United 93
Vol 93
Let číslo 93
United 93
United 93
Režie:
Paul GreengrassScénář:
Paul GreengrassKamera:
Barry AckroydHudba:
John PowellHrají:
Cheyenne Jackson, Khalid Abdalla, Lewis Alsamari, Trish Gates, Omar Berdouni, Jamie Harding, Gregg Henry, Ben Sliney, John Rothman, Corey Johnson (více)Obsahy(2)
Let číslo 93 aerolinek United Airlines startoval kvůli čekání na ranveji o něco později. Když letadlo dosáhlo letové výšky, už byly dostupné zprávy o unesených letadlech. Piloti dostali textovou zprávu: "Pozor na vpád do kokpitu, dvě letadla narazila do Světového obchodního centra." O chvilku později do kokpitu vtrhli únosci, z rádia se ozvalo dvakrát Mayday, pak se řízení zmocnil únosce. Pravděpodobným cílem letadla měl být důležitý objekt ve Washingtonu, spekuluje se o sídle Kongresu nebo Bílém domě. Pasažéři uneseného boeingu se telefonicky spojili s policií, linkou United Airlines i svými blízkými na zemi. Dozvěděli se o únosech letadel a jejich nárazech do budovy Světového obchodního centra. Podle rekonstrukce událostí se pak pasažéři odhodlali k odporu. (TV Nova)
(více)Recenze (1 264)
Na tému " 11.9.2001 " vznikli hneď dva filmy a treba povedať, že World trade center súboj prehral na celej čiare. P. Greengras natočil bez pochyby najlepší film roku 2006 ( tesne za ním Children of men ).Nestáva sa často, aby mi srdce od napätia bilo ako zvon, film ma miestami doslova dvíhal zo sedačky, mal som chuť pomôcť, zasiahnuť...márne. Taká dávka adrenalínu a emócií tu už dlho nebola. Aj tisíckrát prevarené vety typu: " Milujem ťa " a pod. naberajú v tomto filme iný rozmer. Dokážu vyvolať emócie a súcit, ktorý z podobných viet v iných filmoch nevyžmýkate. Posledné minúty sú takmer neznesiteľné.... Niekto tomu vytýka patriotizmus...Nič patriotistické som si v tomto filme nevšimol (okrem nápisu God bless America). Chcem len upozorniť, že režisér je Angličan. Pozostalí po obetiach si ani nemohli priať dôstojnejší film. Tento dokumentárny štýl rozprávania Greengrass povýšil na novú úroveň,do ktorého sa len tak niekto nepustí. Tak silne vygradovaný záver som ešte nevidel, tesne po závere som mal nutkanie zmerať si tlak a zapôsobilo to na mňa tak , že mi to motalo hlavu ešte niekoľko dní. Táto téma ma strašne zaujíma, videl som množstvo dokumentov a veľmi som sa tešil na dvd vydanie. Jedine, čo som si prial v bonusoch bol otitulkovaný komentár režiséra a to sa mi splnilo.100%. ()
2 roky mi trvalo než jsem odhodlal podívat na Let číslo 93. Když bylo 11. září 2001 bylo mi 10 a pamatuju si jak jsem seděl na gauči a nechápavě koukal na televizi. Vidět plačící lidi, zakrvácené obličeje a zmatek v New Yorku byl pro mě tehdy hodně šokující. Zažíval jsem takový zvláštní pocit, který nelze identifikovat. Ten pocit jsem zažil jen onoho dne. A bál jsem se toho, že při sledování se mi vrátí ona nepopsatelnost a že budu zase tím malým děckem.__ A taky, že ano! Víte....... když se dívám na události opravdové, které se skutečně stali, nastává můj obrovský problém. To citové pouto, které náhle při sledování mám (stejně jako jsem měl při Času probuzení) je mojí obrovskou nevýhodou. Mám potřebu těm lidem pomoct. Neúspěšně, samozřejmě, ale když vidím jejich strach v očích je to pro mě hrůza. A Paul Greengrass to na mě všechno vrstvil. K závěru jsem zjistil, že se solidně klepu a ač jsem se tomu všemu bránil, stejně to na mě všechno dolehlo neskutečným způsobem. Let číslo 93 je velkým krokem vpřed a nehodlá ukazovat cestující jako patrioty své země. Oni chtěli pryč. Ven z toho zmatku a hlavně aby nezažili to, co se stejně stalo..............TICHO! 100% ()
Dokumentárna formálna stránka je úchvatná a posledných štyridsať minút patrí k tomu najpôsobivejšiemu čo sa v tomto tisícročí na plátnach objavilo. Domáca projekcia sile filmu síce dosť uberá, no nič nemení na tom, že ide o výnimočný film ()
Být to obvyklý hollywoodský film o tom, kterak teroristé unesou letadlo, nejspíš bych řekla sprosté slovo, ohodnotila hvězdičkou a snažila se co nejrychleji zapomenout... Jenže tohle není obvyklý film, tohle je realita: nedočkáme se žádného hlavního hrdiny, co se zamiluje do letušky a pokud neumřeli, žijí dodnes; není tady žádné geniální dítě, co zachrání letadlo bezpečným přistáním. Kdepak: v této takřka dokumentární rekonstrukci sledujeme úvodní každodenní rutinu, přes narůstající zmatek, až po naprostý chaos a zděšení v závěru. Divák nemá příležitost si k nějaké postavě vytvořit citovou vazbu (nejvíce prostoru dostane čtveřice teroristů), chybí vykalkulovaný patos, nicméně mrazení v zádech musí cítit i ti nejotrlejší a za slzy při závěrečných titulcích se nikdo nemusí stydět. Pocit bezmoci a zmaru je průvodcem po celých 111 minut a ještě nějakou dobu potom. Úderné a nepřikrášlené, důstojná pocta obětem. Nemohu si však pomoct, období zmatku pro mě bylo zdlouhavé - zvláště hemžení a poštěkávání odpovědných osob na zemi, neustálé opakování stejných frází různými lidmi... Nepochybuji, tak nějak to jistě probíhalo, ovšem mě osobně tyto pasáže poněkud nudily a znervózňovaly, nemohu tedy s čistým svědomím hodnotit plným počtem hvězdiček. Pohnutá jsem, uchvácená nikoliv. 75% ()
I kdyby byl tenhle film pouhá fikce, na síle a působivosti by mu to neubralo. Greengrass se nepídí po nějakém smyslu, po důvodech těch chlapíků, co to všecko měli na svědomí, nesoustřeďuje se na následky, ale jediným jeho cílem je ukázat momentální tragédii, bez šminek a příkras, bez patosu a dojemného trylkování... Dokumentární styl je podle mě ten nejlepší možný způsob, jak se s tímto tématem obstojně vypořádat. Ještě jednou - i kdyby šlo o fikci, pět hvězdiček by si tento snímek zasloužil! A protože jde o skutečnost (navzdory všem konspiračním teoriím, navzdory spekulacím, jak to doopravdy na palubě Letu č. 93 probíhalo), je tento snímek ještě chmurnější a beznadějnější, protože je každému jasné, jak to dopadne... ()
Bylo mi necelých šestnáct, měl jsem za sebou první dny prváku a po návratu domů ze školy mě v TV zaskočily záběry padajících mrakodrapů a velikých výbuchů. "Skvělý efekty, co to je sakra za film?" byla první otázka, která mi bleskla hlavou. Když jsem se o několik okamžiků později dozvěděl, že jde o živé vysílání, byl jsem poněkud nesvůj. V tom okamžiku člověk netušil, zda jde o neuvěřitelnou nehodu, útok teroristů či jestli začala válka - zmatek panoval na všech frontách. Všechny TV stanice dokola přehrávaly nárazy letadel a pád budov, noviny o den později přinesly nejtučnější z tučných titulků a články přes celé titulní strany. Film Paula Greengrasse se pohybuje bezmála na dokumentární úrovni a celou událost rekapituluje velmi autenticky. Zatímco první půle působí trochu suše a nese si jen zlovětný tón, který všichni dobře pamatujeme právě z doby, kdy jsme se o tragédii dozvěděli, druhá půle graduje jako o život a ačkoliv konec předem známe, je napínavější než lecjaký áčkový thriller. 9/10 ()
"IF I GET OUT OF THIS, I'M QUITTING TOMORROW. I'LL QUIT TOMORROW. I PROMISE, I'LL QUIT TOMORROW." ----------- Ručná kamera, autentickosť, ten bezchybný spôsob rozprávania príbehu, Greengrassov cit pre všetko, hudba, bože tá hudba!. Mamma mia! ()
Autentické, avšak nemůžu dát filmu plný počet jen proto, že ukazuje hrůzostřašné momenty jednoho z největších teroristických útoků v mdoerní historii. Po skončení jsem měl po náladě a rozbolela mě hlava. Na takový filmy bych se vůbec neměl dívat... P.S: Bojovali, a to je hlavní! Ti by měli dostat medaile, né blbečci v zelených uniformách, kteří seděli za radiem a vykládali si mezi sebou, jestli na ně pustí štíhačky. Většina super hodnocení nevyplvá z toho, jak je film převratný, ale pouze z událostí. A to jako... ()
Obdivuju režiséra, že se nedal svést k tomu, aby dal filmu politický rozměr. nic takového tam není, žádná americká propaganda, prostě jen sled událostí. Ani teroristi zde nejsou vylíčení po americku, ale jen jako lidi. Úžasné je, že člověk od začátku ví, že všichni zahynou, ale stejně se nechá unést jejich bojem. Bravo. ()
Atmosféru, kterou si zaslouží toto dílo, film dokáže nabídnout dobře. Po většinu času sledování jsem byl jako v tranzu a s vykulenýma očima jsem sledoval známé i neznáme události 11.9.2001. Film na vás zapůsobí a vy soucítíte s obětmi i jejich rodinami. Možná to mohlo být pojato jako dokumentární rekontrukce, protože takhle jsou tu docela zajímavé, ale postupem času zdlouhavé záběry na X operačních středisek. Kdyby to nebylo podle skutečné události, tak by to určitě tak nazapůsobilo, ale takhle to byl silný filmový zážitek. 80% ()
Mám-li být upřímný, tak já očekával tedy něco víc.. Neříkám, že je to špatný film, to rozhodně není, má sílu, dokáže divákovi zamrazit v zádech při sledování některých scén, ale tak trochu jsem doufal i ve zprostředkování toho, co se dělo v letadlech, která narazila do dvojčat, byť by to byla zejména fikce a domýšlení, neboť se opravdu dělo, se již nedozvíme.. to však platí i o letu 93. Paul Greengrass natočil skvělý film, který mi nesedl tak, jak jsem doufal, ale pochválit určitě můžu nejen závěr, jenž mě hodně bavil. ()
Naprosto souhlasím se všem co napsali samé nej. Film je nejlepší z doposud natočených ohledně 11.září. Vcítíte se do všech zůčastněných a budete sedět v letu United 93 a prožívat všechno to utrpení, beznaděj, loučení se svými blízkými, ale na druhou stranu uvidíte teroristy, kteří o tom nejsou zdaleka přesvědčeni, modlíc se o odpuštění, plný strachu a následné beznaději. Jediné co bych tu vytknul, bylo, že když přišel hlavní z nich Ahmed, tak si připnul na štítek k řízení letounu fotku s Bílým domem....to se mi zdá přeumělkované. Myslím si, že každý ví jak vypadá Bílý dům a teroristi dvojnásob. ()
I když jde o srdcervoucí manipulaci, jsem stále ještě příliš plný hněvu a nenávisti, abych si to užil. Alláhu akbar osobně považuji za mnohem strašlivější a zrůdnější slogan, než třeba Hail Hitler. ()
Let číslo 93 nie je iba hocijaký film o strašnej udalosti zo 11.septembra 2001. Je to film, ktorý sa nám pokúša povedať niečo, nad čím by sme mali zamyslieť. Pri vzhliadnutí tejto snímky som ostal v kresle až do skončenia titulkov, neviem prečo, ale až s odstupom času mi došlo, čo sa vlastne stalo. A to možno Greengrass chcel, vytvoriť dielo na ktoré ľudia nezabudnú a preto Vám ho odporúčam. ()
HUDBA: John Powell; tři hvězdičky dávám jen v důsledku posledních 20min.a k úcty k obětem. ()
Výborný film, neskutečně sugestivní a působivé zpracování události. Lepší film si pozůstalí obětí určitě přát nemohli. ()
Zo začiatku to bola táka nuda.Ale asi po hodine sa to rozbehlo a už to bolo zaujímavejšie a napínavejšie.Nechápem čo je na tom také super. 70% - 3* ()
Dlouho jsem se nemohl chytit a chtě nechtě mi snímek připadal více jako dokument, než očekávané drama o skupině lidí v zoufalé situaci. Ovšem jak jsem byl zpočátku skeptický, tak druhá polovina byla naprosto strhující, Greengrass to rozehrál ve velkém a v samotném závěru jsem zíral na obrazovku tak vyjeveně, že to muselo vypadat asi dost směšně. Už jen s přihlédnutím k tomu, z jakého námětu film čerpal, jakým působivým způsobem vše podal a jak nakonec převálcoval i ambiciózní Stoneho World Trade Center, odhlédnu od počátečních rozpaků a plné hodnocení dám velmi rád.. ()
Je vyzkoušenou pravdou, že na diváka nejvíc působí, pokud je film prezentován jako „true story“. Nejpozoruhodnější příběhy píše (jak známo) sám život.. Pokud bychom se tedy v čase vrátili třeba do roku 2000 a pustili si tenhle film, pak by spousta dnes nadšených kritiků poslala tohle dílo pravděpodobně do propadliště dějin s nálepkou „velkého nesmyslu“. ... Jak by někdo mohl zorganizovat takovouhle teroristickou akci ??? Při ohrožení USA dokážou vzlítnout jenom čtyři stíhačky z toho dvě neozbrojený ??? atd atd Na spoustu zobrazených situací bychom se tudíž dívali s útrpným úsměškem a mysleli si, že se scénárista pravděpodobně pomátl Ono to ale dostane úplně jiný náboj, když jsme to celé už jednou prožili v přímém přenosu (já u obrazovky CNN) že ? . Po skončení filmu jsem asi ještě nikdy necítil to, co jsem cítil po tomhle. Ani to přesně nedokážu definovat, jenom vnitřně bojuju s tím, jestli na mě tak mohutně zapůsobil film svojí kvalitou nebo zobrazovaná skutečnost sama.. Za ten prožitek ovšem jednoznačně plné hodnocení. ()
Související novinky
Co nového chystá režisér Paul Greengrass?
Jsou tomu prakticky už tři roky od doby, kdy na Oscara nominovaný režisér Paul Greengrass vydal svůj zatím poslední celovečerní film, kterým bylo westernové drama pod názvem Zprávy ze světa s Tomem… (více)
S Greengrassem pod Berlínskou zdí
Britský režisér Paul Greengrass (Bournův mýtus, Bourneovo ultimátum) má velkou zálibu v dramatech podle skutečných událostí. Jeho Krvavá neděle, Let číslo 93 nebo Kapitán Phillips patří mezi špičku… (více)
Noční můra s DiCapriem
Britský režisér Paul Greengrass s oblibou rekonstruuje skutečné události. A po Krvavé neděli, Letu číslo 93 nebo loňském Kapitánu Phillipsovi si našel další projekt, s nímž se ohlédne do minulosti.… (více)
Greengrassův neuvěřitelný špión
Paul Greengrass je sice známý především díky Bourneově mýtu a Bourneově ultimátu, jeho specialitou jsou ale dramata podle skutečných událostí. Krvavá neděle, Let číslo 93 nebo Kapitán Phillips patří… (více)
Miluju ten pocit. Miluju pocit, když žiju v tom, že jsem viděl tuny filmů a žiju v tom, že film na tak vysoké úrovni už jen tak nenajdu a že jsem ty pravé vrcholy kinematografie viděl snad všechny. Jenomže i v tomhle ohledu je život krásný, protože vždy dokáže překvapit. I proto je nadále možné, že uvidím filmovou pecku, která je za jasný plný počet a rázem jí též můžu řadit mezi nejlepší filmy, které jsem kdy viděl. Přesně tyhle pocity u mě vyvolal snímek Let číslo 93 režiséra Paula Greengrasse. Let číslo 93 mapuje příběh jednoho ze čtyř letadel, které 11. 9. 2001 unesli islámští extrémisté a ve finále byl Let United 93 jediným ze čtyř letadel, které nezasáhlo svůj plánovaný cíl. Proč vlastně? Protože došlo ke vzpouře a dle oficiálních závěrů chybělo jen pár sekund na to, aby pasažéři Letu United Airlines 93 ve finále vyvázli ze zdravou kůží. Příběh Letu United Airlines 93 je jednoduše univerzální a dalo se tak čekat, že se jednou dočká filmové adaptace. A ta nakonec dorazila relativně brzy. Režisér Paul Greengrass si ke svému novému filmu napsal scénář a film z velké části vznikl především díky kooperaci s pozůstalými obětí letu United 93, kterými se Greengrass snažil o co nejreálnější vyobrazení pozůstalých. Celkově si Greengrass celý příběh Letu United 93 nastudoval a skutečně se snažil o co nejvěrnější zpracování. A povedlo se mu natočit jeden z nejsilnějších filmových zážitků všech dob. Let číslo 93 je jednoduše výjimečný film. Jde o hrozně těžce uchopitelné téma, které se velmi snadno mohlo Greengrassovi rozpadnout pod rukama. Jenomže Greengrassovi vyšlo hned několik věcí- Do hlavních rolí obsadil neznámé ale zcela schopné herce a fakt, že Greengrasss do hlavní role neobsadil žádnou velkou hvězdu, která by na sebe strhávala příliš pozornosti dává filmu ještě větší pocit uvěřitelnosti. Jde o skvělou poctu těm, kteří na palubě letu United 93 zemřeli a zároveň jde vyloženě o intenzivní zážitek, u kterého navíc nesejde na tom, že máte události kolem 11. září důkladně nastudované. Je totiž velmi nepravděpodobné, že byste u konce filmu nebyli tak napjatí a hlavním hrdinům přáli úspěch. I přesto, že víte, že se toho Happy Endu stejně nedočkají. Nejdůležitější na tom je fakt, že Let číslo 93 není patriotickým filmem. Greengrass se nutně nesnaží udělat z Američanů hrdiny, kteří nemají žádné vady a Islámisty se nutně nesnaží všechny hodit do jednoho pytle. Let číslo 93 nebojuje proti žádné (sebevíc za vlasy přitažené) náboženské víře a ani se nutně nesnaží za vlasy přitáhnout z vyšetřování podložená fakta. Greengrassovi jde v jeho filmu o jediné- O co nejrealističtější a nejuvěřitelnější zpracování. Snaží se předat divákovi film, který ve svém zásadním příběhu navíc strašně moc vypovídá o síle lidské odvahy. Hádám, že kdyby se podobného filmu chopil takový Oliver Stone, podobně jako v JFK by se pustil do konspiračních teorií o tom, že za 11. září možná fakt stojí sám George W. Bush. Jenomže na tohle Greengrass prostě kašle- Nepouští se do teorií, nehledá nutné odpovědi na to za jakým účelem se to vlastně celé doopravdy stalo a zároveň skutečně nechce být patriotický. A zároveň servíruje i jeden z nejděsivějších filmových zážitků, kde především s atmosférou Greengrass prostě pracovat umí. Je to naprosto fascinující dílo, které je bohužel založené na zcela tragické lidské události. Greengrass ale prostě natočil mistrovské dílo bez chyb. Greengrass do Letu číslo 93 necpe své vlastní politické a ideologické názory a prostě se jen snaží padlé uctít co nejvěrnějším podáním a zároveň přitom točí filmařsky naprosto fascinující dílo. Kameraman Barry Ackroyd celý film víceméně točí ve formě dokumentu, která ve vás vyvolá dojem, že jste skutečně na palubě United 93. Do velké míry tak jde Let číslo 93 vnímat jako snahu o co nejvěrnější dokumentární rekonstrukci, která hodně těží ze své autentičnosti. Geniální je poté fakt, že John Powell film doplnil hudbou, která naprosto dokonale padne k filmu a především to emocionálně silné finále ještě silněji působí i díky ní. Je velmi snadné, aby vás Let číslo 93 dohnal k slzám a přitom z filmu není cítit pocit, že na vás filmaři pocitově útočí a především nemáte pocit, že je tenhle film jakousi formou přiživení. Podobně jako v případě Schindlerova seznamu se tu prostě jeden talentovaný filmař snaží připomenout jeden tragický historický bod a přitom všem se mu skutečně daří v divákovi vyvolat pocit, že může být rád jak jsou jeho osobní problémy malicherné a jak skutečně může být hůře. Děsivé atmosféře, kterou Let číslo 93 představuje v pasážích, kdy jsme přítomní na palubě letadla se upřímně nevyrovná žádný horor. Živelná kamera vám dodává pocit, že jste skutečně svědky vrcholové ukázky lidské zoufalosti a ve finále skutečně držíte palce a začnete doufat, že se koukáte na film, který se odehrává v nějakém alternativním vesmíru, kde to celé možná dopadne zcela jinak. A i po finále Letu číslo 93 je následně několik minut těžké vrátit se na úroveň emocionální vyrovnanosti. Soucítíte s pozůstalými a budete se jenom modlit, aby se podobné události už jen tak nestávali. Let číslo 93 je jedním z těch filmů, které v hlavě utkví velmi snadno. Je to naprosto strhující filmové dílo, které má mnoho pozitivních aspektů a je především vrcholnou ukázkou filmařských schopností. Greengrass natočil jeden z nejvíce strhujících filmů všech dob, který je zároveň jeden z emocionálně nejsilnějších. Jde o brilantní poctu a zároveň skutečně jeden z největších filmových milníků. Naprostá paráda! () (méně) (více)