Na cestě

Sympaticka road movie napriec USA, predloha pochadza od Dzeka Kerouaka, ktoreho tusim uznaval isty Jim Morrison, frontman Dveri Vnimania, odborne The Doors. Hodne ma do seba odmietanie dobovych konvencii a uzivanie si jazdy. Proste opat nieco pre mna ako artoveho hnedopicha, ktory myluje art /ale nesmie to byt Hiroshima Ma Laska ani Loni v Marienbadu/ : 77 % (20.05.2017)

Nemám v oblibě filmové adaptace, ale ještě víc mi vadí ono otřepané "kniha je lepší než film". Za to mám slabost pro road movie. // U Jacka Kerouaca je to trochu složitější, protože psaní zakládá na bázi pocitové, nikoli dějové - což bývá u filmu problém. Tady jsem ale problém neměla, protože Walter Salles se s tím porval obstojně. Tudíž výsledek není nijak dechberoucí, ale rozhodně není ani zavrženíhodný. // Zkrátka film o putování a přátelství, o svobodě, nespoutanosti. Dobrodružství tkví v samotném životním stylu, nikoli v příběhu samotném, což samozřejmě může kdekoho nudit, leckoho pobouřit. Co už. // On the Road bylo očekávané dílo, které tak nějak vzniklo a pak tiše zaniklo, neb - podobně jako kniha v době svého vzniku - nemá přívržence, ale kritiky. // Pro mě osobně v pohodě podívaná na něco, co se dnes už moc nenosí (a seru vám na hipstery). (10.11.2014)

Z mnohých dôvodov, ktoré teraz nebudem a ani nie je potrebné preberať, môžeme prijať ako primárne východisko tvrdenie, že Kerouacovo Na ceste, nech už dnes pôsobí akokoľvek, je absolútne kultovým dielom. Sallesovo NA CESTE je jeho veľmi presnou/dôkladnou/detailnou/pietnou/únavnou obrazovou reprodukciou/ilustráciou/vystihnutím, čo je dôvodom, prečo sa kultom stať nemôže. Podobne ako jeho MOTOCYKLOVÉ DENNÍKY nemá pridanú hodnotu,iba ukazuje, neurazí, nenadchne, raz a stačí, proste iba adaptácia... (13.08.2013)

Ej malo to niečo do seba, aj keď tá nehorázne dlhá stopáž vyplodila pár hluchých a nudných miest ale celkový dojem bol dobrý. Po prvý raz vôbec musím pochváliť aj Kristen Stewart, ktorá sa tu netvárila stále ako kyslá uhorka (možno to bolo jej nahotou že sa tak herecky uvoľnila =D ). Každopádne dalo sa z toho vyťažiť aj viac. (17.12.2012)

Hedlund se mi fakt líbil, ale celkově takové velké nemastné-neslané NIC. Bez emocí, bez děje, bez lyriky, pár scén zajímavých, ale jinak velká škoda. Postavy vás nenadchnou, děj vás nezajímá, konec můžete klidně prospat. Nejvíce mi asi chyběl zápal pro konverzace a filozofování, který je pro beatniky charakteristický. Kde jsou dlouhé dialogy, noční rozhovory a rozvířené diskuse? Většinu filmu jsou postavy zachyceny jak někam jedou, kouří, pijí nebo souloží. Ale já měla vždycky za to, že to nebyli jenom výtržníci, nevěrníci, lháři a tuláci, ale především INTELEKTUÁLOVÉ. Hloubali nad světem, nad životem. Hodně četli. Byli zapálení. Chtěli vědět víc. Viděli v životě lyriku. A když šli do baru sbalit novou holku a opít se do němoty, zastavili se před vchodem, aby se podívali na ty děsně obrovský jasně zářící hvězdy a přemýšleli nad nimi, proč vypadají tak osaměle zkoušeně, jestli svítí i pro někoho jiného, nebo jsou to jen oni, kdo je nicotným bezvýznamným pohledem dokáží zachytit a meditovat nad jejich zkroušením a tím pádem i tak trochu ulehčit jejich utrpení.. (asi tak nějak!) PS A ani jedna bitka v baru - vážně?! (23.10.2013)