Horší už to nebude

Celočíselný Harold, rajcovní Ana, neurotická Karen, zkofeinovaný Jules. Originální příběh se smývatelnou hranicí mezi fikcí a skutečností, který do všech stran dýchá melancholii, ale zároveň svěžest, radost ze života a popostrčení k jeho opravdovému žití. Herecká sestava je neuvěřitelně komplexní a výkonnostně bravurní. Marc Forster stvořil pro diváka další zemi nezemi se spoustou podmanivých a (pro citlivou duši) živých filmových scén. Připadá mi, že jeho snímky nevnímám prostřednictvím aferentních drah reflexního oblouku, receptor - dráha - mozek, ale jaksi jinak. Mé oči nemusí vidět, protože film mnou prostupuje. Režisér vlastní klíč, kterým si odemkne mé podvědomí a naskládá do něj nezapomenutelné. Říkám tomu kouzlo strýčka Marca. 30 miliónů dolarů(rozpočet)/53,5 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (23.05.2008)

Z tohodle fakt mohla být hrozná nuda, ale nějakým zázrakem jsem místy jen zíral a ani nedutal. Samozřejmě k tomu přispívají sympatické výkony mých oblíbenců, kromě Ferella hlavně Dustin Hoffman, kterého neskutečně žeru a musím si s ním dohonit ještě hodně starších kousků. Doufám, že jednou doženu úplně všechny menší filmy tohodle typu, ale jsem vlastně rád, že je toho tolik a stačí jen hledat. Na zlepšení nálady úplně optimální. (17.12.2017)

KDYŽ OBČAS TONEME VE STRACHU A ZOUFALSTVÍ, RUTINĚ A STEREOTYPU, BEZNADĚJI A NEŠTĚSTÍ, PODĚKUJME BOHU ZA BAVORSKÉ CUKROVÉ SUŠENKY. A NEMÁME-LI SUŠENKY, MŮŽE NÁS NAŠTĚSTÍ UTĚŠIT DOTEK DŮVĚRNĚ ZNÁMÉ RUKY. NEBO PŘÁTELSKÉ GESTO. NEBO NĚŽNÉ POVZBUZENÍ. NEBO LÁSKYPLNÉ OBJETÍ. NEBO TOUHA ÚTĚCHY. NEMLUVĚ O NEMOCNIČNÍCH VOZÍCÍCH A NOSNÍCH SVORKÁCH. A NESNDĚDENÉM PIŠKOTU. A ŠPTANÝCH TAJEMSTVÍCH. FENDERECH STRATOCASTERECH. A TU A TAM NĚJAKÉ KNÍŽCE. A MĚJME NA PAMĚTI, ŽE TOHLE VŠECHNO, NUANCE A ODLIŠNOSTI, KTERÉ BEREME JEN JAKO DOPLŇKY NAŠICH DNÍ, MAJÍ MNOHEM VÝZNAMNĚJŠÍ A VZNEŠENĚJŠÍ POSÁNÍ. ZACHRAŇUJÍ NÁM ŽIVOT. VÍM, ŽE SE TO ZDÁ PODIVNÉ, ALE VÍM TAKÉ, ŽE JE TO KUPODIVU PRAVDIVÉ. (07.01.2008)

"Stranger Than Fiction" přináší svěží vítr do americké komedie. Skládačka příběhu Harolda Cricka, jenž je jako loutka na provázku ovládaná spisovatelkou v tvůrčí krizi Karen Eiffel (mimochodem jako vždy skvělá Emma Thompson)... Zápletka vlastně není v dnešní době zas tak originální, prolínání příběhů, reality s fikcí a několik závěrů je poslední dobou v Hollywoodu hrozně populární, ale tenhle film těží z lehkosti a originálního zpracování (hlavně úvodní pasáž, ve které nám spisovatelčin hlas představuje Harolda a jeho život za vydatné podpory skvělých animací dokreslujících všechno, co se na plátně děje). Žánrově film stojí na pomezí pohodové romantické komedie a malého dramatu s prvky "fi", krásně se na něj dívá a je vlastně hrozně nekonfliktní. Co mě vlastně zaujalo asi nejvíc je to, že film nemá žádného "škodiče", žádnou postavu, která by mi byla nějak nesympatická a vůbec celý je hodně nekonfliktní. Proč ale ndám plný počet je jednoduché - kámen úrazu je jako obvykle konec. Nemůžu napsat co se mi na něm nelíbí, protože by to byl spoiler jako blázen a ani nevím, jak bych to ukončila ke svojí spokojenosti já. To ovšem není práce moje, ale scénáristů a tak nějak mi přišlo že ten konec měl mít o něco větší šťávu, aby udělal tečku za jinak výborným filmem. (16.03.2008)

Překvapení roku. Hodně "Kauffmanovský" (Taky jste si všimli, že se tohle přídavné jméno používá čím dál tím častěji?) scénář je podaný příjemně a mile a nepostrádá potřebnou dávku ujetosti a komplexnosti. On taky Marc Foster není žádný režisérský nováček a po Hledání Země nezemě znovu ukazuje, že takovéhle příběhy opravdu umí. A i když by se mohlo zdát, že právě příběh bude hlavním tahounem filmu, jsou jim kupodivu herci, na kterých nejvíc staví. Ferrella jsem v podobné roli ještě neviděl (a možná už ani neuvidím), Hoffman se do toho obul pěkně, Thompsonová je skvělá a do Maggie Gyllenhaal bych se zamiloval taky. Od tohoto dne je na mém personálním "watchlistu" oblíbených hereček. (21.07.2007)