Přístav naděje

Nevěra je mrcha. Když se navíc oznámí před televizními kamerami a muchlování probíhá řadu měsíců s nejlepší kamarádkou, je to ještě větší rána. Touha po bezpečí zhrzenou Sandru Bullock zažene domů do texaského zapadákova. Čeká tam na ni a její dceru excentrická matka a pohledný kutil. A několik bývalých přátel, kteří nikdy nerozdýchali její dokonalost (nějaké to vítězství při volbě královny krásy). Ovšem i kdyby tam čekal třeba Optimus Prime, bylo by to jedno. Tahle romance je tak rutinní a utahaná až hanba. Kromě sbírky klišé nabízí několik vážných momentů, které jsou ovšem dramatické asi jako příprava nedělního oběda (kupříkladu setkání otce s dcerou po pohřbu). Uznávaný herec Forest Whitaker coby režisér totálně průměrný. A trestuhodně nezajímavý. (07.02.2018)

SPOILER: Sandra je v práci. Probírá fotografie. K sakru, všechny jsou zkažené. Ne, jedna je OK. Je na ní přítel, fešák s kyticí. Zahledí se z okna. Bože, on tam stojí. Je prosluněnej den, Sandra vychází ze dveří s rozpuštěnýma loknama, zahleděná do kovboje s pugétem, opřeného o svůj jeep. Spustí se lovesong s chraplákem Bryana Adamse. Ona nakloní hlavu a usměje se, on taky. Jde k němu. Kamera zpomalí. Obejmou se. Vezme ji do náručí a usadí do svý káry. Odjíždí. Spolu. KONEC SPOILERU. No hlavně, že babička byla spokojená :-) (13.06.2010)

Zcela přesně rozumím jejím pocitům v téhle roli, akorát dozvědět se to před celým národem ve státní televizi, to pak nabírá úplně jiný rozměr ... Jinak typická, romantická slaďárna a já se v posledních pár měsících sladkému snažím vyhýbat co to jde. Nevím proč, ale v těchto dnech dostávám na takové filmy častější doporučení a to nepočítám ty nechutně sladké a vynikající darované čokošky, kterými mám v práci přecpaný šuplík ... to bude asi nějaké znamení ;-) (28.07.2013)

Nie je to nič svetoborné, ale v podstate sa jedná o pokojnú oddychovú snímku, takú akú sám život napíše, pri ktorej môžete žehliť, jesť, maľovať... Na filme sa mi najviac páčili postavy Geny a Harryho, zrejme víťazia sympatie... Malá Berenice mi pila statočne krv, svojím nie práve tolerantným správaním... Hudba fajn, prostredie milé... ale celé to bolo také...hm... pokojne nudné... vidieť raz asi stačí... (11.11.2012)

Romantika mě minula bez povšimnutí, chladná a odměřená. Drama projevilo alespoň náznak zájmu, když přišlo, úkosem na mě pohlédlo, vztáhlo ruku a zlehka se mě dotklo. Ale o nic dalšího se nepokusilo a jeho prsty nezanechaly žádný otisk - nic, nač bych mohla vzpomínat, o čem bych mohla přemýšlet, čeho bych měla litovat nebo co bych si měla přát. Nic, čemu bych mohla VĚŘIT. (13.11.2012)