Samotář Jim

Film, nasiaknutý melanchóliou, ktorá na vás dýcha odvšadiaľ, počnúc prostredím, v ktorom sa odohráva, cez trúchlivú hudbu, scenár, pochmúrnu kameru aj zo samotného depresiou zbedačeného hlavného hrdinu. Páči sa mi jednoduchosť a ucelenosť príbehu, aj nehranie na city a občasná strohosť dialógov, ktorá dodáva deju uveriteľnosť a prirodzenosť. Nápad s Hemingwayovym úsmevom bol tiež pekné gesto plné svetla, ktoré je tu zosobňované Liv Tylerovou. Stavím sa, že keby tento film vznikol pod hlavičkou Hollywood Classic Entertainment, trval by o pol hodinu dlhšie, počas ktorej by sa riešila zápletka medzi Timom a Anikou. Pánboh zaplať za Buscemiho minimalizmus. Stručne? Dosť depresívny film, ale ja také rada... 8/10. (13.03.2013)

Jim (Casey Affleck) se vrací po neúspěšném "odpoutání od rodičů" zpět do rodného městečka, aby si srovnal myšlenky a sám zjistil, co vlastně od života chce a může žádat. Rodiče jsou z jeho přítomnosti nadšení, hlavně jeho matka, která je ráda, že má opět celou rodinu pohromadě. Jim ale doma strádá, a utápí se v depresích - dokud nepotká zdravotní sestru Aniku (Liv Tyler) i s jejím synem, a nenajde v nich opět důvod k radosti ze života... Steve Buscemiho uznává jako jednu z nejzajímavějších hereckých postav, ale na režisérské sesli mne nějak ještě nepřesvědčil. Tento film sice má zajímavý námět (samozřejmě pokud si v těchto depresivních námětech libujete), ale po celý film se hlavní hrdina tak nějak potácí od čerta k ďáblu, čímž se divák docela nudí. Sice to částečně rozproudila Liv Tyler, která v jakémkoliv díle září jako sluníčko, ale stejnak filmu něco chybělo. Možná nějaká větší gradace, nebo alespoň překvapivější konec - leč nic takového nepřišlo. Ale nemůžu říct, že by se na film koukalo nějak zle, prostě jsem jen čekal něco víc... (25.04.2014)

Je to trojka, ale jen tak tak. Mám tenhle unavený styl filmů o obyčejném životě rád, ale tentokrát ve mně sledování lapálií hlavního srouly vzbuzovalo spíš nechuť. Tak nesympatickou nulu aby jeden pohledal (ano, já vím, že celá ta povedená rodinka tam byla schválně), aspoň na Liv Tyler že se dalo dívat, protože ta vypadala, že si na nic nehraje. (30.01.2012)

Snímku rozhodne nemožno uprieť veľkú dávku melanchólie a všeobecnej depresie, čo so sebou prinieslo pomerne solídnu atmosféru. Len škoda, že jednotlivé postavy boli slabo rozvinuté a ich konanie v dramatických situáciách toho veľa neprezradilo. Preto ma to po emotívnej stránke nejak výraznejšie nezasiahlo. No na slabší nadpriemer to stačí. 70/100 (29.09.2017)

Populární herec Steve Buscemi se ve své režijní tvorbě cíleně zaměřuje na životní outsidery, o kterých prohlašuje, že k nim měl před svým hereckým úspěchem nebezpečně blízko. Tentokrát se nepohybuje mezi hospodami a hospodskými flamendry jako ve své prvotině Můj nejmilejší bar, ale popisuje životní pocity mladého muže, který se v 27 letech bezcílně protlouká životem a živí se venčením psů. To není právě dobrá základna pro zdravé sebevědomí, navíc s vědomím, že rodiče už ve svých 20 letech založili úspěšnou firmu a celý život bez škobrtnutí dokázali pracovat na svém americkém snu. Jimův bratr je na tom stejně a po rozpadlém manželství i ztrátě zaměstnání musí vzít zavděk prací v podniku svých rodičů za minimální mzdu. Továrna díky asijské konkurenci má totiž už časy prosperity dávno za sebou. Jeho jediným záchytným bodem je trénink žákovského basketbalového týmu totálních looserů, kteří už 14 zápasů nedali jeden jediný koš. Tohle je východisko nenápadného nezávislého filmu, který úmyslně rezignuje na snahu nějak šokovat a lacině bavit. Zaměřuje se ale celkem zdařile na citovou drobnokresbu svých hrdinů a může se opřít o spolehlivé herecké výkony. Samozřejmě s výjimkou Liv Tyler, která nikdy nebyla, není a nebude charakterní herečkou, je to prostě modelka, která využívá svou sympatickou tvář půvabné holky od vedle a naštěstí nekazí a scénárista spolu s režisérem po ní nechtějí žádné herecké zázraky. Celkový dojem: 75 %. (14.10.2011)