Řachanda

Trpajzlíci s komicky latexovými ksichty, Na’vi divoženky vyrobené pomocí zelené křídy místo digitálních triků, dva hloupí Honzové, jejichž IQ index je hluboko pod hranicí idiocie, a k tomu obvyklá pohádková skvadra králem počínaje a dřevorubcem konče. A všichni se neustále pitvoří, afektovaně gestikulují a soutěží o to, kdo předvede větší demenci. Vždy, když si říkám, že česká pohádka už nemůže klesnout hlouběji, tak to nějaká nová dokáže. Filmařská blbost je zřejmě stejně bezedná jako hranická propast. Řachanda je ztělesněná bezradnost bez špetky kouzla, bez kouska příběhu, který by dával smysl, bez jediné sympatické postavy. Už dlouho si říkám, jak je možné, že Pyšná, třioříšková Popelka či Lada s čelovkou dávají i po půl století všem novým pohádkám tak drtivou nakládčku a člověk je může s potěšením sjíždět rok co rok. Došlo mi to asi právě při utrpení u Řachandy. Protože jsou poetické a mají přirozeně působící postavy, silné osobnosti, které nepotřebují křečovitě přehrávat a neustále se pitvořít, aby něčím zaujaly. (30.12.2016)

S odstupem mi je trochu líto, že jsem nešel na tiskovku k filmu. Ono to ale bylo tehdy celé takové nějaké divné, protože CinemArt zval novináře jen na tiskovku, nikoli na novinářskou projekci, takže to vypadalo, že se to bojí novinářům pustit - a kdo by chodil na tiskovku k filmu, který neviděl? Řachanda mě ale nakonec stejně neminula, protože jsem dostal v práci lístky, a řekl jsem si, proč to nezkusit. Od filmu jsem nic nečekal a kromě jedné zmínky na Twitteru, kde o tom kdosi napsal, že to "vykrádá Avatara" a "hloubí nové dno českých pohádek" (otravnější frázi v současnosti neznám), jsem vyrazil do kina zcela nedotčen představou, o co by v tom filmu mělo jít. Během projekce jsem nakonec zjistil - po nudném rozjezdu, který mě nebavil - že to nakonec není vůbec špatné, že to skutečně vykrádá nejen Avatar, ale nejspíš i další filmy, a že mě to docela baví. Párkrát jsem se upřímně zasmál, herecké obsazení se mi líbilo a nevadila mi ani ta princezna - ošklivka, kterou zde lidé často kriticky zmiňují v komentářích (možná proto, že mi trochu připomínala jednu bejvalku, haha). Přiznávám, že asi nejsem úplně objektivní, protože jsem do sebe během filmu nalil dvě pivka, která asi otupila můj kritický smysl, ale osobně jsem si Řachandu celkem užil, a žádné hloubení dna v ní žádném případě nevidím. Co by se potom muselo psát o pohádkách, které točí Troška, to mi řekněte... Za mě spokojenost, velkorysé 3 hvězdy, a dojem, že dětičkám v kině se to snad taky líbilo - což je hlavní. (04.03.2016)

,,BYLO, NEBYLO...“ /// Pohádka vo lese, ve kterým straší, pohádka s vypravěčem, pohádka o rozmazlený princezně, která je odkázaná k převýchově, pohádka o dvou kamarádech, z nichž je (minimálně) jeden debil. Ale HLAVNĚ je to pohádka pro malý parchanty, kteří se umlátěj smíchy (aspoň to teda tvůrcům přeju) při slovech jako je „počůral“, při přihlouplejch kouscích vokouzlenýho dřevorubce, při pitvoření mnoha postav (takže nejen prince). Vystupujou zde lesní tvorové, kterým nemá smysl nic vytýkat (ať už je jejich podoba srovnatelná s kýmkoliv) a jestli je princezna k vopíchání nebo ne, bych tady neřešil už vůbec. Pro dospělýho píčovina, pro předškoláky… Dávám 2*, páč myslím, že dnešní pohádka by měla nabídnout nějakou zábavu i jejich doprovodu (ne vole, popcorn zdarma nemyslím…) /// NĚKOLIK DŮVODŮ, PROČ MÁ SMYSL FILM VIDĚT: 1.) Zjistím, kdo straší v Černým lese. 2.) Největší radost mám z herců, kteří ze sebe dělaj kretény. /// PŘÍBĚH ** HUMOR * (ať nežeru!) AKCE ne NAPĚTÍ ne (28.11.2016)

Mohla by mi paní režisérka říct jediný - slovy JEDINÝ(!) důvod, proč jsou hlavní hrdinové úplní dementi? Co se mi asi jako děcku (a pravděpodobně všem dalším) líbilo na hrdinech z kultovních pohádek, jako jsou kovář Mikeš, Petr Máchal, nebo král Miroslav? Co třeba to, že byli rozumní, silní, čestní? Co to ti noví tvůrci pohádek mají za zkurvené myšlenkové pochody - to má mít děcko za vzor ultrakokoty, co okradou prince, který jim nic špatného neudělal a co hůř - pořád se válejí po zemi jak postižení retardi? Proč, do prdele, pořád padají a pitvoří se u toho, takovým ubožákům má divák fandit? Vykrádačky pohádkových postav z jiných filmů řešit ani nebudu (to už udělali ostatní za mě) a třeba takový gnom v ČESKÉ pohádce je absolutní trapas. (08.04.2017)

Dovedu si to představit v režii Jiřího Stracha, který by ještě více přiškrtil pitvořící se postavy, které možná mají vysílat humory směrem na děti, ale namísto nich by přidal v čitelnějších definicích dobra a zla, se kterými by se dalo snadněji identifikovat. Hlavně „dark side“ v tomhle dost tápe a nemít Polívka st. charismatu i na minimu prostoru, sesypalo by se to úplně. Chápu to nakročení směrem k dospělejšímu publiku, které spíše ocení vcelku slušnou nálož funkčních hlášek. Naproti tomu ale bohužel dost zaostává dramaturgická nevyrovnanost, kdy se řeší až příliš mnoho postav. Režisérce evidentně chybí umění zkratky a všechno se tak hrne dopředu víceméně tak nějak samo, protože víte, že je to pohádka a musí skončit dobře. Na druhou stranu to tak nějak vlastně překvapivě funguje. Hlavně výpravné lokace, pestrá kamera a (na naše poměry) parádní triky to vizuálně ženou dopředu, přičemž se tam ječí minimálně a kretenismus postav (tolik známý od Zdendy T.) se blíží nule. Aleluja. 3 a ½. PS: Největší fail je ale stejně fakt, že princezna je nesympatická pipina. Navíc nehezká. (25.02.2016)