Režie:
Jaroslav HanušScénář:
Magdaléna KristenováKamera:
Petr PolákHudba:
Miroslav KořínekHrají:
Kateřina Janečková, Matěj Hádek, Ladislav Ondřej, Libuše Šafránková, Josef Abrhám, Václav Vydra nejml., Stanislav Zindulka, Jan Jiráň, Petr Nárožný, Petr Lněnička, Jan Šantroch, Milan EnčevObsahy(1)
Veselá pohádka vypráví o tom, jak se do sebe zamilují dva mladí lidé, kteří se původně nechtěli vlastně ani poznat. Princezna Róza a princ Filip II. mají mít svatbu kvůli vyšším státnickým zájmům svých otců, aniž se kdy předtím viděli. Róza je jemná dívka, která přesto, že ji otec nutí šermovat a střílet, má nejraději hru na příčnou flétnu. Filip II. zase nemá vůbec zájem o panování, ale nesmírně rád chodí, samozřejmě tajně, vařit obyčejná hospodská jídla do místního hostince. A to je místo, kde se zcela náhodou mladí hrdinové pohádky setkají… (Česká televize)
(více)Recenze (36)
Hodinová studiová pohádka na nedělní odpoledne o princezně, která před domluveným sňatkem uteče dělat servírku do hospody. Ateliérovka s přiznanými modernizmy, která má solidní obsazení - Abrhám Šafránková, v komických rolích Vydru a Nárožného a Janečkovou jako princeznu s krátkým účesem. Tohle normálně nevyhledávám a jsem alergický na ty modernizmy v pohádkách, ale pokud je mi to naservírované po obědě ke kafi, tak to celkem bezbolestně zkousnu. Notabene se mi to nakonec zdálo hravěji vtipnější a zábavnější než velkorozpočtové pohádky do kina srajdy typu Řachanda, Kovář z podlesí nebo V peřině. PS: Když jsem viděl v první minutě Nárožného za pípou, tak jsem myslel, že začíná novácká Hospoda. ()
Ty Hanušovy pohádky, přečasto stylizované do 20. let 20. století mne docela baví, je to aspoň něčím jiné. Vždycky si obsadí dobré herce (tady hlavně Šafránkové královna v každé situaci dostatečně nad věcí a Nárožného vstřícný restauratér), zápletka také není tak úplně tuctová, tak proč se to i přesto tak nějak bez nápadu vleče až do očekávatelného konce? Zvukové žertíky a opakované gagy (s brněním a ceremoniální tyčkou) bych (jako mnoho ostatních) velmi ráda oželela nebo aspoň eliminovala na minimum. ()
Člověk, který dělal zvukové efekty musel být nejspíš minimálně otráven rtutí, pokud se rovnou neúčastnil nějakého šamanského rituálu za účasti houbiček kmene Ulugura taupa, protože jinak není možné, že by člověk s nezakalenou myslí dokázal vyplodit "humorné" efekty, které se jinak dají najít pouze u horších animovaných grotesek, je to tu samé vhuíí, bžíínk, bchrum a vžuíá, aneb pokaždé, když někdo do něčeho "humorně" udeří, nebo něco "humorně" spadne. Přitom jinak by to byla celkem slušná pohádka s dobrým obsazením. ()
Originální v téhle pohádce není nic, ani královský činitel v kuchyni (vzpomeňme na Arabelu, Oslí kůži), útěk královských dětí z domova (O zatoulané princezně, znovu Oslí kůže), ani modernizace pohádky (O statečné princezně Janě), ani přemoudřelý mladší sourozenec (Princové jsou na draka), ani ... prostě nic. Ale princezna je milá, starší princ taky, malý princ je úsměvně na facku, Jouda Nárožný je k zulíbání, královský pár Abrhám Šafránková zklamat nemůže. Proti mnohým jiným je tahle třeskutá taškařice ještě pořád k popukání. ()
Takových možností se záměnou prince-kuchtíka a princezny-pomocnice v kuchyni, a oni to nechají vyšumět. Soustředí se spíše na prvoplánové vtípky s jinglem (pokolikáté mělo to naražení na brnění být vtipné?), a přitom skutečně zásadní scény zametou pod koberec. Kurnik, setkání prince s princeznou na závěr by se dalo tak hezky a vtipně využít, nějak dramaticky sepsat, ale je z toho jen selanka. Do toho kolovrátková swingová hudba, dlouhé scény o ničem, vtipy bez vtipu.... ()
Reklama