Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street

Tim Burton a jeho tradiční řemeslnický rukopis. Tmavé město, postavy, syrový příběh a oblíbenci Burtona dělají tento film opět nadprůměrným. Johnny Depp hraje výborně a stejně tak dobře zpívá. Velice mě pobavila a potěšila přítomnost Cohena a na hudebních a hereckých výkonech všech přítomných se nedá toho moc vytknout. Dobrý muzikál, který mě nezklamal i když se muzikálům vyhýbám. Mé hodnocení 4 hvězdičky... (07.02.2008)

Možná jsem čekal od nového kousku svého nejoblíbenějšího režiséra trochu více, proto asi můj filmový zažitek nebyl tak úchvatný. Vše co mám na Burtonovi rád tam bylo, především jako vždy, skvělá atmosféra. Množství krve mi ani nevadilo. Působila jaksi silně nepřirozeně, takže jsem ji tak vážně nebral a chápal jsem ji spíše jako jakýsi doplněk. Ale obávám se, že právě forma muzikálu mi u tohoto snímku nepřilnula tolik k srdci. Proto a pár dalších drobností je mé hodnocení 80%. Aspoň je to nepoměrně krát lepší než jeho předchozí film (Karlík...) (10.05.2008)

Johnnyho Deppku mám celkem ráda, ale v okamžiku kdy otevřel hubu a začal krákorat tak, že i kuřbuřt Slávík by ho poslal do piči místo do Las Vegas, jsem vytřeštila své jindy poklidně šikmé kukadla do evropských oválů a hloubala jestli si tvůrci dělaj prdel. Po chvilce mi došlo, že si prdel nedělaj. Vždy mě proto uklidnilo, když Johnny sám sebe už nemohl dále poslouchat, nebo mu bylo líto nevinného tvora co mu odevzdaně hačal na křesílku, a jedním hezkým pohybem břitvy nebohé oběti přeříznul krční tepnu a poslal jí šachtou jako čerstvou igredienci do masovejch taštiček. Osobně bych si nechala radši uříznout kebuli, než Johnnyho poslouchala déle než pět minut a tak mi vrtalo hlavou jak vlastně Deppka zabíjí, jestli je načne zpěvem a pak jen dorazí, nebo jestli trpím jen já a těm hovadům u něj v křesle se to líbí. Pokud ano, tak dobře že je kuchnul. Jinak film je zbytečně dlouhej, mordů je na tu stopáž tak žalostně málo jako výplně v mém výstřihu a konec mě nasral víc než fronta u kasy. Podruhé si to rozhodně nepustím, nehodlám riskovat, že mi uši zalezou do hlavy. (04.01.2016)

Myslím si, že by výsledek byl stejně působivý i bez toho až příliš explicitního násilí (to mi prostě k Burtonovi neštymuje), ale jinak spokojenost. Burton zase válí, spousta jeho typického cynismu (zde na samé hranici absurdna) a jeho nezaměnitelná vizuální stylizace, to jsou věci, které se mi nikdy neomrzí. A ač je zde přítomná hudba bez výraznějšího melodického motivu, který byste si po filmu pobroukávali, poslouchala se fajn. Stejně jako Deppův zpěv-nezpěv, u něhož stoprocentně platí, že není potřeba bezchybně zvládat škálu oktáv a intonaci, stačí mít „dar zaujmout“ a mít příjemnou barvu hlasu a to Johnny bezezbytku splňuje (Civale!). Ale hlavní hvězdou tu je někdo jiný – úžasná Bonham-Carter, jejíž cynicky pragmatickou paní Lovett jsem si labužnicky užíval každou minutu. (10.02.2008)

Nesnášim muzikály. Ze všech, co jsem kdy viděl mě oslovil pouze Moulin Rouge. I přesto byl Sweeney Todd mým neočekávanějším filmovým kouskem. Pokud se totiž ujme režie Tim Burton, v hlavní roli je Johnny Deep s Helenou Bonham Carter je jasné, že nepůjde o žádný propadák. Musím se ale přiznat, že po první půl hodince jsem ze Sweeneyho moc odvázaný nebyl. Johnny byl sice skvělý ale nějak jsem si nemohl zvyknout na muzikálové podání, které ač tvůrci slibovali, že nepůjde o plnohodnotný muzikál ale spíše o jakousi kombinaci mezi thrillerem a muzikálem, tak mi film tak prostě přišel. V polovině filmu už mě ale Sweeney začal postupně dostávat. Londýnské prostředí je skvěle filmově zpracováno a když Johnny pokaždé chytil do ruky břitvu přestal jsem dýchat. Jako grandiózní bych ale vyzdvihnul hlavně konec filmu. Můj výsledný dojem z filmu zvednul o stupeň výš a utvrdil mě v tom, že Sweeney Todd nezklamal a všechny mé očekávání nakonec splnil. 90% (31.01.2008)