k naplnění jejího osudu, ukazuje (v té době ještě), jak dlouhá je cesta k prvotřídnímu herectví. Konec je to sice literárně obligátní, ale zkuste vymyslet jiný, sotva budete úspěšnější než naši scénáristé. Pozn. 1: S oblibou se povídá, že se někdo dostal na šikmou plochu. Málokdo ale řekne, v čem je šikmější než jeho vlastní plocha, která je bezesporu rovná. Je to prostě jen jiná plocha, dobrodružnější, a proto i nebezpečnější. Pozn. 2: Pokud chcete z jakéhokoli filmu něco mít, musíte ho brát absolutně vážně, jak upřímnou snahu jeho autorů podílet se na vašem virtuálním životě. Výsledkem může samozřejmě být i absolutní odmítnutí, nikdy však nemá cenu debatovat o drobnostech. ()
Scénu, kdy Štěfa mírně zachrapleným hlasem zpívá Nočního motýla a na konci rozfláká sklenici šampaňského, považuji za jednu z nejsilnějších v české kinematografii. Tak, jako se noční motýl neboli můra dere za světlem a nakonec se umlátí o sklo nebo spálí o lampu, tak se i mladičká au-pair Marta Dekasová celý život hnala za láskou a nakonec se o ní i rozbila. ()
Galerie (7)
Zajímavosti (12)
- Titulní roli, Martu Dekasovou, měla původně ztvárnit Lída Baarová. Ta nebyla ale nakonec pod vlivem definitivního zákazu účinkování v českém filmu angažována a na její místo nastoupila Hana Vítová. (Marthos)
- Film byl poprvé uveden na Filmových žních ve Zlíně 1. srpna 1941. (Cucina_Rc)
- Hlavnú úlohu mala hrať Lída Baarová, ale prišiel zákaz filmovania od nemeckého riaditeľa Barrandova na popud samotného Adolfa Hitlera. (Raccoon.city)
Reklama