Shoah
Obsahy(1)
Shoah představuje nestandardní dokumentární dílo zabývající se holocaustem. Více jak devítihodinový snímek je výsledkem pětadvacetileté práce autorů a neobsahuje žádné dobové záběry z války nebo obodobí těsně po konci války. Skládá se výhradně z výpovědí očitých svědků. Přeživší účastníci tehdejšího dění dostávají šanci zprostředkovat ve filmu svoje rozmanité zkušenosti a zachovat je tak pro další generace. Jejich vzpomínky často ožívají při návštěvě místa činu (např. tábor Treblinka), často to však není vůbec třeba. Zachycení výpovědi této odcházející generace je hlavním úkolem filmu, čemuž také Lanzmann mnohé podřídil. Vzniklo tak svou délkou i charakterem unikátní dílo, které v mnoha směrech překračuje hranice "pouhého" dokumentu. (jakub.uck)
(více)Recenze (79)
Veľmi nezvyčajný dokument zaradený v zozname 1001 filmov, ktoré musíte vidieť, než umriete, ktorý sa na holokaust díva s odstupom a necháva na divákovi, aby zaujal postoj. Tá nezvyčajnosť spočíva vo forme, ktorá je veľmi detailným rozprávaním suchých faktov viacerými autentickými svedkami, pričom divák má možnosť si z jednotlivých informačných čriepkov poskladať celý obraz vyhladzovania. Tvorcom patrí veľké uznanie za tie dlhé roky námahy, za vytvorenie rozsiahleho diela, ktoré podrobne dokumentuje túto čiernu škvrnu ľudských dejín. Nechcem spochybňovať veľký prínos tohto diela, jeho silné posolstvo, ale ja sa vždy snažím pozerať na kvalitatívnu stránku filmu, najmä tú umeleckú (hoci mnohí tvrdia, že v tomto prípade to nie je možné). No a tu musím spomenúť veľké negatívum (asi jediné zásadné) a to, že je dokument zbytočne umelo naťahovaný. Najviac je to citeľné v scénach s nezmyselne použitou francúzskou prekladateľkou, keď režisér položí otázku po francúzsky, prekladateľka ju preloží trebárs do poľštiny, Poliak rozpráva a rozpráva, potom sa to prekladateľka snaží všetko prerozprávať do francúzštiny (až vtedy nabehnú anglické titulky), pričom samozrejme jej rozprávanie obsahuje množstvo nepresností. Neviem presne, o čo tu režisérovi išlo, či o nejaký francúzsky patriotizmus, takže silou-mocou musel zaradiť do dokumentu veľké množstvo francúzštiny, hoci sa v dokumente žiadni francúzski Židia nevyskytujú (okrem režiséra samotného). Dokument bol umelo naťahovaný aj ďalšími spôsobmi, ako príliš dlhými, ničnehovoriacími zábermi krajiny (tie mali samozrejme zmysel, ak išlo o autentické miesta), či idúceho vlaku. Ale dosť negatívneho pohľadu, dokument je inak skvelý, nesmierne pôsobivý, s mnohými pre mňa novými šokujúcimi informáciami. Paradoxne sa javí fakt, že bohatí Židia zo západu cestovali do koncentračných táborov prvou triedou, bol som šokovaný tou desivo dokonalou nemeckou organizáciou mašinérie smrti, ich systematickosťou vyhladzovania. Nechýbajú pohľady z rôznych strán, ktoré nevykresľujú v najlepšom svetle ani domácich Poliakov (antisemitizmus), už vôbec nie Ukrajincov (horší ako SS-áci) a napokon ani samotných Židov (vykorisťovali miestnych). Obzvlášť pôsobivé je svedectvo nacistu Suchomela (tajne nasnímané), ktorý s nemeckou dôkladnosťou opisuje celý proces. Trochu mi vadil spôsob, akým režisér kládol otázky (napr. tá dookola kladená hlúpa otázka "Ako ste sa cítili?") a jeho občasná necitlivosť. ()
Devíti hodinový dokument je přeci jen trochu moc i přes to na jaké téma byl natočen. Určitě poučné, ale nudné, zdlouhavé a přeplácané zbytečnými informacemi. ()
Fakt, že nevidíme vizuálně hrůzy vyprávění účastníků koncentračních táborů a vše běží jen v našich hlavách a představách, nic neubírá na krutosti a sadismu, kterým si museli vypovídající lidé projít. Všechno, co jste chtěli vědět o holocaustu. Se všemi detaily. Výborný dokument. ()
Dokument ze kterého mrazí. Zpověď přeživších koncentrační tábory, je silným zážitkem, odkazující k minulosti, která navždy otřásla celým světem a poznamenala všechny. Poutavé vyprávění, doslova diváka uhrane a chvílemi stáhne hrdlo natolik silně, až je jednomu do pláče. ()
Opravdu dlouhé, nadruhou stranu velice poučné i když informacemi, někdy nepodstatnými, se nešetřilo. Netradiční dílo. Rozhodně ne pro každého. ()
Člověku se nechce ani věřit,co za zvěrstva byla civilizovaná společnost schopna udělat. I když jsem na toto téma viděl množství materiálu, šoa je opravdu výborně udělaný a při své stopáži vyčerpávající film ()
Viděl jsem asi polovinu a ta na mě zapůsobila velmi silně. Rozhodně se jedná o nevšední záležitost, i když formální stránka je trochu sporná a extrémní délka atraktivity trochu snižuje. ()
Přiznám se, že jsem dokument viděl naněkolikrát a v celku bych ho asi zhlédnout nedokázal. Režisér jistě mohl celý dokument nechat odvysílat jako seriál, nebo ho sestříhat na přijatelnější stopáž, ale jistě věděl co a proč to dělá. Celému počinu by se hlavně po formální stránce dala vytknout spousta věcí, ale tady šlo jen a jen o poselství, ukázat v plné nahotě zvěrstva, která si nikdo z nás nedovede ani představit. Ve filmu nevystupovali herci, nýbrž lidé kteří si museli projít peklem a kteří ani po 30 letech nedokázali popisovat události bez emocí ač se někteří snažili seč mohli. Nedivím se režisérovi, že jeho otázky zněly někdy toporně, když byl konfrontován s něčím takovým. Každý kdo dokument viděl celý a má byť jen špetku empatie, musí dát plný počet a tomu dobrákovi, který tu píše, že mu připadá neetické, že režisér zveřejnil jméno i tvář esesáka Suchomela, ač mu slíbil, že to neudělá, bych řekl tolik, že mně připadá neetické někomu slíbit koupel a místo vody na něj pustit plyn... ()
Theodor Adorno kdysi psal o nepřípustnosti, nemravnosti zábavného umění po něčem tak neslýchaném jako je Osvětim. Mám pocit, že je to hlubší - tváří v tvář Tomu je každé umění frivolním žertem. Lanzmannovo Šoa je asi jediná možná forma umění po Osvětimi. ()
Tento film je pro mě vrcholným dílem na židovskou tématiku za období WWII. Několikahodinový dokument a svědectví o utrpení, křivdě, sadismu a byrokratickém kolosu na smrt. Jedna z myšlenek filmu, které zazněly jsou pro mě zcela zásadní při posuzování otázky chovaní jedince v extrémních situacích:"Vždy když potkám nějakého dobráka, co mi nabízí nějakou službu, jídlo, peníze a je přátelský, vždycky si položím otázku... jak moc zvěrsky by se tento člověk asi choval, kdyby pracoval v Osvětimi" (citace není přesná, je to několik let zpět, co jsem ten film viděla).... Lidé nemají role černobíle jako tomu bývá ve filmech - ten sadista, jehož pracovní náplní je mlátit židovské vězně, poté co příjde domů, je ten nejgalantnější muž a vzdělaný mladý intelektuál. Aneb průměrný potencionální dozorce Osvětmi chodí každý den okolo nás, kupuje si noviny, obědvá s námi v restauraci, povídá si s námi na vážná témata a v tramvaji vás pustí sednout ()
Kdo se táže po Bohu, tak se musí dříve či později k Šoa dostat. Odpovědi ovšem nelze nalézt v rozumu a dlouhých disputacích, ale v očích účastníků, tento dokument k tomu nemálo pomáhá. A že je dokument dlouhý, nemyslím, pokud uvážíme konkrétnost zla, které bylo, tak se to nedá odbýt výrokem generála po bitvě. ()
Shoah je neuvěřitelným a neopakovatelným projektem. Unikátní výpověď očitých svědků holokaustu. Zapomeňte na Schindlerovy seznamy a desítky dalších snímků. Nic se nevyrovná pohledům do tváří těch, co přežili, těch, co vraždili a těch, co "jen přihlíželi". Zbývá snad jediná otázka: existuje pro filmaře nějaká morální hranice, pokud je potřeba zachytit poslední svědectví ... ? ()
Viděl jsem a slyšel jsem hodně (o této problematice), byl jsem tam i tam, ale tohle.... ?! Dokument uplynul jen jako by se jednalo o delší film v kině. S přibývajícím časem se stupňovala syrovost a poselství. Neopakovatelné, neodsouditelné, nezměrná bolest a nezměrná chladnokrevnost, cynismus a lhostejnost, nikdy tak nepoznané příkoří a nikdy tak nespáchána krutost. Záměr režiséra určitě nebyl natočit devítihodinovou epopej, ale pochopil jsem... Bravurní. Chce někdo vůbec znát pravdu?? ()
Naprostý souhlas s Rogue a Ajantis. Já viděl první dvě hodiny a pak asi 5-8 a ačkoilv se jedná o nesmírně zajímavé, lidskost tížící a srdcervoucí téma, tohle je opravdu moc roztahané a unavující. ()
Veľmi ťažký šesťdielny seriál. Nevravím že bol zlý, to nie, ale trošku mi prekážala dĺžka. Niektoré časti boli lepšie a zaujímavejšie, niektoré horšie, ale v podstate sa v každom dieli opakovalo to isté, stále dokola. Veľa vecí mi tam chýbalo, napr. vedecké a lekárske pokusy... o tých sa tam ani nespomínalo, a vzhľadom k dĺžke, by sa to tam určite zmestilo. Ďalšia vec.... chrapúnsky ľudia zo štábu.... tí ľudia v niektorých momentoch naozaj nechceli hovoriť, prosili ich aby sa ich už nič nepýtali, že je pre nich ťažké o tých hrozných veciach rozprávať, plakali a prosili, ale oni nie, "musíte musíte o tom hovoriť". To ma naozaj zaskočilo. Aj vďaka tomuto moje hodnotenie kleslo. Ale v celku si myslím, že tento seriál by si mal pozrieť každý. Zmení Vás to. ()
dal bych * * * * *, ale neviděl jsem to celé. Opravdu jiný dokument. ()
Viděl jsem asi 2 hodiny, takže celkové hodnocení tady nedám, ale mám jednu zásadní vítku. Proč je tento dokument tak neuvěřitelně roztahaný? Ano, téma je neskutečně silné a popisuje nejčernější část lidských dějin, ale opravdu to nešlo udělat způsobem, který zaujme i člověka, kterého toto téma příliš nezajímá? Mě toto téma baví, ale pro ostatní, které holocaust až tak nebere je to takřka nekoukatelné dílo!!! A za tím si stojím ()
Nie je to dokument, ani publicistika, ani politika, či dokonca propaganda. Je to akt svedectva. Claude Lanzmann ním povznáša neoceniteľný dar, ktorým sa líšime od zvierat, robí nás ľuďmi a dáva nám nádej; schopnosť jednej generácie povedať tej ďalšej, čo sa naučila. ()
A čo ďalej? Ďalej neustupovať. NIKDY neustupovať ŽIADNEMU pokusu o obmedzenie vlastníckych práv. Lebo tak to v živote chodí: najprv príde strata vlastnej aktivity, potom vlastného okolia, vlastného domu, vlastnej dôstojnosti, vlastných šiat... a nakoniec vlastného života. Že vraj to spolu vôbec nesúvisí? Vraj to nemožno vnímať ako "prirodzený" vývoj udalostí? Blázni! Sledujte Šoa. TOP 10. ()
To se prostě musí vidět. Povinně ()