Režie:
Jim StrouseScénář:
Jim StrouseKamera:
Jean-Louis BompointHudba:
Clint EastwoodHrají:
John Cusack, Shélan O'Keefe, Gracie Bednarczyk, Alessandro Nivola, Mary Kay Place, Marisa Tomei, Nathan Adloff, Doug Dearth, Rebecca Spence, Shane Hartline (více)Obsahy(2)
John Cusack se nedokáže vyrovnat se smrtí manželky a svým dcerám to říct také neumí... Stanley Phillips je hrdý americký vlastenec a otec dvou dcer, jejichž maminka jako členka amerických ozbrojených sil byla nedávno povolána ke službě v Iráku. Režisér James C. Strouse se rozhodl ukázat život na americkém malém městě, když jeden z členů rodiny bojuje se zbraní v ruce na druhém konci světa. Překrásně poetický snímek umocněný procítěným výkonem Johna Cusacka, jenž vždy dokázal vystihnout patos svých hrdinů, ale v tomto snímku dosáhl prozatímního hereckého vrcholu. Režisér Strouse ve svém debutu nabízí divákům emocionálně nabitý film s pečlivě komponovanými záběry, hlubokou lidskou procítěností a jasným politickým vyzněním. (oficiální text distributora)
(více)Videa (1)
Recenze (52)
Do určité míry se to dá vnímat jako útěk od tragédie či snaha připravit své děti na chvíli, kdy budou muset tragickou zprávu o smrti své matky přijmout. Ve finále je to vlastně obojím. Otec mi zpočátku lezl na nervy, ale jak Sucack postopně do své role nořil, dokázal jsem ho pochopit a v závěru jsem musel zatleskat. Možná to byl v jeho podání dosud nejlepší výkon. Sympatické byly i představitelky obou dcer. Závěrečný doják, který prostě musel přijít, na mě zapůsobil tak, jak měl. Na mě možná až příliš poetické, ale i tak se mi film líbil. 65% ()
Chtě nechtě mi přišlo na mysl, jak asi bylo těmhle otcům, matkám a dětem, co ztratili nejbližší ve válce v Iráku, když slyšeli z rádia o zbytečnosti Američanů na Středním východě, zpochybnění celé mise, o ekonomickém dobývání nových provicií pro impérium zvané USA. Málokdo dneska věří, že to byla osvobozující válka za spravedlnost. Jak je asi pozůstalým obětí této zbytečné války? Jinak samozřejmě velmi smutný příběh, holčičky hrály perfektně a stejně i Cusack s kamennou tváří zlomenou bolem, takže 70% ()
Trochu ma prekvapuje modrá farba u tohoto filmu. Vypovedá predsa o smrti, ktorej symbolom je krv, čiže červená farba, takže už len z princípu....Stanley sa dozvedá o smrti svojej manželky a tak sa vydáva na cestu, akúsi dovolenku so svojimi dcérami. Vyzerá to, že má plán, ako sa s nimi viac zblížiť a tak ich pripraviť na onú skutočnosť. Ale tento akt je skôr prejavom jeho bezradnosti, možno trochu zbabelosti a nemohúcnosti. Každopádne toto jeho inštinktívne rozhodnutie sa prejaví neprekvapivo ako správne. Grace is gone stojí skôr na princípoch nezávislého filmu, ako klasického dojáku, preto mi trochu vadil emócie navádzajúci klavírny motív v niekoľkých záverečných scénach. Musím ale uznať, že ma emocionálne dostala tá záverečná. A čo ak veci, ktoré nám hovoria oficiálne úrady, sú iba klamstvá? Tak potom nám boh pomáhaj. ()
Komorní, nezávislé road-movie/drama s výborným výkonem představitelky starší ze sester Heidi, která mi dala vzpomenout na Sarah Bolgerovou z In America, malá sestřička byla okouzlující svou nevinností a dětskou přirozeností a nebylo tak třeba cokoliv hrát. Na Cusacka jsem si musel chvilku zvykat a musím říct, že se jedná snad o jeho první roli, kdy jsem jeho herectví postupně uvěřil a neměl pocit ze sledování přehrávání. S jeho postavou muže vyrovnávajícího se se ztrátou vlastní ženy, nesplněného snu. A též zmateného, zlomeného, ale milujícího otce, který si neví rady se zveřejněním kruté pravdy vlastním dětem, jsem se sžil. Stát se mi podobná věc, dost možná bych jednal podobně. Uvěřitelnost v emocích, nenucený jemný humor, přijemná poetika podpořená výbornou kamerou, velmi mírný patos a otevřená kritika americké zahraniční politiky za bushovské mašinérie. Na konci, při zastávce na pláži, jsem bečel a nestydím se za to. 90% (nic pro pozéry, takže Dwejne ... pracky pryč) ()
Sentimentální citovka, která mě o svým obsahu moc nepřesvědčila. Ta mladší holka tam byla jenom kvůli kudrlinám a ta starší dostala nakázaný přestat se smát, i když neměla důvod, když to nevěděla. To téma mě taky moc nebralo. Ale co mi na tom nejvíc vadilo, tak frekvence výskytu slova "máma" za minutu. Ničím to nepřekvapí a skončí to přesně tak, jak se dalo očekávat - dojemnou scénou. Moc nedostatků na dobrej film... ()
Galerie (19)
Photo © Central
Reklama