Inland Empire

Tož, exaktní hodnocení nechám na jiné. Prvních dvacet minut je nekoukatelných, následná psychóza a zmatení relity, filmu a jeho natáčení je bezesporu velmi působivé. Na druhou stranu, přesto jsem se - ať si mě cinefilové všech zemí třeba sežerou - po hodině zvedl a odešel se projít do města, protože tohle onanistický magoření mě v podstatě ničím nezaujalo pro dalších 120 minut, ač ho protentokrát respektuju (ale koukat na něj další dvě hodiny? To ne... samozřejmě platí, že mezi šílenstvím a genialitou je tenoulinká hranice). Lynchovci budou (pokud bude film směřovat tam, kam naznačil) předpokládám spokojeni. Já byl spokojen, že jsem netrpěl tak jako u Mazací hlavy a že mě film malinko oslovil, a pokračoval se zmrzlinou v ruce dál. Někdy na DVD možná... (17.05.2007)

Tak tady už to Lynch přehnal. To, že většinu jeho filmů nikdo nepochopí už ví každý ale všeho s mírou. To co nám předvedl s tímto snímkem už opravdu přesahuje všechny meze a věřim tomu, že ani sám režisér nevěděl co točí a o čem to vlastně je. Rád bych řekl alespoň obsah ale fakt nevim. Co jsem tak nějak vytušil bylo to, že je to film o točení filmu a že hlavní hrdinka začne prožívat ve skutečném životě to co v tom filmovém. Tak nějak jsem to pochopil. I tentokrát používá režisér svoje osvědčené metody jako je temná atmosféra a násilí ale tentokrát k tomu přidává i nové metody jako je natačení filmu na digitální kameru. Největší chyba filmu vidím v jeho zbytečně přepálené stopáži. Lynchovi příběhy se dali přežít během dvou hodin ale jako tříhodinový film to opravdu nejde. Na druhou stranu Laura Dern je přesvědčivá a hraje fakt výborně a díky tomu jak jsem se u filmu nudil jsem si po dlouhé době stihnul poklidit byt. Díky Davide. (14.09.2008)

Lynchovy surrealistické hříčky mě oslovují a v případě Mullholland Drive nebo Ztracené dálnice jsem neváhal s nejvyšším hodnocením, ale tentokrát mě David nepříjemně překvapil. Film by měl bavit, rozesmát, rozplakat nebo provokovat, ale nikdy by neměl nudit a tak plný talíř nudy mi už dlouho žádný režisér nenadělil. Lynchovy tradiční hádanky a hříčky se tentokrát režisérovi úplně rozjely pod rukama a vzniklo něco nekoukatelného s nesmyslně prodlouženou stopáží. Inland Empire je jeden z filmů, které jsou pozoruhodné spíš svým hodnocením a především komentáři. Drtivá většina uživatelů si v nich na film stěžuje, aby potom nadělili snímku minimálně tři hvězdičky. Jestli ono to taky není o tom konformismu... Kdyby se nejednalo o kultovního režiséra, ale o někoho neznámého a začínajícího, možná by hodnocení filmu atakovalo hranici černého pole. Celkový dojem: 20 % za herecké obsazení a několik, ale opravdu jen několik, scén, kde je zřetelně cítit režisérův rukopis z lepších časů. (20.09.2010)

Od Lynche mám ráda starší kousky, ale tohle už je moc. Je to tak moc abstraktní, rozostřené a tak moc dlouhé, až mě to až nudilo a vážně jsem nedokázala udržet pozornost. Navíc jeho přechod na digitální kameru nebyl zrovna krok k úspěchu. Jinak Laura Dern je výborná, na to, že ani nevěděla, co hraje... (27.03.2008)

Inland Empire je určitě mnohem rozporuplnější film než Duna. Obsahuje jak brilantní scény, tak scény úplně špatné. Lost Highway i Mullholland Dr. zbožňuju, ale to co v Lynchovým předešlých filmech skvěle fungovalo, zde překáží. První část filmu nudí, je vysloveně otravná, pak přijde něco jako bad trip hlavní postavy. Tathle část je sugestivní, děsivá a opravdu jen pro otrlé diváky. Je zde vše co na Lynchovi miluju dotažené do extrému a trvá to déle než kdykoliv předtím. Tuto pasáž jsem si vychutnal. Ono přecházení z reality do halucinogeního, rozpolceného světa snad ani lépe natočit nejde. Lynch využil slabiny digitální kamery ve svůj prospěch. Rozostřený obraz využívá jako prostředek sdělení. Zároveň se Lynch soustředí především na obličeje, což díky skvělým hereckým výkonům navozuje paranoidní atmosféru. Je patrné, že Darkened Room byl trénik pro Inland Empire. V těchto pasážích jsem se lekal, cítil jsem nevím proč znepokojivé, tísnivé pocity z důvodů, které jsou zde jen naznačeny, ale nejsou plně dány na vědomí. Vyzdvihnout lze i hudební kulisu, která podkresluje schizoidí hororovou atmosféru prostě bravurně, stejně jako syrový zvuk. Pak ale zase přijdu rozvláčné, ukecané a nudné sekvence. Psychotripní scény si u Lynche užívám a zde jich je habaděj, ale vnořené dialogy jsou moc dlouhé. Ve zbytku filmu se pak střídají brilantní scény s nudnými. Například scéna, kdy dívky, nejspíše hlasy podvědomí, začnou tančit, je nudná a špatná. Nebo dialog mezi bezdomovkyní a japonkou, před koncem filmu, je úplně zybtečný a nezajímavý.V těchto chvílích jsem se fakt těšil na konec a takovéto zbytečné prodlužování děje mi vysloveně vadilo. Rabbits byli skvělý seriál, ale zde působí nepatřičně. Proč nám je zde cpe, když už jsme je viděli. Podle mého názoru měl být Lynch sebekritičtější a sestříhat i tuto verzi tak o 40 minut. I mullholland Drive trval původně přes tři hodiny a až na tlak producentů byl zkrácen. Škoda, že podobný tlak nebyl vyvinut i na tento film. Výsledekem mohl být skvělý film, oceňovaný za revoluční užití kamery a za revoluční způsob tvorby, kdy režisér nepsal scénář a večer nevěděl co bude točit druhý den. Takhle vznikl jen přílíš dlouhý a nedobře koukatelný snímek. (01.10.2007)