Robinsonka

I já, jako celé generace žáků, prošel výukou české literatury na ZDŠ, abych si o Marii Majerové odnesl představu, že to byla pitomá a nudná bolševická kráva (také byla, ale až po r. 1945; byl jsem překvapen, když jsem se dozvěděl, že druhdy bývala femme fatale české avantgardy před i po I. svět. válce). Proto jsem samozřejmě žádnou její knihu nečetl a Robinsonka nebyla výjimka. Ale tímto filmovým zpracováním jsem byl příjemně překvapen, není to žádná agitka, jak jsem se domníval. Jaroslava Tvrzníková moc hezky zahrála svou dorostenku mezi dětstvím a dospělostí, která si těžkou životní situaci oslazuje svou fantazií. A moc se mi líbí i to poetizované vypodobnění periferie. (14.05.2015)

Robinsonka ve filmové podobě Jaromíra Pleskota je laskavě optimistickým dramatem. Výchozím bodem je dívčí svět na prahu dospívání. Určujícím faktorem je tragická událost a vypořádávání se s nečekaným zásahem do zaběhnutého a důvěrně bezpečného života. Cestou je fantazie a prolínání se dimenzí představ a reality. Překonává se smutek a osamělost, dochází k seznámení se zodpovědností a pragmatičností dospělosti. Vedení příběhu je citlivé a dobrosrdečné, občas se zastaví v jímavosti a v poselství dodává odvahu a zanechává zřetelnou stopu naděje. Hlavní postavou mládežnického filmu je středoškolská studentka Bláža Borová (zajímavá Jaroslava Tvrzníková), zasažená ve slunném oparu letní bezstarostnosti osudovou nezvratností tragické melancholie života. Probouzející se ženství, první dotyky s novou a nepříliš známou a zažitou rolí udržování útulnosti rodinného krbu. Osamělost trosečníka bezelstně hledá svého věrného Pátka. Hlavní mužskou postavou je Blážin otec Jaroslav Bor (dobrý Ladislav Pešek), pracovně vytížený taxikář. Bezradnost vdovce s vedením domácnosti a nejistý pocit vlastní viny a vodítkem je upřímná laskavost. Důležitou postavou je Tonička (příjemná Libuše Havelková), sousedčina služebná s dobrotivým srdcem a pomocnou rukou. Výraznější postavou je Jarda Duchoň (zajímavý Rudolf Jelínek), první Blážino seznamování s počínajícím se probuzením ženské stránky života. Z dalších rolí: Blážina povrchní spolužákyně Ledková (Alma Šachlová), sebevědomý Borův zákazník (Felix le Breux), povýšená zaměstnavatelka Toničky paní Kubátová (Stella Zázvorková), obezřetná profesorka na táboře (Věra Petáková), či budoucí Blážina dcera (Petra Pleskotová). Robinsonka je rodinným filmem se zaměřením na dospívající mládež. Je laskavá, ochranitelská a povzbuzující. Optimističtější vize života je podpořena herci i praktickým uchopením představ v realitě. (21.03.2018)

Přiznám se bez mučení, že mám tuto knižní adaptaci radši než tu novodobější s Mirkou Šafránkovou. Libuše Havelková mi tady totiž přišla mnohem vřelejší naž Jaroslava Obermaierová. Taky je to z jejího hereckého výkonu cítit. Role maminek a babiček jí padly jako ulité. Totéž platí i o Ladoslavu Peškovi. Byl laskavost sama. (02.10.2020)

Na spisovatelku a novinářku Marii Majerovou bývá v současnosti nahlíženo až nezdravě kritickým pohledem a její dílo hodnoceno velmi příkrým odsudkem. Objektivní pravdou ovšem zůstává, že Majerová patřila především ve dvacátých a třicátých letech k nejlepším autorkám domácí prózy pro dospělé i mládež. V konfrontaci s její poválečnou bezpáteřní komunistickou tvorbou ještě lépe vyniká výjimečnost některých starších děl. Majerová se globálně zaměřila na téma údělu ženy ve společnosti a z této reflexe vystupuje do popředí drama Panenství a v jiné poloze pak povídka Robinsonka. Na příběhu dospívající hrdinky je načrtnut střet světa dětí a dospělých v okamžiku, kdy dochází k přelomovému zlomu a kdy se s nečekanou razancí přetrhává sen, nahrazený tvrdou realitou syrové šedi dneška. Majerová pak s neobyčejnou silou vystihla tento přerod na pozadí Defoeova románu, kdy se titulní hrdinka ztotožňuje s postavou ztroskotance Robinsona a stejně jako on se pokouší přežít. Exotický ostrov je nahrazen péčí o ovdovělého otce a citovými zmatky probouzejícího se srdce. Autorům filmové verze se s překvapující obdivuhodností podařilo zachovat lyrický půdorys díla a svým způsobem se tak přiblížil další generaci dospívajících diváků. Velký podíl nese vedle Pleskotovy režie i vhodně zvolené herecké obsazení. Pro šestnáctiletou Jaroslavu Tvrzníkovou a dvaatřicetiletou Libuši Havelkovou to byl zároveň filmový debut, s kterým se obě vyrovnaly až překvapivě vyrovnaně. Ladislav Pešek se tu na prahu svých abrahámovin nenápadně přehrál do postav otců a dědečků, které pojímal v jemně tlumených odstínech ryzího člověčenství. V celkovém kontextu doby a Majerové tvorby představuje ROBINSONKA zdařilou sondu do psychicky vypjatého období dívčího dospívání a zároveň nabízí jednu z možností, jak se s tímto problémem vyrovnat i v té nejtragičtější chvíli a v té nejtragičtější době. (20.11.2009)

Poměrně silné sociální téma, ale s budovatelským nádechem. Úplně jiná doba, úplně jiné mravy, pro dnešní mládež určitě k nejednomu pousmání. Prolínání skutečného a imaginárního děje mi vadilo. Děj se místy jakoby držel na jednom místě s nadměrným protahováním zbytečných momentů. Přišlo mi to tedy jako bez šťávy. Líbila se mi však ta rodinná semknutost a teplo. A ty námluvy neměly chybu. Hlavní hrdinka se mi celkem líbila, hlavně ta kombinace dětskosti a dospívání. (29.03.2010)