Medvídek

Problém s tímhle filmu u mě rozhodně není v tom, že jsem skoro o generaci mladší než jeho představitelé. Problém je v tom, že jsem nebyla schopná s jedinou postavou sympatizovat, nenašla jsem v příběhové linii žádný hlubší smysl ani nějaký silnějsí motiv a celé to působilo velmi rozklíženým dojmem. Párkrát jsem se pousmála, několikrát jsem si řekla, že Ivan Trojan je opravdu dobrý herec a že Jirka Macháček ještě nikdy nepůsobil tak příjemně civilně a pobavila se u scény rozhovoru mezi Jiřím Menzelem a Věrou Křesadlovou, ale to je asi tak všechno... 50%. (12.05.2009)

Medvídek to má velmi složité. Musí překonávat řadu stereotypů v uvažování diváků - mnoho z nich poměřuje se staršími filmy Jana Hřebejka a stále čekat na nové Pelíšky je jistě demotivující, jiným nesedí nimrání se v duši moderního městského člověka, což v posledních filmech Hřebejk rád dělá, mnohým divákům jasně nekonvenuje ono spojení tragického a komického, zvláště pak ta normotvorná Svěrákovsko-Hřebejkovská linie... Za nic z toho však Medvídek nemůže a faktem zůstává, že je to dobrý film... Má jistě řadu slabin a jeho doslova Achillovou patou je motivovanost a snad i sama existence některých postav - proč je do kostry příběhu implantována postava Emmy v podání Kláry Issové, to ví snad jen tvůrci samotní, jakož i některé scenáristické kličky a peripetie (doslova modelová přeměna zapadlé cukrárny v prosperující firmu vyrábějící cukrovinky mi přišla minimálně silně vykonstruovaná...), smysl a významová rovina filmu jsou však nosné a mají pevnou strukturu. Tento film rozhodně plně neocení mladší divák, konvenuje s generací třicátníků a výš, navíc řeší problémy spjaté s městským způsobem života. Reflexe středostavovské životní vyprázdněnosti, existenciálních pochybností a prázdnoty, stereotypu, života beze smyslu, plného mělkosti a plochosti vztahů, což nezaceluje ani dnes tolik devalvovaná instituce manželství... Vždyť si to zrekapitulujme: muži - rozvádějící se katolík, dva životy žijící doktor, ambiciózní diplomat raději setrvávající ve lži a klamu, který jediný vytváří zdání harmonie a funkčnosti dlouholetého vztahu, plus ženy - nešťastná manželka reflektující silný nesoulad mezi bohémským životním stylem kdysi a usedlostí nyní v proměně svého manžela, klamaná a obelhávaná družka marně čekající na dítě a třetí žena podvádějící svého muže a plánující rozbití navenek ideálního svazku... V opozitu k tomu stojí fungující harmonický, byť běžnými šarvátkami skřípající, manželský svazek rodičů jednoho z hrdinů, vystavěný na zcela jiných hodnotách a přetrvávající coby relikt jiné doby. Dnes, v době posvátného individualismu, to možná ale ani jinak nejde. Že Hřebejk s Jarchovským nemluví do větru, dosvědčují statistiky - více než 50% rozvedených manželství v ČR. Je tedy moudré a potřebné reflektovat zjevné sociologické tendence ve společnosti, byť se to děje vulgární formou filmové tragikomedie... Medvídek je prostě funkční tvar - Hřebejk si může dovolit obsadit takřka do všech rolí hereckou špičku, má dostatek peněz pro vizualizaci svých filmových nápadů (a product placement je navíc dosti vkusný a neruší...), scénář obsahuje dosti nosnou zápletku i celou řadu komických situací a pro komedii tohoto typu potřebných replik - hlášek, povedená je i stylizace (zvláště závěrečných titulků)... Mne osobně Medvídek nezklamal, jelikož jsem ho čekal zhruba takového, jakým je... (a vy všichni dvacetiletí, podívejte se na tenhle film znovu za deset, patnáct let...a pochopíte...) (23.10.2007)

Scénář: Petr Jarchovský .. Lidé se mění, zbuzní. Ovšem další šálek rychlokvasícího moku z kuchyňky námětů Jarchovský&Hřebejk se moc nemění, naopak začíná pěkně smrdět. Jenže, zatímco Hřebejk si své režijní řemeslo pořád obstarává slušně, pan Jarchovský (ač se mi Kráska líbila) si v klesání do podprůměrnosti asi libuje.. Jistě, manželství se mohou po několika letech rozpadnout, ale proč to podávat tak uměle? Umělost navíc umocňuje i barvité zpracování smrdící televizní produkcí. Příběh, který se dlouho rozjíždí a končí mdle až nevýrazně má sice nějaké ty světlé, dokonce vtipné momenty (snaživý Macháček dostal do úst několik povedených hlášek), ale zbytek utek. Kam? To po mě radši nechtějte slyšet... 40%. (23.10.2007)

(Všem milovníkům Jana Hřebejka radím nečíst) S trochou nadsázky jde o 100 minutovou verzi "ordinace v růžové zahradě" bez doktorů, ale s třemi kamarády a jejich manželkami. Nic víc než vztahová a milostná problematika, děti a neustále podvádění tu nenajdete. Pro mě osobně naprosto povrchní a laciný film. A pak se někdo diví, že tahle společnost stojí na tom samém (chyběly tam ještě peníze)... Nejhorší je, že ani jakémukoliv vtipu jsem se nezasmál tak, jak bych si přál a jen trapně uhýbal pohledy. Honzo, máš na víc, už si to ukázal, přestaň točit tyhle komerční blafy pro masy u televizí... PS: Jirku Macháčka mám rád, ale v čím více filmech ho vidím, tím ta obliba klesá...:( (15.03.2010)

Pro mě další zbytečný film na který jsem šel do kina. Málokdy se mi stává abych odcházel z kina znuděn a trochu i otráven. Je to určitě škoda protože zrovna v tomto filmu hrají moji oblíbení čeští herci jako Ivan Trojan, Tatiana Vilhelmová nebo Jiří Macháček. Film mě ale prostě nebavil a vůbec celý filmový námět mi přišel nezajímavý a až příliš moc ze života. Ve finále tak dávám 2 hvězdičky. (06.12.2007)